Výsledky hledání míst

Zbytky zřejmě strážního hrádku (dle některých odborníků spíše tvrze) nejasného původu. A. Sedláček uvádí pověst, že Sobín byl sídlem loupeživých rytířů – kouzelníků, kteří zde měli velikou knihovnu, z níž snad pochází Stochovský misál.

Barokní šlechtický městský palác vystavěný v letech 1731 až 1733 Karlem Josefem Ragojským z Rohožníku jako jeho opavské sídlo. Po požáru v r. 1758 opraven Maxmiliánem Jindřichem Sobkem z Kornic. Dnes sídlo soukromé firmy.

Zámek z 1. pol 19. st. vznikl přestavbou Eisenbachovy zbrojovky, kdy byli majiteli panství podnikatelé bratři Kleinové. Jedná se o jednoduchou jednoposchoďovou stavbu v romantickém pojetí ve tvaru písmene L, dnes využíván jako hotel.

Městská památková zóna byla vyhlášena roku 1990. Zahrnuje území historického města Sobotky i tzv. nového města, vzniklého ve 2. polovině 17. století pod Humprechtem. Rozsáhlý soubor zděných a zejména roubených maloměstských domů, doplněný kvalitními funkcionalistickými objekty z období I. republiky.

Zaniklá tvrz. V Sobůlkách bývala dvě sídla, „Turecký kopec“ patrně předcházel tvrzi „Valy“. Obecně se v l. 1346–1358 píše ze Sobůlek Veliš Dupník. R. 1387 je část Sobůlek prodána Velislavem z Ostrovánek Tasovi z Boskovic. Posledním známým pánem je Vlček. Tvrz zanikla pravděpodobně ve 14. stol.

Pozdně barokní pískovcová socha sv. Františka vznikla v poslední třetině 18. století, pravděpodobně v roce 1771. Postava ležícího umírajícího světce je v mírně nadživotní velikosti, u nohou mu klečí indián. Podstavec je zděný, je na něm pískovcový alianční erb. Památkově chráněna je od roku 1958.

Plastika od sochaře Čeňka Vosmíka z roku 1906. Stojí na barokním podstavci sousoší sv. Václava s anděly od Ottavia Mosta, které se při povodni v roce 1784 zřítilo z Karlova mostu do Vltavy. Na jeho místě je dnes sousoší sv. Ludmily. Sousoší bylo později vyloveno a je v Lapidáriu hl. m. Prahy.

Sochu Hany Kvapilové vytvořil v letech 1909-1913 z tyrolského bílého mramoru Jan Štursa (1880-1925) na podnět spisovatelky Růženy Svobodové. Byla umístěna na petřínském svahu v Kinského zahradě poblíž budovy Národopisného muzea r. 1914 a do základů pomníku tajně také urna s hereččiným popelem.

Socha hronovského rodáka, spisovatele a znalce historie Aloise Jiráska (1851-1930) stojí od r. 1961 u vchodu do městského parku za jeho rodným domkem. Autorem bronzového díla v nadživotní velikosti je sochař Josef Malejovský (1914-2003).

Socha anděla je barokní sochařská práce. Na stupni téměř krychlový sokl. Na něm čtyřboký podstavec se stěnami konkávně probranými. Na římse stojí postava anděla v životní velikosti. V pravé ruce drží obraz Panny Marie Dubské, levou ukazuje ke kostelu v Dubu. Zapsána do seznamu památek v r. 1964.

Barokní socha anděla s křížem s letopočty 1788 na kartuši a 1898 na podstavci (snad rok nějaké opravy) v obci Lutín. Autorem sochy je Ondřej Zahner. Na kartuši jsou písmena O:/L:F/.

Barokní socha anděla je součástí hodnotného souboru soch od Kašpara Obera z let 1740-1750, lemujících cestu z historického centra Telče na Staré Město ke kostelu Matky Boží. Socha je vyvedena v mírně nadživotní velikosti, anděl je zobrazen v klasickém pojetí. Socha je památkově chráněná od r. 1958.

Ves Sloupnice se poprvé připomíná v roce 1292. Socha Anděla strážce postavena r. 1875 nákladem Anny Jirečkové. Autor není znám.

Socha pochází asi z 2. čtvrtiny 18. století. Sousoší Archanděla Rafaela vedoucího dítě. Sousoší umístěno na vysokém hranolovém podstavci. Tělo archanděla je zahalené do bohatě nařaseného pláště. Chlapec oděný do volné košilky. Sousoší památkově chráněno od r. 1958.

Barokní socha antického vojáka umístěná na velkém nádvoří zdejšího zámku vedle kašny. Původně v oboře u Chrástu. Z poloviny 18. století. Socha v životní velikosti na žulovém podstavci se soklem a krycí deskou. Mužská postava oděná v šaty antického vojáka; na hlavě má helmici. Památkově chráněná.