Výsledky hledání míst

Jednopatrová renesanční budova, postavena kolem roku 1540. Po požáru ve 30. letech 17. století byla přestavěna do dnešní podoby. Tehdy zde byl i městský šenk a archiv. Jako radnice sloužila do 50. let 20. století, poté zde sídlila společnost Sokolovská uhelná. Ta budovu v roce 1995 zrekonstruovala.

Radnice je v její současné poloze je doložena konce 16. století. R. 1639 vyhořela při obsazení Rokycan Švédy. V r. 1784 započal plzeňský stavitel Antonín Barth přestavbu, která byla přerušena velkým požárem města. Současná klasicistní podoba budovy je od Ignáce Aloise Palliardiho z let 1803–08.

Renesanční radnice s věží byla postavena v 2. pol. 16. stol. Do 20. stol. byla sídlem městské samosprávy, do r. 1765 vč. hrdelního soudu, později zde byl městský archiv. Poničena požáry v l. 1806 a 1866. R. 1991 rekonstrukce. Dnes slouží jako obřadní síň a jako výstavní prostory, věž je vyhlídková.

Borovanská radnice byla postavena v polovině 17. století ve stylu zlidovělého jihočeského baroka. Podoba fasády pochází z úprav ve druhé polovině 18. století. Radniční průčelí je ukončeno výrazným volutovým štítem s kamennými pyramidami po stranách a doplněno o hodinový ciferník a sluneční hodiny.

Původně pozdně gotický dům z konce 15. či počátku 16. století na základech raně gotického objektu ze 13. století. Poprvé uváděn roku 1537. Před rokem 1597 byl přestavěn renesančně, po požárech roku 1779 pozdně barokně obnoven. R. 1837 přestavěn klasicistně. Památkově chráněn od roku 1994.

První záznam o radnici pochází z r. 1597. Původní renesanční budova byla klasicistně přestavěna v r. 1804, kdy také vznikl boční trakt. Dnes je stavba kulturní památkou.

Historicky hodnotnou, pozdně barokní budovu postavenou kolem r. 1772 obývala židovská průmyslnická rodina Strakoschových. V r. 1910 koupilo dům s přilehlou manufakturou město ke zřízení radnice. V letech 1913-1914 byla budova rozšířena o kubistický dvoupatrový obecní dům, současnou radnici.

Původní radnice dřevěná, r. 1771 vystavěna kamenná. R. 1905 nahrazena novostavbou ve stylu pozdního historismu. Jednopatrová rohová budova obdélného půdorysu, první patro s arkýřem, druhé patro se sgrafitovou výplní. Památkově chráněno od r. 1964.

Barokní radnice postavena dle návrhu A.E.Martinelliho v l. 1727-1730. Souměrná třívěžová budova na jihozápadním rohu nám. Přemysla Otakara II. Prostřední věž s hodinami. Na atice v hlavním průčelí sochy 4 alegorií od J.Dietricha. V hlavní místnosti nástropní freska Šalamounova soudu od J.Schőpfa.

Budova radnice z r. 1610, stojící na historickém náměstí z doby zakládání města ve 13. stol.. Náměstí nenávratně zničeno při osvobozování v květnu 1945. Torzo budovy opraveno do historické podoby. Dnes sídlo MěÚ Fulnek.

Budova staré radnice pochází z 16. století. Empírová podoba z roku 1822. Průčelí domu je trojosé zakončené trojúhelníkovým štítem se znakem Berků z Dubé. Doklad vývoje správní budovy. V současnost době je v prostorách bývalé radnice restaurace. V seznamu kulturních památek od r. 1967.

Novobarokní obytný a obchodní dům obchodníka Jana Horného z r. 1897. Jedna z několika místních staveb významného architekta Huberta Gessnera. Dnes radnice. Bohatá štuková výzdoba, secesní schodiště. Součást městské památkové zóny.

Původně renesanční radnice z poloviny 16. století na západní straně náměstí. Hodnotné trojosé východní průčelí se vstupním kamenným portálem a v přízemí dochované renesanční klenby. Památkově chráněná.

Pozdně renesanční radnice byla postavena v roce 1602 za rychtáře Tomáše Poczara. V letech 1995-1997 proběhla rekonstrukce. Dnes slouží jako hostinec s restaurací, obecní úřad a společenská místnost.

Radnice vznikla barokní přestavbou staršího původně pozdně gotického šlechtického domu. Složitou přestavbu v letech 1703-1715 provedl asi Michal Kravaň a jeho syn Pavel. Důležité rekonstrukce proběhly v r. 1930 a na přelomu 80. a 90. let 20. století. Dnes kulturní památka.