Výsledky hledání míst

Olivetská kaple v Hostinném byla postavena r.1777 Janem Fingerem. V l.2001-2003 proběhla celková obnova vnější a vnitřní výzdoby. Je hodnocena jako architektonický skvost svého druhu ve střední Evropě a je zapsána jako Národní kulturní památka.

Vývoj hradištních valů po nedobytnou pevnost-citadelu-je dlouhý přes 1000 let. Na konci 19. st. byla Olomouc nedobytným městem. Před 1. sv. válkou byl systém rozebrán. Dochovány jsou části románského opevnění, středověkých hradeb, barokní pevnosti.

Velké podzemní prostory pod kostelem sv. Mořice, sv. Michala a pod domem U zlatého jelena, přístupny jen příležitostně. Nevhodné pro osoby s omezenou pohyblivostí (stísněné prostory a až 60 centimetrů vysoké schody).

Olomoucký hrad se vyvinul ze slovanského hradiska, z něj se kolem r. 1063 vyčlenil samostatný přemyslovský zeměpanský okrsek. Hrad r. 1204 zničen požárem, obnoven Přemyslem Otakarem I. a jeho bratrem. Po r. 1253 již nesloužil jako sídlo. Přestavby v 17. a 18. stol. Od r. 1998 Arcidiecézní muzeum.

Nevýrazné zbytky hradu vybudovaného asi koncem 13. nebo začátkem 14. století. Svůj název má patrně po Jakubu Čertu z Bořitova. Rozbořen byl ve válkách česko-uherských v druhé polovině 15. století.

Rozhledna se nachází ve výšce 802 m n. m., je vysoká 16 m a na vrchol vede 74 schodů. O vznik rozhledny se v roce 1933 zasloužil spolek Přátel přírody z Bublavy. Stavbu navrhl architekt Ernstberger. Rozhledna dlouhodobě uzavřena.

Tvrz původem snad již ze 14. stol., doložena r. 1611, ve 2. polovině 17. století přestavěna na barokní zámek. V roce 1787 jej Osteinové prodali Náboženské matici, která zámek přestavěla na kostel sv. Václava a faru.

V r. 1998 byla při záchranném archeologickém výzkumu objevena část palisádového žlebu, obepínajícího kruhový prostor o průměru asi 80 m a pravděpodobný severní vstup. Lehce opevněný kruhový areál je rámcově kladen do pozdního eneolitu až starší doby bronzové.

Na návrší Olšová u vsi Pohoř stojí dřevěná rozhledna na kamenném soklu z r. 2014. Celkově je vysoká asi 17 metrů. Její zastřešený ochoz poskytuje překvapivě daleký rozhled na oblast Moravské brány, Beskydy i Nízký a Hrubý Jeseník.

Rybník Olšovec v Jedovnici s rozlohou 42 ha slouží jako pomyslné centrum rekreace Moravského krasu.

Zřícenina hradu z roku 1426 na vrcholu stejnojmenného zalesněného kopce nad vsí Děkovka. Hrad plnil svou funkci do poloviny 16. století, od roku 1554 již bývá zmiňován jako pustý. Působivý výhled na okolní kopce Českého Středohoří.

Na místě původní tvrze kterou podle pramenů založil v r. 1560 Jos. Kryštof Hozlauer z Hozlau, vystavěl po roce 1859 Josef Fellner z Feldeku novorenezanční zámek. Poslední zmínky o trzi pocházejí z r. 1790.

Zaniklé místo tvrze, dnes v zástavbě domků na okraji plochého vrcholu, v těsném sousedství kostela sv. Jakuba Většího.

Gotická tvrz z 2. pol. 14. stol. písemně doložena r. 1465, na přelomu 16. a 17. stol. renesančně přestavěna a roku 1722 při výstavbě kostela P. Marie Bolestné (dnes sv. J. Nepomuckého) barokně upravena. Po požáru r. 1829 stavebně upravena.

Přírodní památka Ondrášovy díry představuje soubor povrchových a podzemních pseudokrasových jevů na rozeklaném temeni Lukšince. Byla vyhlášena v roce 1990 a představuje chráněnou plochu o rozloze 4,50 ha. Sídliště kolonií netopýrů.