Výsledky hledání míst

Budislavské pískovcovské skály, přírodní útvary s různými tvary. Součástí jsou Toulovcovy maštale, Panský stůl, Městské maštale, Kazatelna, Dudychova jeskyně, Betlém a další. Skály tvořeny svrchně křídovými pískovci mořského původu.

Pozůstatky gotické tvrze založené pravděpodobně ve 14. století, kdy se po vsi píše Lipolt z Tourového. Tvrz pozbyla svou sídlení funkci nejspíše po prodeji části vsi Janem Želízkem z Tourova pánům z Rožmberka kolem poloviny 16. století. Dnes se ruiny tvrze nacházejí na soukromém pozemku.

Zaniklý hrádek byl postaven někdy v 2. pol. 13. stol. v majetku Guty Habsburské. Zmiň. r. 1370. Byl v majetku různých pánů, po r. 1518 přestavěn Janem Paškem z Vratu. R. 1547 po konfiskaci Krajířům z Krajku připojen k brandýs. panství a postupně zanikl (za 30leté války rozebírán na stav. materiál).

Ruiny tvrze, prvně zmíněné snad již r. 1390. V 1. pol. 15. stol. patřila Janu Kabátovi a Mikuláši Trmalovi. V l. 1462–1472 v majetku Jana Trmala, r. 1519 prodána městu Kouřim, nevyužívána. R. 1557 obnovena jako sídlo Jiříka Hostačovského z Petrovic, po prodeji r. 1582 Zdislavu Říčanskému zpustla.

Zámek byl postaven na základech starší tvrze rodem Schwarzenbergů v roce 1697 v barokním stylu. Od svého vzniku neprošel téměř žádnými úpravami. V dnešní době je zámek v soukromém vlastnictví a je veřejnosti nepřístupný.

První pís. zmínka je z r.1354. V 15. stol. Jakoubek z Vřesovic přeměnil proboštství na hrad a předal synovi Janovi (Janův hrad). V 16. stol. rod Plavenských změnil hrad na renes. zámek. V 17. stol. po požáru přestavěn. Od 18. stol. opuštěn a chátrá.

Novorenesanční zámek, původně vodní hrad, byl ve 14. stol. přestavěn a byla postavena více než 90 metrů vysoká věž. V 17.-18. stol. byl přestavěn na šlechtické sídlo. Na konci 19. stol. přibylo novorenesanční křídlo. Od r. 1994 je zámek majetkem města.

Nejstarší část boleslavské automobilky vznikla jižně od lokální tratě Mladá Boleslav - Stará Paka roku 1898. Dnešní vzhled získala do roku 1912. Původní administrativní budova dnes slouží jako podnikové museum, výrobní haly jako pomocné provozy.

Nejstarší výrobní budova bývalého bělidla příze a lněných nití z let 1800-1801 firmy Weiss a Rössler se dochovala do dnešní doby v téměř původní podobě. Asi v r. 1881 byla na střeše vztyčena věžička s hodinami. Od r. 2003 je stavba kulturní památkou ČR.

Torzo železobetové úpravny, těžebního závodu a zajateckého tábora z období 2. světové války. Areál stojí na území bývalé obce Rolava (Sauersack), kde se těžil cín již od poloviny 16. století. Těžba byla jako nerentabilní ukončena ke konci 50. let 20. století. Pozor, nebezpečí úrazu!

Třanovice jsou prasídlem rodu Pelhřimů z Třánkovic. Není známo, kým byl zámek založen. Je zachycen na mapách, avšak mezi léty 1836 až 1907 zanikl. Zachoval se pouze hospodářský dvůr s panskou správní budovou, která byla na sklonku roku 2005 zbořena.

Soukromou rozhlednu na vlastním pozemku a podle vlastního projektu vybudoval v letech 2002-2003 pan Václav Krysl. Umožňuje k ní volný přístup veřejnosti.

Lokální trať vystavěná roku 1895. Poslední osobní vlak projel r. 1981. Dnes slouží pouze nákladní dopravě a občasným vyjížďkám historických vlakových souprav.

Gotický dvorec renesančně upravený a výrazně barokně přestavěný, pravděpodobně Janem Blažejem Santinim-Aichlem po r. 1700. Klasicistně rozšířen v r. 1840.

Na místě gotické zástavby byl na přelomu 16. a 17. stol. postaven vrcholně renesanční palác. V pol. 17. stol. přestavěn raně barokně Trauttmannsdorfy. V 19. stol.klasicistní činžovní dům. Od r. 1830 donucovací pracovna, od r. 1872 věznice.