Výsledky hledání míst

Zbytky zříceniny hradu pocházejí zřejmě z doby kolonizace, a to z poloviny 13. stol. Roku 1512 je již uváděn jako pustý. Zanikl zřejmě r. 1389 po dobytí nedalekého hradu Vícov. Zachovány jsou zbytky příkopu, valu a základy okrouhlé věže.

Vrchol s balvany a opuštěným lomem na mrákotínskou žulu. Dříve zde stála zeměměřičská věž využívaná i jako rozhledna.

Výlení restaurace vzniklá ze staršího kojetínského mlýna, ke kterému se pojí pověst o statečném vojáku, který odsud čerta vyhnal. Mlýn na tomto místě existoval již počátkem 19. století, patrně i dříve. Nad mlýnem rybník pro rekreaci a sport.

Mlýn měl údajně postavit r. 1850 mlynář Martin Janota, kdy skutečně vznikl, není známo. Poprvé je vyznačen v mapě ,,II. vojenské mapování - Františkovo" z let 1836-1852. Mlýn přestal fungovat zřejmě ještě před r. 1945. V r. 1957 měla být stržena střecha. Dodnes zůstaly jen části obvodového zdiva.

Mohutný most v anglickém parku dobříšského zámku - vystavěn 1864 ze strusky zpracovávané v nedaleké Staré Huti. Délka 36m, výška 7,1m, rozpětí oblouků 7,5m.

Nepoužívaný most na bývalé cestě k loveckému zámečku Vlčí kopec.

Romatická stavba zapadající do celkového areálu úsovského panství, které od roku 1597 - 1945 patřilo Lichtenštejnům. Postaven současně s dalšími stavbami počátkem 19. století.

Asi 18 m vysoký skalní most je pozůstatek jeskyně v Suchém žlebu v Moravském krasu. V 19. století byl po Macoše druhou největší zdejší atrakcí. Je menší obdobou Pravčické brány v Národním parku České Švýcarsko.

Tři sloupy z biotit-amfibolického granodioritu nejasného původu a účelu, opředené řadou pověstí. Původně ležely na hřbitově kostela Stětí sv. Jana, poté v kostele sv. Petra a Pavla, dnes v Karlachových sadech.

Sousoší Čertův stolek v Chotěboři je dílem známého sochaře Michala Olšiaka z r. 2013. Město jako objednavatel se inspirovalo stejnojmennou skalní vyhlídkou nad blízkým údolím Doubravy a místními pověstmi. Před sochou je turistické odpočívadlo v podobě kamenných kostek.

Kamenný útvar dolmenu, zvaný podle tvaru a pověsti - Čertův stůl. Stojí nedaleko vrcholu hory Čertův mlýn (1207 m). Kamenná deska o váze 6,5 tuny stojí na dvou pravidelných kamenných soklech. Nachází se mimo turistickou stezku a je tak nepřístupný.

Skromné zbytky hradu založeného mezi rokem 1253 a 1278 jako součást trojhradí na řece Úpě. Zpustošen a vypálen husity 8. června 1427. Od té doby ve zříceninách.

Renesanční zámeček stojící na místě původní tvrze, později novogoticky upraven. Dnešní vzhled dala zámku novorenesanční přestavba v letech 1903 - 1912.

Ves je poprvé zmiňována v r. 1407, kdy patřila bratrům Vítkovi a Zdislavu z Lhoty. Tvrz vznikla zřejmě až po r. 1507. Poprvé se připomíná r. 1558. Později se již neuvádí. Tvrz stávala v místě dnešního domu č. p. 5, v němž se dodnes dochovaly opěrné pilíře tvrze, ostění a část nápisu.

Na místě zámku byla postavena cca v 2. pol. 13. stol. tvrz. Ve 14. stol. opevněna a rozšířena na hrad. V 60. l. 16. stol. přestavěn Šebestiánem Leskovcem na renesanční zámek. Po r. 1620 v majetku pražského arcibiskupství, r. 1948 zestátněn. Od r. 2011 postupně opravován, přístupný od 2.7.2013.