Výsledky hledání míst

Barokní zámek byl postaven na místě starší tvrze Františkem Deymem roku 1638. V zámku se střídalo mnoho majitelů a byl často přestavován. Velmi rozšířen byl na přelomu 18. a 19. století a to o pravé křídlo a kapli sv. Vavřince s pseudogotickými okny.

Původní renesanční objekt východně od hrazeného města sloužil jako sídlo vodňanského velkostatku, později jako poštovní stanice. Několikrát byl přestavován, na nádvorní straně a v přízemních místnostech jsou zachovány původní prvky.

Zaječická retenční nádrž z let 1973-1976 na Otvickém (Hutním) potoce vybudována jako ochrana před povodní a havarijní zajištění zásob povrchové vody. Lomená hráz dlouhá 830 m, široká až 5 m a vysoká 7 m vytváří vodní plochu o rozloze 19 ha a hloubce 4,5 m. Využíváno k rybolovu.

Vodní nádrž Kořensko vybudována na Vltavě pod soutokem s Lužnicí v letech 1986–1991 pro potřeby jaderné elektrárny Temelín. Řeka přehrazena pohyblivým jezem o čtyřech polích. U levého břehu plavební komora. Mezi plavební komorou a jezem vodní elektrárna. Přístup ze vsi Neznašov. Na břehu kemp.

Jez, most, plavební komory a vodní elektrárna postavené ve dvou etapách v letech 1900–04 a 1928–30 na dolním úseku Vltavy mezi Veltrusy (na pravém břehu) a Miřejovicemi (na levém břehu).

Vodní dílo Nové Mlýny na řece Dyji je soustava tří na sebe navazujících nádrží, které byly vybudovány v letech 1975–1988. Slouží převážně k rekreaci, rybolovu, ochraně ptactva a zčásti jako protipovodňová ochrana kraje. Prvotním cílem mělo být zavlažování okolních polností, což se z velké části neuskutečnilo.

Malá vodní nádrž vybudovaná v l. 1960-64 na říčce Olešné nedaleko Místku. Hlavním účelem je protipovodňová ochrana, zdroj vody pro průmysl, ale také místo rekreace, sportu a chovu ryb. R. 2005 zde byl postaven nový aquapark s celoročním provozem.

Vodní dílo Vír I bylo vybudováno v letech 1947-1957. Slouží jako zdroj pitné vody pro velkou část Českomoravské vrchoviny a Brno. Rozloha vodní plochy činí 223,6 ha a objem 56 193 000 m3 vody.

Elektrárna zřízena hrabětem Herbersteinem roku 1901. Rekonstrukce 1931, v 60. letech 20. století zastavena výroba. Obnova počátkem 21. století, současný instalovaný výkon činí 2 x 0,25 MW.

V místech vtoku Nečíze do hrazeného města Litovle je doložen mlýn r. 1287. Od roku 1909 sloužil jako elektrárna. Regulace Moravy ve 30. letech 20. století vytvořila dostatečný výkon pro moderní elektrárnu, postavenou 1937–9, která zde funguje dodnes.

Vodní elektrárna Spálov stojí těsně nad soutokem Jizery a Kamenice. Podle projektu Ing. Dr. A. Jílka vznikla v letech 1921–26, vnější vzhled se vyznačuje použitím prvků rondokubismu.

Nad soutokem Vydry a Křemelné zřídil v polovině 19. století vodní pilu a sklad dřeva pražský obchodník Čeněk (Vincenc) Bubeníček. Roku 1912 ji město Kašperské Hory nahradilo vodní elektrárnou, která funguje dosud.

Elektrárna byla roku 1914 zřízena v říčním km 421,2 Teplé Vltavy jako součást františkovské papírny. Rekonstruována 1991, po povodních 2002 nová turbína. Voda se přivádí 1200 m dlouhým náhonem, čímž se dosáhne spádu 26 m. Instalovaný výkon činí 320 kW.

Asi 200 m široká šíje pahorku, obtékaného téměř dokola říčkou Smědou, byla prokopána nejprve železniční tunelem, později přívodním kanálem vodní elektrárny, umístěné severozápadně od něj. Na ni navazuje malá přehrada z roku 1922, kde začíná přívodní kanál elektrárny ve Vísce.

Vodní elektrárna vybudována v roce 1881, snad dle návrhu J. F. Fischera . Sloužila k pohonu papírenského stroje v papírně (bývalém zámku) v Hostinném. Vybavena byla dvěma Girardotovými turbínami. Původní zděná stavba byla rozšířena o dřevěnou část. Elektrárna je od roku 1993 památkově chráněna.