Výsledky hledání míst

Hradiště podle arch. nálezů z pozdní doby halštatské na podlouhlém kopci severně od vsi Podštěly o rozloze cca 3 hektary. Dochovány nevýrazné zbytky hlinitokamenného valu a základ kruhového objektu z nasucho kladeného zdiva neznámého stáří a účelu (může jít o zbytky novodobé vyhlídkové věže).

Zatopený bývalý kamenolom, ve kterém se do r. 1998 těžil kámen. Od r. 2003 je v pronájmu Marine klubu Domažlice, místo bylo postupně upraveno (potápěčská základna). Od r. 2004 se zde každoročně koná Mezinárodní sochařské sympozium. R. 2011 byla instalována do hloubky 8 m podvodní pozorovatelna.

Rozhledna (48,8 m, 590 m.n.m.) byla postavena v prvé řadě jako telekomunikační stožár. Na jejím místě stávala již ve 20. letech 19. stol. rozhledna s triangulačním bodem (stržena r. 1947). Současná věž s vyhlídkovým ochozem byla postavena r. 2001 firmou Eurotel, provozovatelem je obec Vavřinec.

Barokní panský dvůr vznikl někdy v 1. pol. 18. stol. jako hospodářské zázemí kunštátského zámku. Je významným dokladem vrchnostenského velkostatku v 18. a 19. stol. Exteriéry jsou výrazným způsobem ovlivněny klasicistními a částečně i pozdějšími úpravami z 19. stol. Od r. 2016 kulturní památkou.

Podzemní továrna byla vybudována nacisty v l. 1944-45 v bývalých hlubinných vápencových lomech (těžba vápence v l. 1850 - 1944). V továrně probíhala zbrojní výroba od podzimu r. 1944. Po válce se zde ještě do r. 1963 těžil vápenec. V průběhu let komplex značně zchátral, od r. 2002 nepřístupný.

Poeziomat upozorňuje na svou hlavní funkci, reprodukce pro veřejnost. Tvořen je krytem, počítačem, zesilovačem a reproduktorovou soustavou. Nelahozeveský poesiomat mapuje životní cestu a dílo hudebního skladatele Antonína Dvořáka. Vznikl díky podpoře Památníku Antonína Dvořáka a Středočeského kraje.

Pohádkový les vznikl v roce 1974, kdy Jaroslav Sekyra začal vyrábět pohádkové postavičky ze dřeva (celkem jich vytvořil cca 130). Časem zde vzniklo i bludiště, naučná stezka atp. R. 2008 začalo OS Bílina 2006 usilovat o revitalizaci místa. Roku 2011 přibylo 10 nových postaviček (sponzor spol. ČEZ).

Nad obcí Višňová se nachází jediná zabezpečená skalní vyhlídka Frýdlantska, dnes přerostlá okolními stromy. Jde o seskupení mohutných balvanů z rumburské žuly, které dříve byly považovány za pohanské obětiště. Archeologické nálezy z eneolitu.

Velkomoravské hradiště z 9 stol. Patrně zde sídlil člen vládnoucího rodu Mojmírovců. Na ploše hradiska je velmožský dvorec s kostelem, pohřebiště a různé budovy. Hradiště se dělí na centrum (27 ha), jižní a severní předhradí. Výzkum započal r. 1959 prof. F. Kalousek. V jižní části empírový zámeček.

Empírový lovecký zámek byl postaven Lichtenštejny v letech 1810–1812. V dnešní době je zámek majetkem Krajského střediska státní památkové péče a je v něm umístěno muzeum památek z doby velkomoravské získaných při výzkumu hradiště na Pohansku.

Původně barokní zámek z let 1689-99 přestavěn z původní tvrze asi z 16. stol. V r.1739 za biskupa Jakuba Arnošta upraven a vybudován park a kostel, který se zámkem tvoří celistvý komplex. Od r. 1804 majiteli Šternberkové, kteří zde sídlili do konfiskace r. 1945. Dnes domov důchodců.

Zámeček v barokním stylu si nechala někdy po roce 1693 postavit majitelka pohořelického panství hraběnka Marie Paarová. Souběžně se zámkem byla založena i poměrně velká zámecká zahrada.

Původní gotická tvrz ze 14. stol. byla po r. 1564 přestavěna Jiřím Kotulínským na kruhovitý, patrový renesanční zámek. V r. 1756 je zchátralý zámek zbořen a na jeho msítě postaven vrchnostenský dvůr. Později zanikl i dvůr.

V l. 1838-49 postavil pražský arcibiskup Alois Josef Schrenk na severním vrcholu Pohradické hory rozhlednu, na jižním vrcholu pak altán. PO jeho smrti zanedbaná rozhledna zpustla, dnes je zde jen zřícenina.

Pohránovský rybník je pozůstatkem původní pernštejnské rybniční soustavy, který byl poprvé zmíněn k roku 1496, aby byl koncem 50. let 19. století zmenšen kvůli výstavbě železnice, v roce 1865 vysušen a k jeho obnově došlo až roku 1888.