Výsledky hledání míst

Zaniklá tvrz s dosud ne zcela jasným datumem založení. Jejím stavebníkem se jeví až Jan Děvečka z Herštejna, který se roku 1486 po Crhově jedinkrát jmenoval. Ten v roce 1487 Crhov i s tvrzí odprodal bratřím z Pernštejna, kteří ves připojili k pernštejnskému panství, tvrz byla opuštěna a zřejmě záhy zanikla.

Barokní zámek vznikl přestavbou pův. gotické tvrze z 2. pol. 14. stol. Kolem r. 1550 tvrz přestavěl na renesanční zámek Mikuláš Hrzán z Harasova. Zámek několikrát vystřídal majitele a za Windischgrätzů byl v 18. stol. barokně stavebně upraven. Na poč. 19. stol. v majetku podnikatele A. Schöllera.

Cenný pozdně gotický dům čp. 6 postaven táborským měšťanem Ondřejem Čáslavským kolem roku 1532. Vysoký štít je ozdoben kružbou s plaménkovým motivem. V interiéru se dochoval vzácný renesanční trámový strop s cennou malířskou výzdobou.

Zřejmě ve 2. pol. 14. století vystavěli vladykové ze Ctidružic nad rybníkem tvrz. Kdy a kým došlo k přestavbě na zámek není známo, zbořen byl v 70. letech 20. stol. Na jeho místě prodejna, dnes obytný dům. Zachovány hospodářské budovy dvora.

Monumentální sousoší z hořického pískovce vytvořené Josefem Václavem Myslbekem pro Palackého most. Sousoší vytesali přímo na mostě bratranci J.a F. Ducháčkovi v l. 1887– 88. Po americkém bombardování v únoru 1945 bylo z mostu sneseno. Na Vyšehrad umístěno r. 1947, na dnešní místo přeneseno r. 1979.

Národní přírodní rezervace Čtvrtě byla založena r. 1989 na ploše 94,30 ha. Předmětem ochrany je pestrá mozaika lesních typů se vzácnou květenou. Rezervace se nachází na katastrálním území obce Mcely. Přístup možný jen po značených cestách.

Rulový skalní útvar ve výšce 732 m, tvořený skupinou tří větších skalisek, z nichž nejtypičtější, Čtyřpaličatá skála, dala jméno celému útvaru podle svých čtyř vrcholových bloků - palic. Přírodní rezervace.

Čtyřúhelníkové valy Kokrdov jsou pozůstatkem keltského sakrálního místa z doby laténské. Obdobu obětiště můžeme nalézt na více místech střední i západní Evropy. Původně mělo dvě stavební fáze a zemní zbytky využili ve středověku husité jako opevněný tábor.

Přírodní památka v místě pravěkého hradiště z pozdní doby kamenné. Nečetnými povrchovými nálezy doloženo osídlení z pozdní doby kamenné, podrobnější výzkumy nebyly provedeny.

18 metrů vysoká dřevěná čtyřpatrová rozhledna na Čubově kopci v nadmořské výšce 720 metrů byla postavena na místě původní rozhledny z r. 1941 a její 16 m vysoké nástupkyně z r. 1991, která byla stržena v r. 2004 pro nevyhovující technický stav.

Tvrz Cuknštejn vystavěl v letech 1489–1491 vladyka Vilém Pouzar z Michnic. Za českého stavovského povstání 1618–20 zpustošena císařskými vojáky a darována generálu hraběti Karlu Bonaventurovi Buquoyovi. Dnes probíhá postupná rekonstrukce.

Novorománská správní budova někdejšího cukrovaru v kutnohorské čtvrti Karlov (původně Kohlmarkt), vzniklého po polovině 19. století v sousedství špitálního kostela sv. Kříže, zbořeného 1892. Upravena 1901–02. Cukrovar fungoval zřejmě do 30. let 20. století, jeho technologické budovy poté zanikly.

Cukrovar byl založen r. 1870. R. 1914 prošel rozsáhlou rekonstrukcí, v l. 1935–1937 další. R. 1946 byl znárodněn a a stal se součástí státního podniku. R. 1978 rekonstrukce provozu. R. 1992 se znovu osamostatnil, dnes je akciovou společností. V 19. stol. bylo v ČR na 400 cukrovarů, dnes je jich 7.

Cukrovar z r. 1840 vyženil hrabě V. Mitrovský. K cukrovaru postavena v letech 1916–17 vlečka. V r. 1926 prodán rolníkům (vzniká akciová společnost), po II. sv. válce znárodněn. V r. 1991 ukončen provoz, v r. 2007 areál zbourán.

Jeden z prvních cukrovarů na Moravě. Vznikl v r. 1839 přebudováním staršího pivovaru za Filipa Ludvíka, sv. pána ze Saint - Genois. Tomuto rodu patřil do roku 1888. Roku 1948 znárodněn a po r. 1981 zrušen. Dnes zřícenina.