Výsledky hledání míst

Bašta Prachárna je od r. 1435 součástí městského opevnění Chrudimi nad pravým břehem ramene řeky Chrudimky. Svůj název dostala, když byla v 18. století upravena na sklad střelného prachu. Po opravě r. 2005 v ní byla umístěna muzejní expozice a v letní sezóně zpřístupněna veřejnosti.

Bývalé železárny a hutě v Bašce. První hamr začíná pracovat r.1723 za Pražmů. V r.1806 za Habsburků postavena první vysoká pec. Po vybudování košicko-bohumínské dráhy klesá jejich význam. R.1909 výroba zaniká. Od r.1923 areál přebudován na cihelnu.

Terénní zbytky tvrze z pol. 14. století. Tvrz užívána do konce 17. stol. po připojení k Pakoměřicím r. 1694 opuštěna. Dochován obdélný pahorek o stranách cca 18 a 20 m a výšce cca 4 m.a nevýrazné torzo vodního příkopu.

Zcela zaniklé tvrziště, o jehož vzniku lze podle historických události uvažovat někdy ve 2. čtvrtině 14. stol., snad i dříve. V této době patřil Batelov pánům z Lipé. V r. 1626 při odprodeji batelovského zboží potomkem Augustýna Macka z Čížova se píše o dvou tvrzích, z nichž jedna je již dávno pustá.

Tvrz přestavěná Jiřím Čížovský r. 1586 na zámek. Kolem r. 1681 upraven barokně Odkolky z Újezdce a v r. 1755 Janem Kryštofem Burkhardtem de Klee klasicistně. Necitlivé úpravy v druhé polovině 20. století.

Renesanční zámek z 16. stol. postavený Čížovskými z Čížova, od přelomu 16. a 17. stol. slouží jako úřednická budova. Později mírně barokně upraven.

Baťův kanál byl vybudován v l. 1935–1938 jako nová dopravní trasa spojující Otrokovice (býv. Baťov) a Rohatec. Je dlouhý 50 km, celkem je na něm 14 plavebních komor a výškový rozdíl je 18 m. Zčásti vede korytem řeky Moravy. Nákladní lodě byly taženy motorovými remorkéry, koňskými potahy či traktory.

Unikátní stavba šestnáctipodlažní administrativní budovy Baťových závodů je 77,5 metru vysoká a byla tak před 2. sv. válkou nejvyšší budovou tehdejšího Československa. Autorem stavby z r. 1938 je Vladimír Karfík.

Výjimečná památka, příklad kubistické stavby ve venkovském prostředí. Dílo podle projektu architekta Josefa Gočára z let 1912–1914. Stavba obnovena po roce 2006 a od roku 2008 přístupná veřejnosti.

Hrad asi stával na nevysokém ostrohu na jižním konci města. První písemný doklad o hradu je z r. 1334. Hrad vystavěl nejspíš Bavor III. ze Strakonic. Hrad byl patrně již ve druhé pol.14. st.opuštěn a zanikl, takže po něm nejsou žádné stopy.

Raně gotický měšťanský dům, zvaný Bavorův, vznikl v pol. 13. století. Jeho jádro se dochovalo v obvodových zdech a v obloucích arkád. Při přestavbě v polovině 16. století získal současnou fasádu a byl též rozšířen do hloubky parcely. V 80. letech 20. století upraven pro současné využití.

Smírčí kříž z hrubozrného pískovce na místě, kde podle pověsti zabil Bavůrek ze Švamberka syna plzeňského měšťana Palečka.

Zřícenina klasicistního loveckého zámečku, vybudovaného koncem 18. stol. v oboře Bažantnice, patřící k někdejšímu svijanskému panství, které v té době vlastnili Valdštejnové. Dnes v majetku Ekologického sdružení Alternativa 3000 plánujícího obnovu\ objektu.

Původní kaplička ze 13.st. V 16.st.vystavěna nová kaple. R.1658 doplněna o boční o kaple. Po r.1700 barokní přestavba.V l.1745–1751 rozšíření mariánského kostela do dnešní podoby. V roce 1903 kostel opraven, papežem Piem X. povýšen na baziliku minor.

Bazilika byla založena pův. jako kostel s klášterem r. 1250 Havlem z Markvartic a jeho ženou Zdislavou. V husitském období byly stavby silně poničeny. V l. 1699-1729 byla postavena bazilika (arch. J. L. Hildebrandt). R. 1731 zde byly uloženy ostatky sv. Zdislavy. R. 1996 povýšena na basiliku minor.