Výsledky hledání míst

Sochu sv. Floriána vytesal Andreas Zahner v roce 1740. Stojí na masivním podstavci. Nejvýznamnější sochařské dílo zhotovené premonstráty kláštera Hradisko u Olomouce. Chybí typický atribut hořícího domečku. Nahrazen plameny ohně vycházejícími ze soklu mezi světcovými chodidly.

Barokní socha sv. Floriána z r. 1763. Umístěna na Masarykově náměstí v Ostravě, odkud byla komunisty v r. 1960 odstraněna. V r. 2008 se zrestaurovaná vrátila zpět na své místo.

Pozdně barokní socha sv. Floriána od regionálního autora z roku 1780 uprostřed náměstí v městě Paskov. Vznikla nákladem zdejšího purkmistra Jana Lyska.

Socha sv. Floriána (patrona hasičů a rolníků čekajích na déšť) neznámého stáří je umístěna na návsi v obci Soseň.

Anonymní dílo z prvé poloviny 18. století. Socha patří do souboru 6 barokních skulptur, které v Hrotovicích vznikly za Rodenů z Hirzenau na Hagendorfě. Stojí v ostrůvku zeleně uprostřed polí, v místech kde vedla stará cesta do Račic.

Socha z roku 1766 akcentuje příchod k blatenskému kostelnímu areálu od nedalekého zámku. Stojí pod jižní branou děkanství. Práce zřejmě lokálního mistra ve stylu opožděného dynamického baroka byla nedávno nahrazena kopií.

Socha pochází z r. 1730. Pravděpodobně jde o dílo barokního sochaře Jiřího Františka Pacáka (1663-1742), žáka M. B. Brauna. Dalšími jeho díly jsou např. socha sv. Floriána na Trčkově náměstí v Opočně, sochy sv. Michala a Jiřího na hřbitově v Poličce aj.

Pozdně barokní pískovcová socha ze druhé poloviny z roku 1759. Zachycuje Františka Xaverského jako kázajícího misionáře. Po 2. světové válce chátrala a trpěla útoky vandalů, Na počátku 60. let ji poškodili tvář a urazili paži. Památkově chráněna od roku 1958, restaurována byla v letech 1970 a 2012.

Obec Senička leží na okraji Hané. První písemná zmínka o obci z roku 1348. Socha sv. Františka z Assisi je z roku 1868. Materiál sochy je pískovec.

Barokní pískovcová skulptura sv. Františka z Assisi pochází z druhé poloviny 18. století. Stojí na hranolovém pískovcovém soklu. Je to socha světce v podživotní velikosti, v řeholním rouchu. Je dokladem barokního sochařství na Českolipsku. Socha je zapsána do seznamu památek r. 1965.

Kopii původní barokní sochy vytvořil sochař Adolf Havel roku 1891. Kopie nedochovaného barokního originálu. Od 19. stol. socha umístěna v klášterní zahradě. Nyní zpět v aleji vedoucí ke kostelu Nejsvětější Trojice. Restaurace sochy v roce 2016. Památkově chráněna od r. 1958.

Pískovcová socha sv. Františka z Pauly stojí na hranolovém podstavci s bohatou reliéfní výzdobou. Pochází z roku 1703. Postava v podživotní velikosti. Světec nadnášený oblaky s andílčími hlavami. Socha dokládá vysokou úroveň barokního umění. V seznamu kulturních památek od r. 1966.

Anonymní dílo z prvé poloviny 18. století. Socha patří do souboru barokních skulptur, které v Hrotovicích vznikly za Rodenů z Hirzenau na Hagendorfě. Sv. František je zobrazen jako poustevník v mnišském oděvu s křížem v ruce. Stojí na odstupňovaném pískovcovém podstavci.

Barokní sochu sv. Isidora z Madridu (též Rolníka) z r. 1748 nechala postavit Marie Antonie z Liechtensteinu. Od r. 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Pozdně barokní socha sv. Iva stojí napravo od kaple sv. Anny. Kompozičně dotváří prostor při kapli jako součásti poutního místa při kostele Navštívení Panny Marie. Na hranolovém soklu stojí socha světce, oděná v řeholní roucho, levice nese knihu, pravice drží krucifix, k němuž shlíží jeho hlava.