Výsledky hledání míst

Uhelný důl založený r. 1855 Janem Nepomukem Wilczkem. Za hr. Jana Marii Wilczka přeměněn na hlubinný. R. 1954 připojen k dolu Jan Cingr (Michal). Těžba ukončena r. 1976. Poté odstraněny těžní věže. Soubor budov z režného zdiva – technická památka.

Zaniklý černouhelný důl ve Slezské Ostravě. Založen r. 1839 hrabětem Stanislavem Wilczekem jako mělká kutací jáma, po r. 1848 změněna v mělký důl, od r. 1851 hlubinný. Po r. 1874 převedena těžba na sousední důl Trojice a Neumann se stal větrnou jámou. V r. 1884 činnost ukončena a důl zasypán.

Důl Pavel I. byl založen mezi Litvínovem a Loukou v roce 1894 a provozován byl až do roku 1930. Měl jednu těžní a jednu větrací jámu, které na povrchu doplňovala nezbytná technická zařízení, strojovna, kotelna apod. Do dnešní doby se zachovaly trosky.

Areál bývalého hlubinného dolu zvaného dříve Terezie. Založen r. 1840. Od r. 1843 majetkem Rothschildů. R. 1946 zestátněn a přejmenován na Petr Bezruč. Uzavřen r. 1992. Za technickou památku prohlášena dvojice kovových těžních věží z poč. 20. stol.

Důl Pluto II. byl zprovozněn roku 1962 převedením těžby z původního dolu Pluto I. Dne 3. září 1981 zde došlo v důsledku zanedbání bezpečnostních předpisů k výbuchu jemného vysušeného uhelného prachu. Zahynulo 51 horníků a také 14 báňských záchranářů. O dva roky později byl důl uzavřen.

Zaniklý černouhelný důl Prokop založen r. 1841 Stanislavem hr. Wilczkem ve vých. části Trojického údolí. Těžba probíhala v l.1846 - 1874. Poté důl využíván jako větrní pro sousední důl Ema Lucie, později pro důl Trojice. Celková likvidace včetně zasypání 75 m hluboké jámy proběhlo v r. 1882.

Zaniklý důl Šalamoun na náměstí Republiky. Hlouben od r.1844 baronem S. Rotschildem. R.1864 poškozen výbuchem plynu. Konečná hloubka 780m. Od r. 1931 slouží jen jako větrací jáma dolu Hlubina. R. 1974 odstřelen i s cennou těžní věží z r.1906.

Zaniklý důl Salm I – Ignát založen na místě jámy č. I (ze 40. let 19. stol.) v l. 1850–51 knížetem Hugo Salm-Reifferscheidtem. Uzavřen r. 1884 a asanován v park. Bývalá šachetní budova přestavěna v novogot. kapli. Zanikla v 70. letech 20. stol.

Hlubinný rudný důl v samém centru Jáchymova funguje zřejmě od vzniku města. Původně těžba stříbra, od pol. 19. století uranu. Mnohokrát přestavovaný areál, dnešní podoba pochází z 19.–20. století. Dnes slouží spolu s dolem Josef (viz heslo) pro čerpání radioaktivní léčebné vody pro zdejší lázně.

Důl sv. Trojice (Trojice) založil hr. Wilczek r. 1844 původně jako mělký. V r. 1870 přebudován na hlubinný. R. 1899 postavena ocelová těžní věž a nová strojovna. Těžba ukončena r. 1964. V l. 1970–74 byly zasypány těžní jámy.

Původně gotický dům čp. 223, renesančně přestavěný po požáru města v roce 1559. Výrazný je jeho obloučkový štít a psaníčková sgrafita na fasádě. Zazděná dělová koule připomíná odstřelování Tábora Švédy v létě 1648.

V areálu hosp. dvora zámku Štiřín stojí konferenční centrum, dům Atis, pojmenovaný podle arch. Kačera, který ho koncem 90. let 20. stol. navrhl, projektoval a zčásti postavil. Převládající znaky zařazují dům k realizacím organické architektury.

Dům v sousedství Dolní brány, která na něj navazuje. Postaven v roce 1831, v polovině 19. století četnická stanice, na počátku 20. století noční obydlí hlídače u brány. Patrový dům s jednoduchými průčelími členěnými pouze patrovou, korunní a podokenní římsou. Nyní penzion - soukromý majetek.

Řadový měšťanský dům šířkového uspořádání v jižní části boleslavského Staroměstského náměstí má od pozdně klasicistní přestavby pozoruhodně řešené podloubí za pomoci litinových sloupů a nýtovaného průvlaku. Nedávno opraven, nové dvorní křídlo.

Původně barokní dům č. p. 134 byl spolu se sousedním domem 208 přestavěn v klasicistním stylu. Společným znakem obou objektů jsou výrazné atiky, imitující II. patro. Dům náleží Sokolu, což se projevilo v jeho názvu i doplňcích výzdoby průčelí.