Výsledky hledání míst

Pomník nejslavnějšího pytláka Krušných hor.

Zámek přestavěný z tvrze, doložené k r. 1505 za Viléma z Illburka. Po r. 1575 rozšířena renesančně a po r. 1655 raně barokně na sídlo litoměřických biskupů. Čtyřkřídlá budova chráněná příkopem obsahuje zdivo gotické a renesanční fáze tvrze.

Šubrtův statek je součástí Třebízského Národopisného muzea Slánska. Pochází ze 17. stol. Novější část přistavěna před r. 1841. Statek rozložen po obvodu obdélného dvora. Průčelí s vjezdovou bránou a brankou. Dvůr ukončen stodolou. Památkově chráněno od r. 1978.

Zaniklá tvrz v prostoru barokního dvora ze 17. století a pravděpodobný zbytek tvrziště vedle dvora, rybníček ve tvaru L, snad úsek příkopu zaniklé tvrze. Nejstarší zmínka z r. 1332. Panský dvůr v nynější barokní podobě z r. 1742 vznikl za držení knížat ze Schwarzenbergu. Hospodářský dvůr i nyní.

Nedaleko Rokytnice v Orl. horách v lesích zvaných Suchá, na kopci Na hradě, býval malý hrádek. Ještě v 19. stol. zde byly skromné pozůstatky, které byly zničeny zalesněním lokality. Datace je velmi neurčitá, snad do období kolonizace kraje do přelomu 13. a 14. stol.. Písemné prameny k místu nemáme.

Potok pramenící na svahu Bynoveckého vrchu jihovýchodně od Arnoltic. Za obcí vtéká do skalního kaňonu, který připomíná nedaleké soutěsky na řece Kamenici. Říčka působí nevině, ale po bouřích se z ní stává divoká bystřina.

Existence mlýna je doložena již v r. 1650. V r. 1656 je zmiňován Mlynář Matouš, v roce 1675 Vykydal Pavel a po něm Jiří. Od počátku 19. stol. byl v majetku rodiny Klevetů. Posledním majitelem byl Alois Suchánek. Ve druhé polovině 20. století byl mlýn zbořen. Dnes jen skromné zbytky zdiva.

Zdejší tvrz je připomínána pouze v zápisech majitelů v zemských deskách v r.1630 a 1635. Stavitel a místo tvrze nejsou známy. Tvrz zanikla v období třicetileté války.

Patrový barokní zámek s obdélným půdorysem přestavěný zřejmě z původní tvrze, ze 17. stol. v hospodářském dvoře. Stavebník neznámý. Prvními majiteli byli Břekovci z Ostroměře. Od roku 1853 byl majitelem Suchdola dr. František Ladislav Rieger

Za Popelů z Vesce v pol.16.st.gotická tvrz přestavěna na renesanční zámek. V r.1738 Václav Neumann z Puchholce barokně upravil. V r.1925 zámek získala obec Suchdol. V druhé pol. 20.st.zde umístěna škola, pak zřízeny byty, knihovna a obřadní síň MNV.

Vznik zámku je spjat s parcelací sucholazeckého dvora počátkem 19. století, kdy si Alois Koppert nechal postavit nové sídlo nazývané zámek. V r. 1921 byl zámek zabrán československým státem a r. 1931 prodán Antonínu Hanákovi, jehož dědicům patří upravený zámek dodnes a je využíván k bydlení.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze hrabětem Václavem z Bubna v první pol. 18. stol. V r. 1939 byla budova zabána něm. správou a sloužila jako domov pro starší příslušníky Jednoty čes. bratří. Dnes je v něm Ústav pro ment. postižené děti.

Suchořádská Zmola je hlavní vinařská sklepní ulička v obci Kobylí, kde se pořádají zdejší kulturní akce. V dolní části se nachází starodávný lis, zrekonstruovaný v roce 2012.

Zaniklá tvrz s dvorem a vsí na soutoku Doubravky a Kněžického potoka. Ves stejného jména poprvé připomínána v pol. 16. stol., za stavitele tvrze se považuje Albrecht Robmháp, tvrz poprvé zmiňována v r. 1627. Pustá po roce 1646.

Mlýn pocházející ze 17. stol., zpočátku patřil městečku Unhošť, v r. 1675 prodán do soukromých rukou. V r. 1869 vyhořel. Provoz mlýna ukončen r. 1920.