Výsledky hledání míst

Židovský hřbitov východně od města Plesná založen r. 1822, poničen za 2. světové války, v r. 2000 částečně opraven. Přístupný ze vsi Lomnička po naučné stezce (1 km).

Židovský hřbitov na Šibeničním vrchu vznikl snad v polovině 18. století, nejstarší doložený náhrobek byl datován 1782. Pohřbívalo se na něm do roku 1938, zřejmě za Křišťálové noci byl devastován. Dnes je v terénu téměř nezřetelný, zarostlý vegetací a zůstalo na něm jen několik fragmentů náhrobků.

Židovský hřbitov ve Spomyšli byl prokazatelně založen v 18. století, později byl rozšířen v letech 1829-1832. Pohřbíváni zde byli zemřelí židovských náboženských obcí z Horních Beřkovic a poté z Vojkovic. Do dnešní doby se zde zachovala řada barokních a klasicistních náhrobků.

Židovský hřbitov založený zřejmě v r. 1660 sloužil jako spádový pro pohřbívání zemřelých z mnoha okolních obcí. Za nacistické okupace poškozen, později nadále chátral. Od r. 2003 postupně opravován a původní náhrobky restaurovány. Nyní zachováno kolem 140 náhrobků, nejstarší čitelný z r. 1742.

Židovský hřbitov v Chotěboři s vchodem od východní strany je součástí městského hřbitova v Žižkově ulici na jihu města Chotěboř. Byl založen r. 1894 a pohřbívalo se zde až do 30. let 20. století. Chotěbořská židovská komunita přestala existovat r. 1940. Hřbitov není běžně přístupný.

Pozůstatky židovského hřbitova založeného zřejmě již kolem r. 1405. V období nacistické okupace značně zdevastován, většina náhrobků byla zničena nebo rozkradena. Nyní v areálu hřbitova zachováno jen cca 7 zbývajících původních náhrobků a jejich torz.

Židovský hřbitov založený zřejmě v druhé pol. 17. stol. Od 90. let 20. stol. postupně rekonstruován. Zachováno kolem 200 náhrobků, nejstarší čitelný z r. 1762.

Židovský hřbitov na jižním okraji obce založen v 17. stol., i když údajně se tu pohřbívalo již r. 1523. Nejstarší náhrobky s hebrejskými nápisy pocházejí z období baroka, nejmladší z počátku 20. stol. Hřbitov s márnicí obehnán ohradní zdí z lomového kamene. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Židovský hřbitov u Nového Sedliště pochází pravděpodobně z 2. pol. 17. stol. Dochovalo se na něm asi 250 náhrobků. Hřbitov je v majetku české Federace židovských obcí.

Hřbitov ze 17. stol., na kterém se dochovalo okolo 400 náhrobků, nejstarší z roku 1767. V jeho jihozápadním rohu stojí eklektická obřadní síň z r. 1892. Ta byla opravena při rekonstrukci na počátku 21. století a upravena na pamětní síň. Hřbitov sloužil do zániku zdejší židovské komunity r. 1942.

Židovský hřbitov v Habrech byl založen snad ve 14. století, ale spolehlivě je doložen až první polovině 17. století. Má zachovalé, postupně opravované náhrobní stély. Márnice a ohradní zeď jsou zatím pobořeny. Hřbitov leží západně od města v polích, na okraji rybníčka.

Židovský hřbitov založený po r. 1760. Po zániku židovského osídlení před 2. světovou válkou chátral. Kompletně zrekonstruován v letech 2010-2011. Nyní obsahuje něco přes 100 zachovalých náhrobků, převážně z období druhé poloviny 19. stol. až do 2. světové války.

Židovský hřbitov pocházející z první třetiny 19. stol. Utrpěl značné škody v období nacistické okupace a chátral i následující desetiletí do r. 1989. Zrekonstruován v r. 2004, nyní obsahuje 36 náhrobků převážně z 2. pol. 19. stol.

Židovský hřbitov u vsi Neznašov založen v první polovině 18. století. Zachováno přibližně 250 náhrobků a zrekonstruovaná márnice z r. 1858 s dochovaným kamenným obřadním stolem k omývání zemřelých.

Židovský hřbitov v Kolodějích nad Lužnicí založen v době kolem r. 1700. Je tu asi 270 náhrobků, přičemž nejstarší je datován do r. 1705. Poslední pohřeb se zde konal v r. 1943. Márnice na hřbitově zbořena stejně jako synagoga. Majetek Židovské obce v Praze.