Výsledky hledání míst

Zámek byl postaven nadací Jana Josefa Caretto-Millesimo roku 1825, sloužil jako sídlo pro správu nadačního panství. Koncem 19. stol. byl zámek přestavěn do dnešní podoby. Od r. 1948 je zámek v majetku správy státních lesů.

Novobarokní zámek byl postaven v 2. pol. 19. stol. majitelem sousední továrny na škrob Amylon. Patrový obdélný objekt s členitou novobarokní fasádou s rizality a štíty. Po znárodnění sídlo MNV, byla zde prodejna a byty. Po r. 1989 byl vrácen v restituci, v současnosti je neobydlený a chátrající.

Zřícenina hradu, zal. v 2. pol. 13. stol. Smilem z Lichtemburka. Jeho potomky směněn r. 1345 s Janem Lucemburským za hrad v Poděbradech. R. 1362 koupen Ješkem ze Zlíchova, předkem Andělů z Ronovce. Hrad zpustl v 15. – 16. stol.

Renesanční kamenný most byl postaven pravděpodobně v 16. století. Most se třemi oblouky o délce 32 m, který je chráněný jako kulturní památka ČR, na jaře r. 2012 zle poškodily ledové kry. Po stržení nestabilního zdiva byla postavena provizorní lávka pro pěší, rekonstrukce je naplánovaná na r. 2013.

Středověká tvrz Sobků z Kornic zde byla vystavěna již v 15. stol. Barokní přestavbu provedli na počátku 18. stol. páni ze Saint Genois. Klasicistní dostavbu provedena kolem r. 1770 - 73. R. 2009 se vlivem neúdržby část zámku zřítila. Od r. 2011 nový majitel provádí opravy.

Trojboké tvrziště (dle L. Svobody domnělé) vymezené na JV Hradeckým potokem, od JZ valem a ze severu hrází zaniklého rybníka, v jižní části obce, nedaleko č.p. 250. V r. 1371 se uvádí Jan z Roprachtic řečený z Valdštejna, v r. 1393 Hinc z Roprachtic a Přívlaku, v r. 1425 Jan z Roprachtic a Štěpánic.

Počátky mlýna poprvé uváděného roku 1378 pravděpodobně souvisí s předlokační osadou, která stávala na pravém břehu Otavy. V pol. 17. stol. zde byla zřízena papírna. Počátkem 19. stol. ho koupil Josef Rosenauer. Mlýn dnes slouží k bydlení a také jako malá expozice mlynářství a využití vodní energie.

Jan st. ze Žerotína v l. 1570—1597 vystavěl v místech hradu renesanční zámek, dvoupatrovou budovu s obdélníkovým nádvořím a otevřenými arkádami. V druhé pol.18. st. zámek částečně přestavěn barokně. Kolem zámku zřízen park. R.1925 zámek zestátněn.

Patrné zbytky valů po menším tvrzišti pravděpodobně ze 14. století nedaleko zámku, opuštěného v 17. století. Na místě tvrziště je postavený pohledný domek s mansardovou střechou. Domek je na až 1,5 metru vysokém „kopečku“, který je patrnou dizpozicí.

R. 1650 Bohuslav F. Berka z Dubé přestavěl rensanční tvrz v jednopatrový čtvercový zámek. R.1728 přistavěno k východní straně barokní křídlo zakončené zámeckou kaplí. V 70.letech zámek opraven, odstraněny poslední barokní znaky.

Rozhledna (24 m) byla postavena r. 2001 jako telekomunikační stožár (42 m) a současně jako rozhledna na vrcholu Rosička (645 m n. m.). Na jejím místě stával počátkem 20. stol. letecký maják. Po 2. svět. válce zde stála dřevěná rozhledna s triangulačním bodem.

Gotický hrad pánů z Hradce ze 14. stol., renesančně upravený na lovecké sídlo. V pol. 20. stol. zrekonstruován.

Hradisko chráněné valem, oválného půdorysu o délce asi 800 m a šířce cca 100 m na hřebenu mezi dvěma nejvyššími vrcholky Chřibů, Brdo a Malé Brdo, bylo osídleno v době halštatské, v období slezské fáze kultury lužických popelnicovych polí v pozdní době bronzové a v raném středověku.

Na ostrožně nad údolím se v období pozdní doby bronzové a starší doby železné, přibližně v letech 1 000-400 př. n. l., nacházelo výšinné opevnění s rozlohou asi 1,9. ha. chráněné až 4 m vysokým valem a dvěma vnějšími příkopy. Opevnění s dřevěnou a kamennou konstrukcí vzniklo ve dvou fázích.

Rotavské varhany patří k našim nejkrásnějším geologickým útvarům. Čedičové varhany s jejich charakteristickou sloupcovitou odlučností se sbíhají ze všech stran do společného středu a vytvářejí tak famózní podívanou. Skalní výchoz byl odkryt při těžbě kamene. Oblast je vyhlášena přírodní památkou.