Výsledky hledání míst

Nový židovský hřbitov z r.1835. Poslední pohřeb kolem roku 1950. Dochováno 239 náhrobních kamenů, nejstarší z roku 1859.

Největší židovský hřbitov v ČR, s cca 25 000 pohřbenými, s tisíci klasicistních, novogotických, novorenesančních, secesních, puristických a konstruktivistických náhrobků. Pohřbeni jsou zde např. F. Kavka, J. Orten, O. Pavel. Založen r. 1890.

Hřbitov založený roku 1830 jako náhrada za původní pohřebiště v místním ghettu. Nejstarší dochovaný náhrobek datován 1832. Později byl rozšířen o další pozemky. Fungoval do vyhlazení zdejší komunity. Na přelomu 70. a 80. let 20. století sem byly navezeny náhrobky ze starého hřbitova.

Zcela zdevastovaný areál nejmladšího roudnického židovského hřbitova se nachází na západním okraji města. Založen byl roku 1890, používán ještě po II. světové válce. Později rozkradeny téměř všechny náhrobky, vypálena obřadní síň (1985).

Třetí hřbitov staré a kdysi početné teplické židovské obce vznikl jako nejzápadnější část komunálního hřbitova r. 1863. Postupně se zaplňoval často monumentálními náhrobky, obřadní síň postavena r. 1900. S přestávkou II. světové války užíván dodnes.

Nový židovský hřbitov založen někdy před rokem 1840. Nejstarší čitelné náhrobky jsou z roku 1839. Poslední pohřeb se zde konal roku 1985. Na okraji hřbitova je opravená márnice. Hřbitov je volně přístupný.

Nový židovský hřbitov založen v r. 1680, naposledy byl rozšířen v 19. století. Na severní straně se nachází ruina klenuté obřadní síně a původního hřbitovního vchodu. Dochovalo se na něm asi 1500 barokních, klasicistních i moderních náhrobků. Nejstarší pochází z roku 1688, nejmladší z roku 1940.

Nový židovský hřbitov byl založen v roce 1872. Na ploše 1475 m2 (z větší části nevyužité) se uchovalo 35 moderních náhrobků. Poslední pohřeb zde proběhl koncem 30. let 20. století.

Opuštěný areál nového židovského hřbitova pod Rožmberkem sloužil svému účelu v letech 1883–1950. Poté zůstal opuštěn, zanikla obřadní budova, samotný hřbitov však ušel větší devastaci.

V pořadí třetí židovský hřbitov v Tachově byl v zřízen v roce 1933, zdemolován byl po obsazení města nacisty. Je na něm hromadný hrob cca 600 vězňů, kteří zahynuli při transportu z koncentračního tábora Buchenwald (pomník z roku 1987). Rekonstruován roku 1986, obnoveno 7 náhrobků, dnes urnový háj.

První Židé jsou v Chyši uváděni v 16. stol. Roku 1883 si zřídili nový hřbitov jako náhradu za zaplněný starší hřbitov. Za II. svět. války přestal být používán a chátral. Roku 1958 prohlášen za kulturní památku, jeho zkáza pokračovala a v letech 1965-1972 zlikvidován. Dnes je na jeho místě pole.

Zaniklý hrad. Město zal. Přemysl Otakar II. v 70 letech 13. stol. Hrad pravd. součástí města od počátku. Přestavby v 1. pol. 16. stol. a po požáru r. 1686. Koncem 18. stol. přestavěn na pivovar. R. 1915 musel ustoupit dnešní budově soudu.

Architektonicky významný obchodní dům vystavěný nákladem podnikatelů Maxe Bredy a Davida Weinsteina r. 1928. Architektem stavby byl slavný Leopold Bauer, který budovu pojal jako železobetonovou stavbu vyplněnou zdivem s moderně pojatou fasádou.

Pozdně secesní budova obchodního domu s prvky nastupující moderny, postavena podle projektu Václava a Františka Kavalírových v letech 1913–1914. Fasáda dvoukřídlé jednopatrové budovy s nárožní věží je zdobena ornamenty inspirovanými lidovým uměním.

Budova Obchodního mlýna s mlýnským náhonem a dvorem. Umělý náhon snad pochází z konce 14. století. Po vybudování teplovodu, zatrubením toku a zúžením průtokového kanálu zůstalo dnes jen torzo původního náhonu.