Výsledky hledání míst

V r. 1580 zahájili Žerotínové stavbu zámku na místě starší tvrze. Trojkřídlý zámek s osmibokou věží a arkádovým nádvořím. Nízké a úzké ochozy. Masivní sloupy jsou svisle propojeny s jakýmisi pilastry. V baroku dostavěn nový, samostatný objekt.

Původně pozdně románský hrad Tasovců. V gotice přestavěný na palác a v r. 1578 na renesanční zámek. V r. 1723 zničil zámek požár. Ugartové využili oprav k barokní přestavbě, kterou zámek získal dnešní podobu. V 19. a 20. st. regotizován.

Velké Němčice jsou poprvé uváděny r. 1228. V r. 1550 je zde zmiňována zpustlá tvrz, kterou Zikmund Heldt přestavěl na hrad. V r. 1774 odkoupil Němčice Karel z Ditrichštejna. V r. 1918 byl majetek konfiskován a dodnes pronajímán. V současnosti nepřístupný.

Hradisko o rozloze asi 1,8 ha, chráněné valem, příkopem a palisádou. Osídleno věteřovskou kulturou ze starší doby bronzové, lužickou a slezskou fází kultury lužických popelnicových polí z mladší a pozdní doby bronzové, platěnickou kulturou z doby halštatské a slovanskou ze střední doby hradištní.

Původně tvrz, později nevelký zámeček, dnes rozsáhlý, pozdně barokní zámek. V letech 1797 až 1945 patřil hrabatům z Herbersteinu, kteří jej upravili empirově a později novobarokně. R. 1978 vyhořelo jižní křídlo a bylo nahrazeno novostavbou.

V barokní zámek přestavěli Habsburkové roku 1762 starší tvrz. V roce 1918 se zámek stal majetkem státu. Dnes je sídlem soukromé společnosti a je částečně komerčně využíván.

Výrazné tvrziště na konci Farské ulice ve Velkých Popovicích. Tvrz vznikla asi před polovinou 14. století a poprvé byla zmíněna v roce 1417. Doba zániku tvrze není zřejmá. Dochovalo se rozměrné jádro oblopené širokým a hlubokým příkopem.

Zaniklá tvrz, která stávala v místech dnešního rybníka. Patřívala vladykům z Přítočna. Byla zničena za třicetileté války. Pozůstatky tvrze bývaly za nižšího stavu vody vidět, při nedávné regulaci byly však i poslední zbytky tvrze odstraněny.

Téměř zaniklá tvrz, postavena patrně ve 13. stol. vladykou Bartolomějem Svatoněm. Svatoňovice se prvně zmiňují r. 1357, od kdy zde sídlil Albert ze Skalice a to do r. 1386, kdy byly připojeny k Vízmburku. Tvrz poté zanikla a na jejím místě vyrostl statek. Pod statkem jsou dochovány gotické sklepy.

Větrný mlýn byl postaven r. 1830. R. 1890 byl vyvrácen vichřicí, poté Josefem Páterem znovu postaven. Poslední majitel František Patera byl r. 1942 zatčen gestapem a zemřel ve vězení. Poté mlýn téměř zchátral, ale v 60. l. 20. stol. byl koupen ONV Kroměříž a opraven. R. 1972 znovu opraven F. Hrdým.

Zchátralý klasicistní zámek v místě gotické tvrze z 15. st.. Od konce 16. st. tvrz využívána jen hospodářsky, r. 1832 postaven ze zbytků tvrze zámek, který je dnes v soukromém držení.

V r. 1251 dvorec cisterciáckého kláštera Altzelle v Míšni a započto s pěstováním vína a hloubením sklepů. V r. 1543 doložena tvrz a v 17. stol. za Jana Hartvíka z Nostic, postavena střední část zámku. Koncem 18. stol. přistavěna jednopatrová křídla.

Mlýn byl postaven ve 13. stol., r. 1400 byl v majetku johanitského konventu. Za husitských válek zabaven a prodán do soukr. majetku. V l. 1597–98 byla budova mlýna renesančně upravena. R. 1711 získán zpět johanity a vlastněn do r. 1807. Mlýn přestál povodeň r. 1890, požár r. 1938 a povodeň r. 2002.

Palác je součástí areálu maltézských rytířů, raně barokně upraven C.Luragem, přestavěn r. 1725 B. Scottim. Na přestavbě se podílel M. F. Kaňka, sochařská výzdoba je z dílny M. B. Brauna.

Kamenná rozhledna se dvěma plošinami vysoká 19 m postavena v roce 1930 horským spolkem České Švýcarsko. Na horní ochoz vede 81 schodů. V roce 1997 zrekonstruována.