Výsledky hledání míst

Jeskynní systém, největší tohoto druhu v ČR, byl objeven r. 1934 při těžbě mramoru. V l. 1936-1949 byl prozkoumáván, r. 1950 byl zpřístupněn veřejnosti. Od r. 1958 je součástí chráněného území. R. 1965 byl vyhlášen Národní přírodní památkou. V l. 2004-2005 proběhla v jeskyni rekonstrukce.

V útrobách vrchu Velký Špičák (516 m n. m.) se nachází jeskynní systém vytvořený vodou v krystalických vápencích. Přístupný od roku 1884, od roku 1970 přírodní památka. Prohlídková trasa je dlouhá 230 metrů, bezbariérový přístup.

Jeskyně vznikla v obd. druhohor. Byla poničena těžbou vápence probíhající v l. 1873-1934. R. 1951 bylo objeveno její torzo a poté její další rozsáhlá část. V l. 1958-67 byla otevřena pro veřejnost, poté dlouho uzavřena a znovu otevřena r. 2004. Je rozsáhlým systémem chodeb, síní a dómů na 7 patrech.

Nepřístupná, uzamčená krasová jeskyně nad soutokem Loděnice (Kačáku) a Berounky s délkou chodeb cca 350 m. Jeskyně bývá pravidelně otevřena jedenkrát do roka v rámci Tetínských jeskyňářských dní.

Jeskyně nad údolím Řepínského potoka pod vsí Zahájí sloužila za 2. světové války jako úkryt partyzánské skupiny Národní mstitel. Dva nedaleké pomníky připomínají místo přepadení jejich členů německými okupanty a jejich hrob.

Asi 50 m dlouhá průchozí jeskyně ve tvaru podkovy vzniklá propojením dříve samostatných chodeb na počátku 19. stol. v rámci krajinářských úprav zámeckého parku. Jeskyně je volně přístupná kromě zimních měsíců, kdy slouží jako zimoviště netopýrů.

Pískovcový převis vytváří nad pravým břehem Křinice ve střední části Kyjovského údolí jeskyni, ve které vždy v zimě vzniká spolupůsobením vody, prosakující z malého potůčku, a mrazu bohatá výzdoba z ledových krápníků.

Kateřinská jeskyně je součástí Moravského krasu. Je přístupná od r. 1910. Hned za vstupem do jeskyně je tzv. Hlavní dóm, největší veřejnosti přístupný podzemní dóm v ČR. Má výbornou akustiku a pořádají se zde koncerty. Jeskyně je bohatá na krápníkovou výzdobu, raritou jsou dlouhé hůlkové stalagmity.

Jeskyně na levém břehu Liběchovky, ve které sochař V. Levý vytesal v pol. 19. stol. sochy zvířat z bajky F. M. Klácela, husitské hrdiny a trpaslíky.

Koněpruské jeskyně byly objeveny v roce 1950 při těžbě vápence. Zpřístupněny byly v roce 1959 a dnes představují nejdelší známý jeskynní systém v Čechách. Hlavní modelace jeskynních prostor proběhla před 25-30 miliony lety a nejstarší dochovaná výzdoba je stará více než 1 milion let.

Jeskyně Kůlna je součástí Sloupsko-šošůvských jeskyní, už v roce 1880 zde archeolog J. Wankel našel stopy po pravěkém osídlení. Za 2. sv. války zde byla nacistická podzemní továrna. Po roce 1961 další významné archeologické nálezy.

Loupežnická jeskyně ve skalnatých lesích jižně od Raspenavy byla v 15. století skutečně skrýší loupežníka, který přepadával obchodníky a pocestné na cestě přes Oldřichovské sedlo a byl popraven r. 1470. Jeskyně se nachází mimo turisticky značené cesty.

Pseudokrasová Mladějovická jeskyně má chodby dlouhé 11 a 23 m, vysoké 4 m a její hloubka je 20 m. Současný vchod do jeskyně je uměle proražený, původní je zavalený.

Jeskyně objevená kolem roku 1826. Větší pozornosti se jí dostalo po nálezech J. Szombathyho v roce 1881. Zpřístupněná část jeskyně byla upravena v roce 1951. Jeskyně proslula svými významnými archeologickými a paleontologickými nálezy.

Přírodní památka Ondrášovy díry představuje soubor povrchových a podzemních pseudokrasových jevů na rozeklaném temeni Lukšince. Byla vyhlášena v roce 1990 a představuje chráněnou plochu o rozloze 4,50 ha. Sídliště kolonií netopýrů.