Výsledky hledání míst

Tvrz nejasné podoby a historie přestavěná koncem 17. století budějovickými měšťany Puutschögly na barokní zámeček. Od r. 1736 majetkem města České Budějovice, od r. 1887 obce Doubravice. Obdélná patrová budova je dnes užívána k bydlení.

Zaniklá tvrz byla založena ihned po zničení nedalekého hradu. Uvádí se, že k tomu došlo kolem roku 1447. Dnes stojí na jejím místě úplně přestavěná budova, v níž je umístěna dřevovýroba.

Torzo brány, zlomky základových zdí, příkopy a valy po hradu založeném rodem z Doubravic po pol. 13. st. R. 1378 prodán Oldřichovi z Boskovic a v letech 1418-1528 jej vlastnili páni ze Sovince. Od roku 1529 patřil již pustý hrad s městečkem k Rájci.

Renesanční tvrz pravděpodobně z 15. století nyní přestavěná na sýpku a obytný dům v areálu zemědělského družstva. Tvrz se poprvé připomíná v roce 1571. Budova tvrze je dvoupatrová se sedlovou střechou. V přízemí zčásti zachována původní dispozice.

Věžovitá tvrz z 15. století, jako panské sídlo sloužila do roku 1520, poté utilitární využití. Další obytná budova, která stála v sousedství, zanikla. Dnes stojí v soukromé zahradě.

Okrouhlé tvrziště, které vzniklo v průběhu 14. století. Kolem roku 1400 se zde připomíná Mašek z Doubravky a v roce 1405 Michal Chabec a Václav z Doubravky. V průběhu 15. století byla tvrz spolu se vsí opuštěna a zanikla. V roce 1547 se uvádí pustá.

Rozhledna Doubravka je ukázkou experimentální architektury v podobě trojbokého jehlanu, jejímž základním konstrukčním materiálem jsou kmínky akátového dřeva s dubovými, modřínovými a ocelovými prvky. Autorem návrhu je Ing. arch. Martin Rajniš. Rozhledna zpřístupněna od června 2018.

Hrad z roku 1478. V 17. století opatřen barokním opevněním. V roce 1626 vyhořel a roku 1639 poškozen dělostřelbou. Císařský výnos o boření hradů nařídil v roce 1655 jeho zboření. Do r. 1791 pustý. Koncem 19. století romanticky opraven.

Nad minerálním pramenem, vyvěrajícím zde od nepaměti, byl r. 1972 vybudován socialistický altán. Dne 24.4.2009 byl doubravský pramen vysvěcen pravoslavným českým arcibiskupem a metropolitou Kryštofem a přejmenován na Pramen století. Toto vysvěcení je počátkem chystané revitalizace Doubravy.

Raně středověké hradiště v terénních náznacích na základě sporadických nálezů lze klást do 2. pol. 10. stol. První zmínka k r. 981 v Dalimilově kronice je patrně mylná. Od počátku patřilo knížatům z rodu Přemyslovců a tvořilo starobylé správní centrum jižních Čech až do konce 12. stol.

Bývalá tvrz, nyní fara (dům č. p. 28) má v severním křídle (bývalá sýpka) dochované pozdně gotické prvky (okenní ostění a portálek). Původně majetek rytířů Doudlebských z Doudleb. Přestavována v 18. století a po požáru v r. 1911. Nyní je majetkem církve.

Renesanční zámek postavil v l. 1585–90 Mikuláš st. z Bubna, zřejmě na místě gotické tvrze. Kolem r. 1630 za Jindřicha Jana z Bubna stavebně upraven, znovu v l. 1670–90 v raně barokním stylu Františkem Adamem z Bubna. Oprava zámku r. 1886 a v l. 1958-60. S výjimkou obd. totality patřil rodu z Bubna.

Soustava lokálních tratí ve východním předhůří Doupovských hor, v současné době se silně omezeným provozem. Postupně vznikly úseky Kaštice - Krásný Dvůr, Krásný Dvůr - Radonice, Radonice - Doupov a Prunéřov - Vilémov u Kadaně.

Zámek postavený Maltézskými rytíři ve druhé pol. 18. stol. v barokním slohu podle plánů stavitele Jana Palliardiho v areálu bývalého hospodářského dvora, snad na místě bývalé tvrze, po které zbyly pod zámkem klenuté sklepy.

Zbytky bezejmenného skalního hrádku. Místo bylo osídleno již v mladší době kamenné. Ve 13. st. vybudován dřevěný skalní hrádek, který měl chránit obchodní stezku podél Jizery. Dochovány místnosti vysekané do skály a kotvící drážky dřevěných staveb.