Výsledky hledání míst

Pozdně renesanční jednopatrová budova fary v Batelově postavena v letech 1635-1636 za pánů Krabiců z Weitmile a faráře Ondřeje Františka Kukačky z Rájova, jehož podíl na přestavbě fary zmiňuje nápis na průčelí fary. Fara je významná rovněž pobytem Petra z Mladoňovic a Karla Havlíčka Borovského.

První zmínka o duchovní správě ve Stonařově je z r. 1349, kdy je jako farář uváděn Hirsco (či Hisko) z Police. Jednopatrová budova fary pravděpodobně vznikla renesanční přestavbou gotické tvrze v poslední čtvrtině 16. století. Fasády upraveny v 19. století. Fara je památkově chráněna od r. 1958.

V jádru pozdně renesanční jednopatrová barokní budova na obdélném půdorysu. V letech 1779 a 1818 byla klasicistně upravena Na průčelí je pamětní deska kněze a spisovatele Václava Kosmáka. Součástí farního areálu jsou zbytky městského opevnění, okrouhlá bašta a fortna zvaná „Pod farou“.

Barokní budova fary postavena v roce 1756. Jednopatrová budova obdélného půdorysu, krytá mansardovou střechou. V přízemí částečně zachovány lunetové klenby. Barokní architektura dobré uměleckohistorické hodnoty, majitelem zanedbávaná. Památkově chráněná.

Fara pochází z 2. pol. 18. stol. Vystavěna u příjezdové komunikace k farnímu kostelu. Volutovým štítem s lizénami orientována do ulice. Komplex dvou stodol na jižní straně areálu. Západním směrem se rozkládá rozlehlý ovocný sad s ohradní zdí. V seznamu kulturních památek od r. 1963.

Barokní fara z počátku 18. století podle projektu schwarzenberského stavitele P. I. Bayera. Patrová obytná budova s hlavním průčelím obráceným ke kostelu. Hospodářské budovy převážně z 19. století. Celý areál fary má historickou hodnotu jako hmotový a urbanistický celek. Památkově chráněný.

Architektonicky cenná barokní patrová venkovská fara. Součást barokního architektonického komplexu spolu s kostelem. Na portálu vytesán nápis. Jednopatrová budova odprodána a funkci fary neplní. Muzeum kultury života a práce faráře. Také stylový hostinec. Zapsána r. 1964 jako kulturní památka.

Pozdně barokní jednopatrová budova fary vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie. Postavena současně s kostelem ve 3. čtvrtině 18. století s hospodářským dvorem. Památkově chráněno.

Patrová obytná budova fary, jejíž starší jádro pochází z poloviny 16. století. Přestavěna v roce 1749 a naproti ní nalevo od vjezdové brány postaven patrový špýchar. Další úpravy kolem poloviny 19. století. Hospodářské objekty z konce 19. a poč. 20. století. Areál fary památkově chráněn.

Současná fara vznikla v r. 1792 a nahradila starší objekt ze 17. století. Později v 19.-20. století došlo k neobarokním úpravám. Areál je dokladem farního hospodaření v prostředí venkovského městečka v 18. století a spolu s kostelem a souborem soch tvoří pozoruhodný a malebný urbanistický celek.

Barokní fara z 2. poloviny 18. století. Přízemní budova široké obdélné dispozice, doplněná mladším hospodářským zázemím; rámcově z 19. století. Památkově chráněno.

Pozdně klasicistní budova asi z první třetiny 19. stol.; dílčí úpravy ve 20. stol. Trojpodlažní budova s mansardovou střechou na nevýrazně obdélném půdorysu se zachovanými klenbami a některými výplněmi oken a dveří. Situována urbanisticky ve stěžejní poloze v blízkosti kostela. Památkově chráněná.

Pozdně barokní stavba fary s branou z 2. poloviny 18. století. Hlavní obytná budova s dvěma křídly hospodářských budov. Pozdější přestavby, údajně v roce 1870. Památkově chráněná.

Fara pochází z roku 1809. Situovaná naproti hlavnímu průčelí kostela. Jednopatrová budova obdélného půdorysu. Důležitým prvkem je strukturovanost omítky. Ve fasádě tři typy oken. Fara postavena převážně z lomového kamene. Do seznamu kulturních památek zapsána r. 1966.

Fara pochází z roku 1772. Samostatně stojící přízemní objekt obdélného půdorysu. Krytý mansardovou střechou. Farní areál ohrazen zdí s bránou. Hospodářské budovy na jihu a stodola na severozápadě. Kvalitní barokní stavba. V seznamu kulturních památek od r. 1964.