Výsledky hledání míst

Tvrz ve Štěkni byla postavena ve 14. století. V letech 1664-1665 Losiové z Losimthalu původní tvrz přestavěli v raně barokní zámek. Průčelí zámku upravena r. 1784 a v první polovině 19. století po požáru v josefinském slohu.

Rokokový zámek prošel dlouhodobou rekonstrukcí. Byl původně vrchnostenským sídlem postaveným kolem r. 1650. Ve druhé polovině 18. stol. rokokově přestavěn. Zámek má terasovité zahrady a bohatý soubor barokních soch. Památka UNESCO od r. 2023.

Poplužní dvůr v západní části vsi Štěkře ukrývá ve své obytné budově zbytky sídla zdejších zemanů. Ti zde seděli do pol. 15. stol., od jehož konce dvůr patřil poddaným. Současní majitelé zde s nucenou komunistickou přestávkou sídlí přes 300 let.

Zámek byl postaven Karlem Traugottem Skrbenským z Hříště na místě staršího barokního zámku, který nechal počátkem 19. stol. zbořit. Dnes budova slouží jako domov pro řeholnice.

Barokní zámek byl postaven kolem r. 1723 Annou Dorotou z Šindingeru. Zámek má hranolovitou risalitovou věž na jižní straně, v níž se nachází kaple s freskami plzeňského malíře Fr. J. Luxe. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví a není přístupný.

Rozhledna nesoucí jméno arcivévody Štěpána byla na vrcholu Hvězdy postavena ve dvou etapách: spodní část spolu se stavbou císařské Podkrkonošské silnice koncem 40. let 19. stol., horní část roku 1892.

Jednopatrový dvoukřídlý pozdně barokní zámek postaven až v 1.pol.18.st. Barokní podoba z části smazána při modernizaci zámku ve 2.pol.19.st. Stavební úpravy i v r.1936 a tato jeho podoba se dochovala dodnes.

Tvrz založena snad pány ze Štěpánovic v polovině 14. stol. Mezi pozdějšími majiteli jsou Jan Steblenec z Drachkova či Chlumčanští z Přestavlk. R. 1545 tvrz připomínána jako pustá. V 17. stol. v majetku Švihova, r. 1730 přestavena na sýpku.

Ocelový most se spojitými konzolovými trojpásovými kloubovými nosníkem a středovým pilířem byl postaven roku 1912 podle návrhu K. Šimka jako náhrada za stejnojmenný přívoz přes Labe na silnici Praha - Mělník. Rekonstrukce v letech 1957–58 (rozšíření mostovky) a 2003 (oprava po povodni).

Klasicistní zámeček si nechal u labského přívozu postavit jako letní sídlo pražský stavitel Johann Bělský. Na přelomu 19. a 20. století patřil Thun-Waldsteinům, později rodině obuvnického podnikatele Štěpánka. Té byl po roce 1990 vrácen.

V l. 2002–2004 znovu obnovená zámecká štěpnice (ovocný sad) a nově vybudovaný Podzámecký park na severních svazích návrší frýdeckého zámku k údolí potoka Blatnice. Údolí včetně štěpnice zlikvidováno v 70. letech 20. stol. komunistickým režimem.

Romanticky upravený gotický hrad s vestavěným renesančním zámkem. Poničen za husitských válek, za třicetileté války a požárem roku 1578. Opraven a přestavěn roku 1886 za Jana ll. z Lichtenštejna. Dnes hrad spravuje Vlastivědné muzeum v Olomouci.

Vodárenská věž byla r. 1755 vystavěna díky zámecké paní Marii Terezii, rozené Šternberkové. Voda z ní byla čerpána do zámku, panského a městského pivovaru, kláštera a do kašny na náměstí. Ve 20. letech 20. století dostala věž novou fasádu.

Šternberský palác vznikl radikální přestavbou dvou gotických domů renesančně a později barokně upravených podle projektu Giovanni Batisty Alliprandiho.

Vrcholně barokní palác na místě renesančního Lobkovického paláce, postavený v letech 1698–1707. Nejčastěji je připisován Giovanni Battistovi Alliprandimu za účasti Jana B. Matheye. Od r. 1947 jej užívá Národní galerie, od r. 1964 je kulturní památkou a od r. 2026 má status národní kulturní památky.