Výsledky hledání míst

Rozhledna Doubravka je ukázkou experimentální architektury v podobě trojbokého jehlanu, jejímž základním konstrukčním materiálem jsou kmínky akátového dřeva s dubovými, modřínovými a ocelovými prvky. Autorem návrhu je Ing. arch. Martin Rajniš. Rozhledna zpřístupněna od června 2018.

Okrouhlé tvrziště, které vzniklo v průběhu 14. století. Kolem roku 1400 se zde připomíná Mašek z Doubravky a v roce 1405 Michal Chabec a Václav z Doubravky. V průběhu 15. století byla tvrz spolu se vsí opuštěna a zanikla. V roce 1547 se uvádí pustá.

Hrad z roku 1478. V 17. století opatřen barokním opevněním. V roce 1626 vyhořel a roku 1639 poškozen dělostřelbou. Císařský výnos o boření hradů nařídil v roce 1655 jeho zboření. Do r. 1791 pustý. Koncem 19. století romanticky opraven.

Nad minerálním pramenem, vyvěrajícím zde od nepaměti, byl r. 1972 vybudován socialistický altán. Dne 24.4.2009 byl doubravský pramen vysvěcen pravoslavným českým arcibiskupem a metropolitou Kryštofem a přejmenován na Pramen století. Toto vysvěcení je počátkem chystané revitalizace Doubravy.

Raně středověké hradiště v terénních náznacích na základě sporadických nálezů lze klást do 2. pol. 10. stol. První zmínka k r. 981 v Dalimilově kronice je patrně mylná. Od počátku patřilo knížatům z rodu Přemyslovců a tvořilo starobylé správní centrum jižních Čech až do konce 12. stol.

Bývalá tvrz, nyní fara (dům č. p. 28) má v severním křídle (bývalá sýpka) dochované pozdně gotické prvky (okenní ostění a portálek). Původně majetek rytířů Doudlebských z Doudleb. Přestavována v 18. století a po požáru v r. 1911. Nyní je majetkem církve.

Renesanční zámek postavil v l. 1585–90 Mikuláš st. z Bubna, zřejmě na místě gotické tvrze. Kolem r. 1630 za Jindřicha Jana z Bubna stavebně upraven, znovu v l. 1670–90 v raně barokním stylu Františkem Adamem z Bubna. Oprava zámku r. 1886 a v l. 1958-60. S výjimkou obd. totality patřil rodu z Bubna.

Soustava lokálních tratí ve východním předhůří Doupovských hor, v současné době se silně omezeným provozem. Postupně vznikly úseky Kaštice - Krásný Dvůr, Krásný Dvůr - Radonice, Radonice - Doupov a Prunéřov - Vilémov u Kadaně.

Zámek postavený Maltézskými rytíři ve druhé pol. 18. stol. v barokním slohu podle plánů stavitele Jana Palliardiho v areálu bývalého hospodářského dvora, snad na místě bývalé tvrze, po které zbyly pod zámkem klenuté sklepy.

Zbytky bezejmenného skalního hrádku. Místo bylo osídleno již v mladší době kamenné. Ve 13. st. vybudován dřevěný skalní hrádek, který měl chránit obchodní stezku podél Jizery. Dochovány místnosti vysekané do skály a kotvící drážky dřevěných staveb.

Areál skalního hradu ze 13. stol. na sedmi pískovcových blocích s převažující dřevěnou zástavbou. V 15. století opuštěn. Dochováno množství stop po zakládání dřevěných konstrukcí.

Tvrz byla postavena ve 14. stol. R. 1353 zde seděl vladyka Oldřich z Dráchova a po něm Přibík. Přibíkovi potomci drželi tvrz do r. 1505, kdy ji bratři Ctibor, Hynek a Václav prodali Kateřině z Minsterberka. Ta ji připojila k řečickému panství svého zetě Adama z Hradce. Tvrz poté upravena na sýpku.

Pozůstatky tvrze se zachovanou Černou věží. První zmínka z r. 1351. V 15. st. pobořeno husity, v r. 1481 opět postaveno. Pozdější renesanční podobu dali tvrzi Stvolové, kteří ji drželi od r. 1520. Počátkem 70. let 20. st. byla věž opravena.

Bývalý zámek postavený po r. 1653 Waderny z Dundy. Od r. 1671 jej vlastnili Žerotínové, v 18. stol. pak Winklerové z Winkelsbergu a od r. 1768 rod Sylva-Taroucca, kteří jej vlastnili až do 20. let 20. století. V r. 1948 znárodněn. Dnes kanceláře zemědělského družstva.

Dvoukřídlý zámek s věží, kaplí a anglickým parkem, vzniklý přestavbou starší tvrze Vrábských z Vrábí z přelomu 16. a 17. století. Poté patřil Nosticům a až do r. 1948 Lobkovicům, kteří jej přestavěli. Soukromý majetek, nepřístupno.