Výsledky hledání míst

Hřbitov vznikl v polovině 19. století, užíván byl místní židovskou komunitou do druhé světové války. Má rozlohu 1475 m2, dochovalo se na něm cca 50 náhrobků, nejstarší z konce 19. století, nejmladší z roku 1928. Na hřbitově jsou pohřbeni příbuzní hudebního skladatele Gustava Mahlera.

Hřbitov o rozloze 1183 m2 byl založen v 17. století. Dochovalo se cca 100 náhrobků, nejstarší je datován rokem 1687. Část nejstarších náhrobních kamenů je zazděna do hřbitovní zdi. Hřbitov byl užíván do počátku 2. světové války, poté chátral. Je jen těžce přístupný, obklopený soukromými pozemky.

Hřbitov na úpatí vrchu Chlumek byl založen kolem roku 1835. Nejprve sloužil převážně židovské obci v Běštíně, po jejím zániku po pogromu roku 1866 pak hostomické židovské obci. Využíván do druhé světové války. Na ploše hřbitova se dochovalo cca 160 náhrobků, márnice a hřbitovní zeď jsou v ruinách.

Hřbitov byl založen ve druhé polovině 19. století, z této doby pocházejí nejstarší náhrobky. Poslední pohřeb se zde konal roku 1941, tedy těsně před deportacemi židovského obyvatelstva. Hřitov je nepřístupný, protože leží uprostřed vinic.

Židé v městečku Luka žili od 16. století, židovský hřbitov byl založen nejpozději v 17. století. Pohřbívání zesnulých trvalo do záboru Sudet r. 1938. Za války jej zničili nacisté, devastace pokračovala i v období kolektivizace. Dnes ze hřbitova zbyla ohradní zeď, torzo vstupní brány a ruina márnice

Židovský hřbitov byl založen snad koncem 18. stol., nejstarší náhrobek je z r. 1833. Pravidelně využíván do 60. let 19. stol., poslední pohřeb se zde konal r. 1915. Za 2. sv. války zpustošen nacisty, od té doby nebyl opravován. Zachovalo se zde 26 náhrobků rustikálního typu. Hřbitov pomalu chátrá.

Hřbitov byl založen v r. 1869. Má rozlohu 8879 m2 a je na něm více než 1000 náhrobků. Jsou zde např. náhrobky rodičů Gustava Mahlera. Novorománská obřadní síň z r. 1904 byla vypálena r. 1939. Na konci 20. stol. byl hřbitov rekonstruován.

Hřbitov někdejší židovské obce v Širokých Třebčicích (viz heslo) se dnes nachází na katastru sousední obce Mory, nad levým břehem potoka, který mezi oběma vesnicemi teče. Hřbitov se snad užíval do konce 30. let 20. století, dnes zarostlé zbytky.

Židovský hřbitov o rozloze 1575 m2 vznikl v l. 1865–67. První pohřeb zde proběhl v srpnu 1867, poslední v říjnu 1942. Z původních cca 170 náhrobků se dochovalo 50, z různých období. Vedle brány je klasicistní márnice. Hřbitov je volně přístupný.

Židovský hřbitov založen r. 1921, obřadní síň z let 1927-1928 od L. Mesenského ml., v r. 1939 poničena. Opravena v letech 1973-1974 podle projektu arch. Š. Zeliny. V místě pomník a několik hrobů.

Patrový barokní městský obytný dům s obchodem postaven v polovině 18. století. Jeho prvním známým majitelem byl kupec Joachim Loewidt. V interiéru se dochovala neobvyklá černá kuchyně se dvěma oddělenými ohništi, která sloužila k oddělené přípravě mléčných a masitých jídel. Dnes penzion a vinárna.

Roku 1895 si slavonický židovský modlitební spolek postavil ve zdejší Dlouhé ulici obecní dům. V jeho prvním patře existovala do roku 1938 modlitebna. Po II. světové válce budova sloužila českobratrské církvi, roku 1967 přestavěna na obytný dům.

Ojedinělá ukázka světské barokní židovské architektury. Starší budova koželužny, přestavěna do pozdně barokní podoby po r. 1744. Sídlo židovské rady starších, školy i soudu.

Hřbitov, který v letech 1917–1918 sloužil jako pohřebiště oběti tyfové epidemie z řad židovských válečných uprchlíků z Haliče a Bukoviny. Na ploše 25x25 metrů se dochovalo 86 stél s převážně čistě hebrejskými nápisy. Hřbitov je volně přístupný, nevede k němu žádná cesta.