Výsledky hledání míst

Dálniční most přes údolí Želivky u Píště, stavěn od r.1939, stavba přerušena v roce 1942 a obnovena po osvobození. V roce 1951 byl stavba opět přerušena. Dostavěn pod novým dálničním mostem v 70. letech 20. stol.

Rozhledna (16,35 m, 590 m n. m.) byla postavena v l. 2008-10 na návrší ,,Na hrbovatkách,, obcí Vojtěchov. Projekt vypracoval Milan Chvojka. Stavba s vysokým betonovým podkladem, obloženým žulovým kamenem, na kterém stojí ocelová konstrukce se 2 dřevěnými zastřešenými vyhlídkovými patry.

Původně barokní zámek založil před r. 1660 Jindřich Šlik. Kolem r. 1820 byl empírově upraven. V někdejší zámecké zahradě se zachovala zajímavá sala terrena a sýpky. Po r. 1989 byl zámek vrácen rodině Schliků.

Na místě starší tvrze byl r.1780 postaven pozdně barokní zámek. Průčelí je podélně rustikované s pravoúhlými okny. Uprostřed přízemí je portál s karyatidami dvou obrů nesoucích balkon.

Renesanční tvrz na návrší severozápadně od volfartického kostela. Snad na místě staršího sídla postavena kolem roku 1540. Panským sídlem do roku 1663, po roce 1945 zchátrala. Obnova soukromým majitelem po roce 1990.

Původně renesanční tvrz, upravená barokně na zámek a dále v závěru 19. století (největší vrchol rozkvětu panství za manželů Chotkových, přestavba zámku a stavba kaple). Zámek s rozlehlým hospodářským dvorem a parkem, dochován v barokní úpravě. Vrácen původním majitelům a slouží charitě.

Tvrz byla postavena v 1. pol. 14. stol. jako purkrabské sídlo na místě starší stavby. R. 1420 dobyta husity, od r. 1436 byla v zástavě Přibíka z Klenové. Od r. 1450 v majetku Jošta z Rožmberka. V 15. stol. stavebně rozšířena. Poč. 17. stol. sloužila jako sýpka. R. 1912 pobořena. Dnes je zde muzeum.

Pozdně gotický měšťanský dům z 2. pol. 15. století, renesančně přestavěný kolem r. 1600 a opravovaný v 18. století. Dnes Muzeum Šumavy.

Zachovalá budova dvoukřídlé tvrze (dnes č.p. 47) velmi málo známé historie a osudů, snad místo jednoho z původních sídel bezenských zemanů. Dochované klenuté místnosti dokazují pozdně gotický či renesanční původ, další úpravy v letech 1727 – 1776.

Předměstský dvůr, sloužící jako šlechtické a později vrchnostenské sídlo. Pův. z 2. poloviny 14. stol., přestavěn v 19. stol. Reprezentativní část byla v patrovém severozápadním nároží. Zachovány klenuté prostory a v patře barokní a klasicistní štuky. Soukromý majetek.

Vozka je jesenická hora vysoká 1377 m n. m. s vrcholovými skalisky tvarem připomínající vozku s koňmi a povozem. Poskytuje kruhový výhled na Hrubý Jeseník a Králický Sněžník.

Za Jana Vrábského z Vrábí r. 1542 se uvádí tvrz. R. 1586 tvrz koupil císař Rudolf II. Za třicetileté války poškozena. Obnovena r. 1681. Před rokem 1844 přestavěna na sýpku a pak chátrala. V 50. letech 20. st. využita jako skladiště, tím je dodnes.

Vranické vodopády se nacházejí na malém krátkém potůčku, který teče od osady Vraník (místní část obce Ledečko) prudce strání dolů k železniční trati, kde ústí do Sázavy. Potůček vytváří na pararulovém podkladu soustavu nevelkých vodopádů, zejména po deštích a při tání sněhu.

Původně hrad poprvé zmiňovaný v Kosmově kronice k r. 1100. V gotice opevněn a rozšířen. R. 1665 vyhořel. V 17. st. přestavěn na barokní zámek. Velkolepý sál předků podle projektu J. B. Fischera z Erlachu. Později upravován klasicistně a romanticky.

Tvrz postavili před r. 1406 zástavní držitelé páni z Vildenberka. Poč. 16. stol. byla výrazně rozšířena, patrně Jiřím Lhotským z Ptení a jeho synem Vítkem. Po r. 1714 byla připojena Libštejnskými z Kolovrat k jejich panství a přestala sloužit jako sídlo. Po r. 1945 zestátněna a postupně chátrala.