Výsledky hledání míst

Fara postavena v letech 1760–1767. Rozsáhlá barokní budova. Roku 1841 vyhořela, obnovena do původního stavu. Fara jednopatrová se středním rizalitem v přízemí bosovaným a s portálem.

Kdy fara vznikla není známo, první zmínka o ní je v souvislosti se sporem v pol.15. století. V 16. století byla protestantská, prvním katolickým knězem po rekatolizaci byl Jan Chytraeus. Roku 1657 fara vyhořela a při dalším požáru v roce 1760 shořel i farní archiv. Budova byla několikrát upravována.

Fara bývala v Náměšti nad Oslavou od roku 1345. Barokní budova byla postavena Kufštejny v l. 1740–45. Na fasádě plastiky sv. Josefa a sv. Jáchyma od Josefa Winterhaldera. V interiéru je polychromované dřevěné sousoší Nejsvětější Trojice ze třetí čtvrtiny 18. století a obrazy od Karla Josefa Aigena.

První písemná zmínka o faře v Telnici pochází z r. 1324. Budova dominuje celému náměstí. Je obdélného půdorysu a ze smíšeného zdiva. Současnou klasicistní podobu získala po přestavě r. 1855 hrabětem Mitrovským. Opravena r. 1995.

Původní budovy fary vyhořela v roce 1772, současná nová byla postavena v roce 1775. Zděná omítaná jednopatrová budova na obdélném půdorysu se zdobným vstupním pískovcovým portálem ve středu přízemí jižního průčelí. Krytá valbovou střechou. V současnosti sídlo farního úřadu.

Fara kostela sv. Václava v Kladně-Rozdělově postavena koncem dvacátých let dvacátého století. Postavena na pozemcích břevnovských benediktinů. Budova od roku 1958 památkově chráněna.

Téměř čtvercová přízemní renesanční budova byla postavena před rokem 1620, po r. 1758 barokně upravena. Na první pohled upoutá její nová šindelová mansardová střecha. Velmi cenným architektonickým prvkem této stavby je barokní hambalkový krov. Fara je ohrazená původní zdí s bránou a brankou.

Fara v Minicích uváděna od r. 1352. Současná stavba byla roku 1826 vystavěna v klasicistním slohu na místě původní zchátralé budovy. Je na seznamu kulturních památek ČR. V l. 1832-46 zde působil farář Jan Valerián Jirsík, pozdější českobudějovický biskup. Před několika lety částečně rekonstruována.

Služská fara postavena r. 1780 v pozdně barokním stylu. Patrová budova s mansardovou střechou. V lisenami členěném průčelí pravoúhlý kamenný portál s omítkovými volutami po stranách, patro odděleno kordonovou římsou. Nyní fara zrušena a prodána soukromému majiteli.

První zmínka o faře se vyskytuje roku 1352, od r. 1742 zde bylo děkanství. Současná slohově nevýrazná obdélná jednopatrová budova fary postavena po požáru r. 1750 v letech 1752 – 1755. Nad vchodem je pískovcová barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1765.

Budova fary byla postavena roku 1760. Hlavní vstup tvoří kamenné ostění, nad nímž je znak augustiniánů.

Po povýšení Františkových Lázní na město bylo rozhodnuto r. 1868 o zřízení farnosti a výstavbě farní budovy. Dokončena r. 1869. Správou farnosti i fary pověřen křížovnický řád. Vilová stavba v historizujícím slohu italské renesanční vily. Uprostřed hlavního průčelí situován vstup do fary.

Budova fary v Jiřicích byla postavena v 18. století a upravena na počátku 20. století. Erb premonstrátského kláštera v Želivi připomíná, že nedaleký klášter obec založil a vlastnil. Letopočet na fasádě 1909 datuje novobarokní přestavbu objektu. Autorem reliéfu na průčelí je V. Amort.

Novorenesanční farní budova z roku 1904, postavená péčí knížete Adolfa Josefa ze Schwarzenbergu na polovině cesty mezi zámkem a kostelem. Severně od ní se nachází hospodářské zázemí. Areál je dnes zpustlý, minimálně využívaný.

Fara v obci Václavice, postavena r. 1790 u místního kostela a hřbitova. Fara je v klasicistním stylu a má podobu typického libereckého měštanského domu s portálem. Autorem je stavitel Johan Josef Kunze. Kostel byl zbourán v 70 letech min. století. Fara je v majetku Římskokatolické církve.