Výsledky hledání míst

V Březovicích stávala starší, dolní tvrz a mladší, horní tvrz, které byly založeny v 15. a 16. stol. Mladší tvrz se dochovala ve zdivu dnešního zámečku, jehož vzhled je dán stavebními úpravami z roku 1869.

Původně tvrz byla poprvé zmíněna r. 1601, kdy byl majitelem Mareš Čejka. Zůstala patrová budova s klenutými prostory v přízemí, podsklepená bašta. R. 1712 přestala sloužit jako šlechtické sídlo, později zde byla sýpka. Dnes je soukromým majetkem.

Zámek zaniklý demolicí před rokem 1984, z kterého do dnešních dnů zbylo pár kousků zdí. Pozdně barokní zámek nechala postavit v roce 1788 markraběnka bádenská na místě předešlé tvrze, založené pravděpodobně Račíny v 15. století.

Zámek vystavěl pl. Jakub von Wimmer ve 2. pol. 18. stol. Od r. 1804 vlastnil zámek J. A. Lexa – až do r. 1918. Na poč. 20. stol. došlo k posledním stavebním úpravám a také k secesní přístavbě na východním boku. Od r. 1948 je zámek majetkem státu.

Původní gotickou tvrz Birkovi přestavěli r. 1652 na dnes zchátralý renesanční zámek s kaplí a se zbytky gotického zdiva . R. 1661 jej postoupili rektorovi jezuitské koleje. Barokní úpravy jsou z let 1721-3, novorenesanční ze 70.-80. let 19. st.

Klasicistní zámeček byl postaven před rokem 1815. V letech 1924 – 1930 byly architektem Adolfem Loosem upraveny interiéry. Dnes zámek slouží jako sídlo správy a ředitelství Brněnských veletrhů a výstav, a je veřejnosti nepřístupný.

Za Kaplířů ze Sulevic ve druhé pol.16. stol. postavena renesanční tvrz. Za třicetileté války poškozena a koncem 17. stol. Ratzenbergery barokně upravena na zámek. R.1933 vyhořela, necitlivě obnovena. Zámek postupně opuštěn a zpustl.

Barokní zámek nechal postavit Pavel Karel z Kleinburgu v l. 1707–9, později byl ještě několikrát přestavěn. V r. 1945 byl zámek rozkraden, využíván jako skladiště a chátral. Od r. 1992 je v majetku hraběte Richarda Belcrediho, který jej obnovil.

Za Františka Josefa Černína v 1.pol. 18.st. na místě tvrze postaven jednopatrový barokní zámek s kaplí, s podélným hlavním průčelím a dvěma krátkými křídly a malou věžičkou v ose střechy. Vr. 1918 a 20. století upraven, architektonicky poškozen.

Lovecký zámeček v bývalé osadě Nový Haimhausen postavený v letech 1875-1876 Janem Arnoštem Berchem-Heimhausenem k sezónním pobytům.

Zámek vznikl přestavbou hradu, postaveného Valdštejny před r. 1436. V 2. pol. 16. stol. byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Po r. 1620 byl zámek Valdštejnům zkonfiskován a získal jej Rombaldo hrabě de Collalto. V držení rodu do r. 1945, kdy byl zestátněn. Od r. 2008 postupná rekonstrukce zámku.

V roce 1767 se Jan Iléšházy, majitel části brumovského hradu rozhodl tento opustit a pro svůj pobyt si nechal v podhradí vybudovat zámek. V roce 1835 Jiří Šimon Sin přistoupil k jeho klasicistické úpravě. Majitelé se pak často střídali, a to až do roku 1945, kdy přešel do majetku státu.

Barokní zámek přestavěný z gotického hradu. Majitelé byli páni z Vrbna. V pol. 16. st. byl renesančně upraven na zámek, přistavěno arkádové nádvoří, hodinová věž. V 18. st. byl upraven barokně.

Mimořádně hodnotný barokní zámek ve stylu římské vily. Postaven na odstupňovaných terasách. Park zřízen v italském stylu, později přeměněn na francozský a anglický. Poslední držitelé zámku, Barchtoldové, sem umístili vojenskou nemocnici.

Čtyřkřídlý renesanční zámek vystavěný v roce 1567 po vzoru italských renesančních paláců. Vyjímečná štuková a fresková výzdoba. Zachován v čisté renesanční podobě (nedotčený pozdějšími stavebními zásahy.)