Výsledky hledání míst

Původně tvrz Pintů Bukovanských z Bukovan ze 14. století, připomínaná r. 1543. V 16. století přistavěn renesanční palác, v 17. stol. západní a v 18. stol jižní křídlo. Zámek je nepřístupný, je zde dětská léčebna.

Přírodní rezervace z r. 1988 chrání zarůstající rašeliniště při polské hranici u obce Bukovec. Obchází ji naučná stezka vedoucí k nejvýchodnějšímu bodu ČR.

Původně tvrz z roku 1177 přestavěna na barokní zámek. Po častém střídání majitelů získala budovu církev. Po roce 1995 proběhla nákladná rekonstrukce, dnes v soukromých rukou.

Nevýrazná zřícenina hradu z 1. poloviny 14. století. Pobořen zřejmě za válek krále Jiřího s uherským králem Matyášem. Od roku 1481 uváděn jako pustý.

Zaniklá tvrz, která je známá pod názvem Pustý zámek. Dle archeologických nálezů bylo místo osídleno již v době bronzové a později v době středověku, kdy zde stávala tvrz. Písemné prameny o době vzniku tvrze nebo její historii bohužel mlčí. Dle lokace snad sloužila jako tábořiště vojenských oddílů.

Pramen nalezl a určil proutkař baron Bülow v listopadu 1904. Nachází se na nádvoří zámku. Vyvrtán v hloubce 95,7 m. Utěsněn roku 1955. Nad pramenem pamětní deska barona Bülow.

Zvonička pravděpodobně z první pol. dvacátého století. V době první republiky prý hajný z Bunče, nebo jeho manželka, třikrát denně zvonívali, aby dělníci, kteří v okolních lesích pracovali, měli pojem o čase.

Třípatrový podzemní objekt bývalého velitelství 71. protiletadlové raketové brigády s pův. vybavením upravuje od r. 2009 občanské sdružení Bunkr Drnov na Muzeum studené války a protivzdušné obrany. Prohlídka je umožňována jen ve stanovené dny předem zaregistrovaným zájemcům.

Bunkr LO vz. 37 zv. "Řopík" stojí u silnice na Uherčice nedaleko božích muk. Lehké opevnění z let 1936-1938 (datum betonáže 1938). Není upraven jako muzeum; částečně poškozen.

Vojenský bunkr byl postaven jako součást opevněné linie chránící Prahu v l. 1936-1938. Po přijetí Mnichovské dohody r. 1938 byl opuštěn, později nacisty zabetonován. Pan Jan Krinke bunkr v l. 1985-1990 uvedl do stavu odpovídajícího r. 1938 vč. pův. výzbroje. Je součástí Vojenského skanzenu Smečno.

Bunkry vybudované za 2. světové války v oblasti, která byla vyklizena Němci za účelem rozšíření původní vojenské střelnice z roku 1935. Dnes zčásti přístupné objekty, které sloužily jako strojovny na tahání cvičných cílů nebo jako pozorovatelny.

Z části přístupné a z části nepřístupné objekty cvičného opevnění vybudovaného po roce 1935 a později za 2. světové války i Němci na části uzemí nuceně vysídlené Drahanské vrchoviny.

Novogotická hrobka posledních majitelů panství Nové Hrady, hrabat z rodu Buquoy, byla postavena v letech 1890–92 podle projektu Josefa Schulze na zdejším novém hřbitově, založeném ve východní části města roku 1810. Mosaika v tympanonu dílem Maxe Švabinského.

Buquoyská rezidence vznikla v l. 1634–44 přestavbou rožmber. panského domu, kterou zadala hraběnka Marie Magdalena Buquoyová. Rezidence v l. 1636 a 1644 rozšířena, r. 1718 zvýšena. Po dostavbě zámku (1806) rezidence upravena na kanceláře a byty úředníků. Později sídlo okresního soudu, dnes hotel.

Postaven na místě tří domů v roce 1719. Přestavěn vrcholně barokně v letech 1736 až 1739 Hrzány z Harrasova. V roce 1748 jej získal František Leopold Buquoy. Roku 1860 upraven novobarokně. Nyní sídlo velvyslanectví Francouzské republiky.