Výsledky hledání míst

Kámen z drobnozrnného bělošedého slepence s valounky křemene, vysoký 1,8 m, umístěný druhotně u hřbitovní zdi v Družci je považován za menhir. Kámen jeví známky opracování, je opředen řadou pověstí, jeho původ a účel však nebyl bezpečně prokázán.

Menhir byl vztyčen v období 5-4 tisíce let př.n.l., pravděpodobně byl součástí dolmenu (stolu). Do 60. let 20. stol. stál osaměle na vyvýšeném místě, poté byl obestavěn domy. Vedle menhiru stojí ještě jedna „noha“ stolu, zbytek nebyl nalezen. Staří Keltové těmto kamenům přisuzovali magickou moc.

Jedna z 8 vodních nádrží tzv. klauzur zřízených na konci 18. stol. jako zdroj vody v případě sucha. Postavena v l. 1789-96, Rozloha 5 ha. Na hrázi altán a litinový kříž. Poškozena povodní v srpnu 2002, obnovena v r. 2005.

Znělcový vrch Zlatník (522 m n. m.) na okraji Českého středohoří je národní přírodní rezervací od r. 2017. Je přístupný pouze po červené turistické značce, která vede ze vsi České Zlatníky až na vyhlídkový vrchol. Značenou trasu není dovoleno opouštět. Ve stráni je startoviště paraglidistů.

Zlatorudné mlýny na potoku Olešnice patří do nově budovaného skanzenu zlatorudného hornictví, které v údolí potoku i v kraji má historii sahající až do středověku. Na Olešnici byly mlýny s průměry mlýnských kol až 22 m, narozdíl od nynějších 3,2 m.

Kamenná rozhledna (26 m, 875 m n. m.). Postavena r. 1899 (projekt E. Zelenka, stavitel A. Nietzsche) na objednávku Moravskoslezského sudetského horského spolku. R. 1902 postavena turist. chata (vyhořela r. 1955). V 70. letech 20. stol. provedl MNV celkovou rekonstrukci, postavena i malá chata.

Zlatý most je konstruován jako obloukový ocelový o jednom poli s dolní mostovkou. Původní dřevěný most byl v letech 1881-1882 nahrazen železným a pak r. 1915 nynějším ocelovým. V březnu 1945 poškozen bombardováním, opraven a posléze v letech 1976 a 2001. Ukázka technické zručnosti na poč. 20. stol.

„Zlatý voči“ jsou třetí částí triptychu zvaného Národní památník odposlechu. Dílo sochaře Radomíra Dvořáka pochází z roku 2007.

Čedičový Zlatý vrch vznikl ve třech fázích vulkanické činnosti. Postupně tak vzniklo lávové jezero, jehož tuhnutím pomalým a stejnoměrným ochlazováním se vytvořily pravidelné pěti až šestiboké štíhlé sloupce. Sloupce jsou téměř svislé.

Původně hrad ze 13. st. Poničen husity. V renesanci přestavěn na zámek. J. A. Auersperg jej po r. 1754 přestavil barokně. Za Vincenze Karla z Auersperga v 19. stol byl upraven do dnešní podoby idealizovaného středověkého hradu v novogotickém stylu.

Zámek z 16. st. Přestavěný z původní tvrze. Vypleněn za vpádů uherských povstaleckých vojsk. R. 1777 nechal hrabě František Antonín Khewenhüler zpustošený zámek barokně přestavět. Nádvoří je klasicistní. Dnes je v zde umístěno oblastní muzeum.

Mlýn patřící Johanitům uváděn r. 1402. Za husitské revoluce vypálen, obnoven po r. 1443 Janem Nožířem zv. Labuťský ve stylu pozdní gotiky. Od r. 1532 název „Zlomkovský“ podle mlynáře Pavla Zlomka. Přestavěn renesančně Rožmberky. Jako mlýn fungoval do r. 1612, poté letohrádek, prádelna a divadlo.

Někdejší poddanské město na strmém svahu nad pravým břehem Střely. Kromě děkanského kostela se zachovalo několik objektů v barokní podobě, většina domů nevhodně "zmodernisována" ve druhé polovině 20. století. Zachováno měřítko a silueta města.

Erb obce vykován kováři ze zakarpatského města Iršava. Instalován r. 2024. Obecní znak navržen heraldickou kanceláři jako list tvořící dva vodorovně zvlněné pruhy, se třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi. V horním červeném pruhu ondřejský kříž. Ve spodním pruhu lyra na počest narození Ant. Dvořáka.

Nejrozsáhlejší a nejzachovalejší systém podzemí ve střední Evropě. Bezmála 30 km chodeb pod historickým jádrem Znojma dosahuje úrovní 3. až 4. patra. Systém budován od konce 14. do konce 19. století.