Výsledky hledání míst

Krytá dřevěná vyhlídková věž byla vybudována u silnice vedoucí z Drnovic k Památníku Ploština. Stavba probíhala v 1. polovině roku 2023 a zpřístupněna byla koncem července. Vzhledem k umístění na úbočí kopce poskytuje výhled pouze jižním směrem na Bílé Karpaty.

Tvrz vznikla v 1. pol. 16. stol. za držení Drslavic rytířským rodem Vlasatých z Domaslavi. Jako tvrz je však sídlo výslovně uváděno až v roce 1632. Od roku 1833 v majetku Černínů z Chudenic. Dnes je objekt využíván k bydlení.

Nejstarší písemná zpráva o vsi pochází z r. 1348, kdy byl jejím majitelem Štěpán z Drslavic. Na konci 15. století koupili Drslavice Boubínští z Újezda. Za Viléma z Rožmberka došlo k přestavbě tvrze v renesanční zámek.

Hrad byl poprvé zmíněn r. 1390. Drželi ho synové Dobrohosta z Ronšperka. Po r. 1459 se jeho majitelé střídali a hrad pustl. V 16. stol. byl již pustý. Je jedním z mála zaniklých sídlištních komplexů, jejichž součástí je i hrad. Zachovány jsou zbytky zdí.

Dřevěná, 21 m vysoká Drtinova rozhledna na vrchu Besedná nahradila r. 2015 stavbu stejného názvu ve tvaru husitské hlásky z r. 1926, která byla pro zchátralost a nezájem tehdejších orgánů stržena r. 1967. Umožňuje výhled od Šumavy po České středohoří a po středních Čechách.

Rodinnou vilu v Dykově ulici 6 na Vinohradech (č. p. 1039) si postavil dnes pozapomínaný architekt Alois Dryák (1872-1932) ve stylu secese a romantického dekorativismu v letech 1898-1899. Vila je v soukromém vlastnictví a stále slouží původnímu účelu.

Lokalita byla osídlena v době kamenné, pozdní době bronzové, době halštatské a v mladší době hradištní. Později využita ke stavbě hradu, takže případné starší fortifikační prvky nejsou v terénu patrné.

Nevelká obdélná budova bývalého klasicistního zámku vystavěná v české části vsi Držkovice po roce 1792. Po r. 1919 zámek přeměněn v soukromý rodinný dům. V r. 1945 poškozen při bojích o Ostravu, ale poté opět obnoven. Modernizace z let 2002-2003 setřela poslední pozůstatky historické podoby.

Nevelké tvrziště v podobě okružního valu, mělkého bývalého vodního příkopu a pahorku jádra o velikosti 25 x 17 m. Rozkládá se na severozápadním okraji osady Držkovice na pravém břehu řeky Opavy. Doba existence tvrziště prozatím nebyla prokázána.

Prvně jsou Držovice zmiňovány v 16. století. Těžila se zde hrnčířská hlína, která se zpracovávala v nedalekém Levíně, ale po první světové válce byla ložiska vytěžena.

Držovická tvrz existovala před rokem 1368. Zanikla po husitských válkách. V průběhu své existence byla velmi žádaným zbožím, o čemž svědčí spousta písemných záznamů. Její přesná poloha a podoba však není známa.

Tvrz Dub byla součástí zaniklého komplexu spolu s vesnicí a rybníkem. Písemně je zmíněna poprvé roku 1393 a také snad roku 1411. Pravděpodobně zanikla roku 1421 během husitských válek. Do současnosti se zachoval mohutný val chránící fortifikaci ze severovýchodu a příkopy.

Zřícenina raně gotického hradu z pol. 13. st. Hluboký příkop odděloval trojuhelníkové předhradí. Hrad zanikl na poč. či kolem poloviny 15. st. Dochovány jsou zbytky hradeb, brány, základy hradního paláce a příkop. Na hrad nevede žádná cesta.

Tvrz postavili někdy v 2. pol. 14. stol. vladové z Dubu, prvně zmiňována r. 1393 v majetku Hynka z Dubu. Tvrz změnila mnohokrát majitele. R. 1680 dal Jan Kristián z Eggenberku chátrající tvrz upravit na byty pro úředníky. Od r. 1719 v majetku Schwarzenbergů, stavebně upravována v l. 1788 a 1835.

Na zámek přestavěná tvrz, doložená r. 1543 za Diviše Boubínského z Újezda. Po r. 1602 upravena pány z Říčan, dnešní vzhled po přestavbě Hönigsteinů z r. 1854. Čtyřkřídlá novogotická budova s nádvořím obsahuje zdivo a části portálků původní tvrze.