Výsledky hledání míst

Půvpdní tvrz přestavěna okolo r. 1600 na renesanční zámek, barokně upraven poč. 18. století. Úpravy r. 1793, současná klasicistní podoba z r. 1831. V současnosti využíván jako výchovný ústav pro chlapce.

Nepatrné terénní pozůstatky tvrze mezi čp. 102 a 113, prvně zmiňované roku 1405, která se naposledy uvádí roku 1466. Zanikla nejspíše během česko-uherských válek.

Zřícenina hradu. Zakladatelem byl pravděpodobně Přemysl Otakar II., stavba nedokončena. V majetku koruny do r. 1283, poté se stává majitelem Jan z Michalovic, počátkem 14. stol. páni z Újezda, po r. 1317 Bavor II. ze Strakonic, r. 1344 Rožmberkové. Pobořen (prevence proti zneužití).

Terénní pozůstatky tvrze a jejího "předhradí". První zmínka o vsi je z r. 1283. Už v r. 1298 se uvádí Bruno z Vítějovic. V r. 1312 se uvádějí bří Vernéř, Racek a Přibík z Vítějovic. Další majitel Bavor II. ze Strakonic. V r. 1334 je dědí Petr z Rožmberka a připojuje k Helfenburku až do r. 1593.

Velmi málo zřetelné tvrziště na výrazné ostrožně severozápadně od vsi. Není o ní písemných zpráv, gotickou tvrz prokázal až archeologický průzkum. Centrální plochu tvrziště zabírá pole, nepatrné zbytky opevnění na přilehlých svazích.

Zámek z první poloviny 18. století. Po odkoupení zámku městem Vítkov přeměněn v nemocnici. Nemocniční budova, která byla původně zámečkem, byla v sedmdesátých letech 20. století zbourána.

Původně malý hrad ze 14. stol, přestavěn kolem r. 1570 v renesanční zámeček. Dnes je zpustlý.

Zámek byl postaven r. 1847 jako sídlo Rotschildů, později reprezentační budova a sídlo ředitele železáren. Autorem empírové stavby byl Antonín Krause. Necitlivé úpravy proběhly po r.1848. Nyní se připravuje rekonstrukce.

Vítkovické železárny (bývalá Rudolfova huť) a důl Hlubina - areál významné národní kulturní technické památky z 1. pol. 19. stol. Rudolfova huť pojmenována podle zakladatele Rudolfa Habsburského.Těžba ukončena r. 1991 a r. 1998 zastaven provoz pecí. Postupné zpřístupňování areálu a nových expozic.

Jeden z nejstarších hradů hradeckých Vítkovců z první poloviny 13. století. Poprvé zmiňován roku 1267 při věnování řádu německých rytířů, v 1. polovině 15. století již pustý. Valem a příkopem chráněné trojúhelné jádro se zbytky hradby a paláce obsahující tzv. klasové zdivo.

Zřícenina hradu, založeného poč. 14. stol. Vítkovci, patrně pány z Rožmberka. R. 1427 Oldřich z Rožmberka prodal hrad Reinprechtovi z Walsee. R. 1464 v majetku Jana z Rožmberka. V klidnějších dobách ztratil na významu a zchátral. Od r. 1998 v péči OS Vítkův hrádek - opraven a od r. 2005 přístupný.

Větrný mlýn holandského typu postavený kolem roku 1873 mlynářem Josefem Vítkem. Po roce 1918 byl mlýn vybaven benzínovým motorem a později motorem na koks. V r. 1941 byl provoz úřady ukončen. Naposledy se soukolí mlýna roztočilo v roce 1972.

Železná rozhledna z roku 2003, 616 m nad m., postavená podle projektu Martina Gabriela, celkové výšky 18 m s plošinou 8 m nad zemí, je zajímavě řešeným telekomunikačním vysílačem, který je v přízemí obložen kamen a samotná věž pak obložena dřevem.

Nepotvrzené místo středověkého hrádku na velmi příhodném výběžku nad severním okraji obce, nesoucí jasné terénní úpravy, naznačující, že zde patrně stálo sídlo příslušející ke vsi Vítovice

Původní mlýn o samotě na Blanici doložen od 14. stol. Nynější podoba z r. 1851. Funkční turbína užívána k výrobě elektřiny. Objekt mlýna slouží jako výrobna krmných směsí.