Výsledky hledání míst

Tvrz postavili po r. 1374 bratři Jaroš a Racek. Během 16. stol. byla v držení pánů z Rožmitálu, r. 1508 Zdeněk Lev tvrz přestavěl. Dále se majitelé často střídali až do r. 1700, kdy tvrz koupil Ferdinand Schwarzenberg a připojil ji k protivínskému panství. R. 1762 tvrz pobořena vichřicí.

První zmínka o vsi je z roku 1294, kdy se uvádí Aldík z Drahoraze. V roce 1318 Sulek z Drahoraze. V roce 1361 vlastní ves Zdeněk ze Střevače. V letech 1434 až 1437 se uvádí Zdeněk z Kopidlna a Drahoraze. V druhé pol. 15. stol. připojena ke Kopidlnu. Pravděpodobně nedlouho poté panské sídlo zaniká.

Zaniklá tvrz Drasty je doložena pouze po dobu jednoho století, poslední zmínka je z r. 1482. Není známo, kde přesně stála ani jak vypadala. Osada Drasty asi o 20 staveních je nyní místní částí města Klecany.

Terénní pozůstatky tvrze v zahradě domu č. p. 26, postavené po roce 1459 táborskými měšťany Petrem Růže či Benešem Haldou. Jako odúmrť se stává v roce 1541 majetkem města Tábora. Při zápisu majetku města Tábora v roce 1541 je uvedena ves Dražice s pustou tvrzí.

Tvrziště tvrze postavené před pol. 14. stol. a uváděné r. 1356 jako sídlo Míky z Dražovic. Poslední jednoznačná zmínka o tvrzi je z r. 1445. Kdy a jak tvrz zanikla není známo. Dochoval se centrální pahorek o průměru 25 m a dva pásy valů a příkopů.

Renesanční tvrz, vybudovaná v 30. či 40. letech 16. stol. v areálu poplužního dvora. Nahradila starou tvrz opuštěnou koncem 15. stol. Po roce 1656 ztratila funkci panského sídla a sloužila k bydlení úředníkům a zaměstnancům statku. Dnes obytný dům.

Tvrz se prvně zmiňuje r. 1364 v majetku litomyšlského biskupa. Po smrti biskupa Mikuláše na konci 14 stol. byla zastavována, zejm. Vrábským z Vrábí. R. 1586 ji prodal Hynek Vrábský císaři Rudolfovi II. R. 1630 vyhořela, ale byla ještě opravena. V 18. stol. byla upravena na sýpku.

Tvrz postavená koncem 14. stol. R. 1388 se uvádí Jan z Dřevěnice. V l. 1429–54 v majetku Havla z Dřevěnice, v l. 1511–41 Jindřicha Berky z Dubé, od r. 1560 Petra ze Šelmberka. Za Berků či Šelmberků renesančně upravena. R. 1596 tvrz koupil Jan Rudolf Trčka z Lípy a dál sloužila jen hospodář. účelům.

V r. 1353 je zmiňován Jindřich z Drnovic. Zřejmě již v té době zde existovala i tvrz, která je prvně zmíněna r. 1391. Do kdy byla tvrz panským sídlem, není známo. V r. 1820 již byla vedena jako sýpka. V r. 1887 byla přestavěna a sloužila jako byty. Od r. 1945 slouží obecní správě.

Tvrz vznikla v 1. pol. 16. stol. za držení Drslavic rytířským rodem Vlasatých z Domaslavi. Jako tvrz je však sídlo výslovně uváděno až v roce 1632. Od roku 1833 v majetku Černínů z Chudenic. Dnes je objekt využíván k bydlení.

Nejstarší písemná zpráva o vsi pochází z r. 1348, kdy byl jejím majitelem Štěpán z Drslavic. Na konci 15. století koupili Drslavice Boubínští z Újezda. Za Viléma z Rožmberka došlo k přestavbě tvrze v renesanční zámek.

Nevelké tvrziště v podobě okružního valu, mělkého bývalého vodního příkopu a pahorku jádra o velikosti 25 x 17 m. Rozkládá se na severozápadním okraji osady Držkovice na pravém břehu řeky Opavy. Doba existence tvrziště prozatím nebyla prokázána.

Držovická tvrz existovala před rokem 1368. Zanikla po husitských válkách. V průběhu své existence byla velmi žádaným zbožím, o čemž svědčí spousta písemných záznamů. Její přesná poloha a podoba však není známa.

Tvrz Dub byla součástí zaniklého komplexu spolu s vesnicí a rybníkem. Písemně je zmíněna poprvé roku 1393 a také snad roku 1411. Pravděpodobně zanikla roku 1421 během husitských válek. Do současnosti se zachoval mohutný val chránící fortifikaci ze severovýchodu a příkopy.

Tvrz postavili někdy v 2. pol. 14. stol. vladové z Dubu, prvně zmiňována r. 1393 v majetku Hynka z Dubu. Tvrz změnila mnohokrát majitele. R. 1680 dal Jan Kristián z Eggenberku chátrající tvrz upravit na byty pro úředníky. Od r. 1719 v majetku Schwarzenbergů, stavebně upravována v l. 1788 a 1835.