Výsledky hledání míst

Menhir Dobšický mužík se nachází v lesích mezi vesnicemi Dobšice a Závišín na Blatensku a je snadno dostupný pro pěší i cyklisty po neznačené lesní silničce spojující obě zmíněné vsi. Z obou je vzdálen něco přes 2 km a je opatřen informační tabulkou.

Hala bývalé dobytčí tržnice je unikátní ukázkou industriálního stavitelství konce 19. stol. Stavba byla zahájena v r. 1898 a v květnu r. 1900 se zde začlo obchodovat. Od r. 1991 je kulturní památkou. Dnes slouží jako obchodní dům.

Tvrz se prvně zmiňuje r. 1395 v majetku Bořka z Dohalic, r. 1440 v majetku Prokopa Dohalského. R. 1659 prodána Janem ml. Dohalským jako zpustlá. Václav Záruba z Hustířan tvrz r. 1667 přestavěl. V průběhu 2. pol. 18. stol. byla připojena k panství Sadová. R. 1825 byla zbořena a přestavěna na sýpku.

Okolo r. 1553 nechala Salomena z Janovic s manželem postavit v Doksech renesanční tvrz. Několikrát upravován a přestavován. Často střídal majitele. Valdštejnové užívali zámek až do roku 1945. Pozdější modernizace znehodnotila historické interiéry.

Zámek postaven v 17. stol. olomouckými kartuziány. V r. 1826 se stal majetkem hraběte Filipa Ludvíka Saint Genois. V 19. stol. sídlem lesní správy. Opravován byl v r. 1908 a v 80. letech 20. stol. Dnes je zámek majetkem obce a sídlem obecního úřadu.

Tvrz postavili v 15. stol. Rýzmburkové. Prvně se zmiňuje r. 1515 v majetku Zikmunda a Jana Měsíčků z Výškova, kteří přistavěli renesanční křídlo. Poté se majitelé střídali. V 18. stol. byla v majetku jezuitů, kteří přistavěli kapli. R. 1805 koupena Černíny z Chudenic a r. 1852 rozprodána na byty.

Původně renesanční tvrz z poloviny 16. stol. upravená v 17. stol. na zámek, který byl přibližně koncem 18. stol. rozšířen o kapli zasvěcenou sv. Janu Nepomuckému a čtyřpatrovou věž s bání a hodinami.

Mlýn v těchto místech býval patrně už na konci 14. století. V r. 1434 je zde uváděn Jíra mlynář, r. 1567 Matěj mlynář. Josefínský katastr zde zaznamenává r. 1783 dům a mlýn, Stabilní katastr r. 1841 čtyři budovy. Na jižní straně býval do 20. stol. náhon, vedoucí pod silnicí od Hořejšího mlýna.

Původně renesanční tvrz ze druhé poloviny 16. stol. založená za Dětleba Koce z Dobrše. Za Dohalských z Dohalic v první pol. 18. stol. upravena na zámek. Později zřízena kaple Nanebevzetí Panny Marie, vysvěcená roku 1746.

Zámek vznikl přestavbou starší tvrze, kolem roku 1886, kdy jej vlastnili Nádherní z Borutína. Po roce 1945 byl zámek majetkem státních statků a po opravě roku 1970 byl užíván jako depozitář Státního ústředního archivu. Dnes je zde expozice prvního horolezeckého muzea v ČR.

Zámek s pozdně gotickým jádrem byl vybudován Benešovici ze staršího hrádku. Další přestavby proběhly v 15., 18. i 19. st. R. 1660-70 byl přestavěn na renesanční zámek. Dnes je zde obřadní síň a zámecká kaple.

Zikmund Vilém z Blevic a z Nosovic vybudoval na místě tvrze v r. 1606 renesanční zámek. Josef z Lobkovic přestavěl zámek v r. 1853 v pseudogotickém stylu. V 60. letech 20. stol. let zámek renovován do podoby z počátku 17. století.

Původní gotická tvrz z počátku 15. století, pravděpodobně za Marklovských ze Žebrače přestavěna do podoby renesančního zámku. V 18. století byl zámeček barokně upravený. V současnosti je objekt v soukromých rukou a probíhá jeho obnova.

Brána vznikla jako součást zachovalého městského opevnění. Nahradila v 19. století (1831) starší nevyhovující původní bránu. Brána postrádá zřetelný fortifikační účel a stala se spíše prvkem reprezentace města. Stojí v městské památkové zóně Nové Hrady a je památkově chráněná.