Výsledky hledání míst

Na severovýchodním okraji obce Křečovice se nachází Sukova alej, vedoucí souběžně se silnicí do Strážovic. Zvolna stoupá k Sukově mohyle. Mohyla i alej pocházejí z r. 1938 a nesou jméno nejslavnějšího křečovického rodáka, hudebního skladatele Josefa Suka (1874-1935).

Torzo mohyly postavené někdy těsně po roce 1805 na paměť zastávky císaře Františka I. a ruského cara Alexandra I. na kopci Předina, když zde odpočívali před bitvou u Slavkova. Památka byla v průběhu let opakovaně poničena, dnes je ve zchátralém stavu. Cihlová mohyla trojúhelníkového půdorysu.

Pískovcový pomník pruského majora Eduarda z Behru, z prusko-rakouské bitvy u Tovačova 15.7.1866. Dnes se mohyla nachází ve zuboženém stavu. Na jedné straně se nachází německý nápis o pruském majoru 44. pěšího pluku.

Kamenná mohyla nad malým křížkem označuje místo, kde 8. dubna 1815 vlastní rukou ukončil svůj život rožmitálský učitel a hudební skladatel Jakub Jan Ryba (1765-1815), autor proslulé České mše vánoční. Nachází se v lese Štěrbina asi 0,5 km od vsi Voltuš, nyní části města Rožmitál pod Třemšínem.

Kamenná mohyla s pamětní deskou na západní stráni Ještědu připomíná havárii dvoumotorového vojenského letadla s delegací leteckých konstruktérů z 20. srpna 1948, kdy po nárazu za zhoršeného počasí v troskách zahynulo pět ze šesti přítomných na palubě.

Mohyla míru byla vybudována v r. 1912 jako memento všem válkám, později byla přistavěná budova muzea. Jde o 1. mírový památník v Evropě, postavený dle návrhu Josefa Fanty. Návrší, na kterém mohyla stojí, 324 m.n.m., je nejvyšším bodem v krajině. Vedle mohyly je pomník brigádě gen. majora Jirčíka.

Halštatská mohyla, nejspíše knížecí mohyla z doby bylanské kultury. Mohyla se stala v době ranného středověku součástí svatoprokopské legendy – dle pověsti vznikla tak, že zde sv. Prokop oškrábl hlínu z pluhu, když dooral Čertovu brázdu.

Mohyla připomínající rytíře Viléma staršího Konecchlumského z Konecchlumí popraveného po porážce stavovského povstání r. 1621 byla vybudována v letech 1902-1907 ve stráni Mlázovického Chlumu nad kostelem v obci Konecchlumí. 100. výročí postavení mohyly připomíná pamětní lípa.

Poměrně neznámá mohyla-pomník vzniku republiky r. 1918 za obcí Bílovice u Kostelce na Hané.

Pohřebiště v trati „V Lazu“ je příkladem středně velkého slovanského pohřebního areálu tvořeného celkem 25 mohylami z 8.-9. století. Mohylník je od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Mohylové pohřebiště z doby halštatské se nachází v lese Vršky jihozápadně od obce Skalice. Zkoumáno od r. 1902. Nálezy uloženy v Husitském muzeum v Táboře.

Lokalitu raně středověkého slovanského mohylového pohřebiště ze střední doby hradištní z 9.–počátku 10. století objevil v r. 1884 J. Wankl. Do konce 19. století bylo prozkoumáno 19 mohyl. Dnes je jich v terénu patrných pouze 13.

Mohylové pohřebiště bylo k pohřbívání využíváno téměř 1 500 let od střední a mladší doby bronzové, doby halštatské až po laténskou. Prozkoumáno již ve 2. pol. 19. století 35 mohyl, z nichž 3 pohltila stavba dálnice. V roce 1866 zde pořízen druhý nejstarší plán mohylníku na našem území (J. Stulík).

Mohylové pohřebiště v lese Hora patří k významným lokalitám mohylové kultury střední doby bronzové z 13. – 11. století př. Kr. Celkem zde bylo objeveno 64 mohyl různé velikosti a stáří (41 z nich bylo archeologicky prozkoumáno již v 19. století).

Raně středověké mohylové pohřebiště Tabarky představuje 15 dochovaných mohyl z poslední třetiny 9. a první poloviny 10. století. Lokalita byla archeologicky zkoumána v 80. letech 19. století a v r. 1909.