Výsledky hledání míst

Barokní zámek dal postavit v l. 1702-04 klášter Hradisko u Olomouce. Po r. 1784 zámek využíván jako vojenská škola, po požáru r. 1885 jako sýpka, po r. 1927 v majetku V. Jančíka jako kolařská dílna. Po r. 1945 znárodněn a opraven. Po r. 1989 vrácen v restituci, poté prodán obci, dnes zde sídlí OÚ.

Vřídelní kolonáda, symbol Karlových Varů. Pramen byl jímán již v 16. stol. První stavba z r. 1774, r. 1879 nahrazena litinovou, od r. 1939 dřevěné provizorium a od r. 1975 má dnešní vzhled. Dnes hlavní zdroj termální vody a kysličníku uhličitého.

Hrad či tvrz podle nálezů z poloviny 14. stol. Poprvé zmíněn r. 1402, r. 1543 již zaniklý. Dochovány nepatrné zbytky zdí, příkopu a prohlubeň po hlavní budově. Jako Vřísek byl dosud chybně označován zámeček u Holan, původním jménem zřejmě Vítkovec.

Národní přírodní památka leží v chráněné krajinné oblasti České středohoří. Evropsky významná pro charakteristický sloupovitý rozpad čediče. Odkryta náhodně při stavbě železniční trati do Ústí nad Labem, koncem 19. stol.

Přírodní památka Vrškámen vyhlášená v roce 1977. Kámen porfyrického syenitu až syenodioritu s rozměry 350 x 550 cm a výškou 320 cm je označován za největší viklan České republiky. K balvanu se váže pověst o tom, že jej zde odhodil čert.

Zřícenina hradu postaveného kolem roku 1240 za Václava I. Dokončen byl za Přemysla Otakara II. Už za Václava II. začal význam upadat a r. 1569 uváděn jako pustý. Zachovány nádvorní zdi a části příček paláců a brány jádra, zbytky brány předhradí, okružní val a příkopy.

Zchátralý zámek, který byl vybudován někdy po roce 1628 na místě původní tvrze bratry Volfem Illburkem a Vilémem z Vřesovic. V l. 1735–1736 dal Ludvík Jiří z Badenu zámek dostavět. Dnes prochází postupnou rekonstrukcí.

Hrad založen Hroznatovci na přelomu 13. a 14. stol. V l. 1484–88 na Vrtbě seděl Jan Habart ze Stochovic. R. 1511 hrad drželi Rabštejnové, kteří ho r. 1538 prodali Sebastiánovi Markvartovi z Hrádku, poté opuštěn. Zbyly jen mohutné valy a příkopy.

Nevelká, ale unikátní barokní Vrtbovská zahrada patří k vrcholným dílům zahradní architektury své doby. Vznikla v letech 1712-1720 podle plánů architekta Fr. Max. Kaňky za spolupráce sochaře M. B. Brauna a malíře V. V. Reinera. Nyní je v majetku hl. m. Prahy a zpřístupněna veřejnosti.

Palác vznikl spojením dvou renesančních domů, které vlastnil Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Sjednotit ve stylu pozdní renesance je dal letech 1627–1631 Sezima Jan z Vrtby. V baroku upraven podle návrhu Kryštofa Dientzenhofera, sochařská výzdoba dvora a zahrady je od Matyáše Bernarda Brauna.

Ve 14. stol. je zde připomínána tvrz. V r. 1583 postaven na jejím místě zámek. Okolo r. 1770 k hlavnímu křídlu přistavěno křídlo barokní. V r. 1808 zámek upraven do dnešní podoby. Je to jednopatrová budova s půdorysem písmene L a mansardovou střechou.

Dnešní pseudobarokní podobu získal všenorský zámek při přestavbách v 1. polovině 20. století především zásluhou Hanuše Kasalického. Možná existence prvotní tvrze v areálu hospodářského dvora není spolehlivě doložena.

Šestipodlažní budova postavena ve stylu geometrické moderny z l. 1912–1914. Autorem fasády je Jan Kotěra, celkové stavební řešení navrhl Josef Zasche. V interiéru řada umělecky cenných detailů. Památkově chráněná od května 1958. V současnosti Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Zámek nechali r. 1615 přestavět ze starší tvrze Vratislavové z Mitrovic. Od r. 1840 do r. 1924 majetek Schwarzenbergů. R.1930 přestavěn, tehdy ztratil barokní rysy.

Zaniklý hrad. Zmiňován v letech 1212-1269 v majetku Hrdibora ze Všerub a jeho potomků. V letech 1378–1379 majitelem Jindřich z Rabštejna a v letech 1385–1520 Gutštejnové. Za Kokořovských z Kokořova hrad nebyl obýván a zpustl. V místě je románský kostel sv. Martina.