Výsledky hledání míst

Zajímavý přírodní útvar tvořený několika vrcholovými rulovými skalisky. Na vrcholu jsou mísovité prohlubně neznámého původu, které však daly skále název.

Téměř zaniklý hrad Berků z Dubé vznikl na poč. 14. stol. V r. 1456 dobyt vojskem lužických měst, v průběhu 16. stol. pozvolna zpustnul.

Zaniklý hrad. Osídlení již v pozdněhr. obd., hrad post. v pol. 13. stol. R. 1371 majetkem Vartemberků, nebyl využíván jako rezidenční sídlo a pravd. postupně zanikl. Dnes zde stojí kostel sv. Petra a Pavla (vyst. r. 1686, po požáru obnoven r. 1807).

Původně renesanční tvrz přestavěná barokně a po požáru r. 1806 klasicistně. Po r. 1950 zde hospodařila československá armáda a později armáda sovětská. Zámek značně zdemolován. I když ale nebyl v tak dezolátním stavu, byl v r. 1985 barbarsky zbourán.

Dominanta lednického parku vznikla 1797–1802 dle projektu arch. Hardtmutha jako jedna z prvních čistě vyhlídkových staveb v českých zemích. Údajně nejvyšší minaret v neislámské zemi, doklad počátků orientálních inspirací ve střední Evropě.

Jako sídlo mincovny nechali Šlikové postavit 1534 - 46 objekt v přechodném slohu mezi gotikou a renesancí. Později sídlem báňského úřadu, postižen několika požáry. Od r. 1964 museum s exposicemi věnovanými zejména zdejšímu hornictví a zpracování stříbra.

Renesanční objekt bývalé mincovny, dnes rýmařovského děkanství, ze 3. čtvrtiny 16. stol. s nárožní polygonální věží. Upravena v 18. a 20. století. Dochovány hřebínkové a valené klenby.

První zmínka o mincovně se vztahuje k roku 1464. Budova na místě „mincovny“ byla renesanční, později vyhořela. Dnešní stavba je z roku 1801. Dnes slouží jako pobočka Hornického muzea Příbram.

Pavilon nad minerálním pramenem v Dolních Pasekách poprvé vědecky analyzovaným roku 1870 nahradil 60 let poté starší dřevěný objekt. Drobná stavba ve stylu art-deco.

Poměrně neznámý alkalicko-sirnatý minerální pramen v obci Vřesovice. Objeven v r. 1925 při hledání ropy asi 100 m po proudu potoka od dnešního místa. Dnešní pramen pochází z vrtu hloubení studny v r. 2004 na soukromém pozemku. Majitel následně zřídil pro veřejnost odběrné místo.

Uhličitý minerální pramen s altánem a parkovou úpravou u vsi Suchá Loz v podhůří Bílých Karpat. Poprvé zmiňován v roce 1580. V letech 1928-1945 zde byly malé lázně. Dnes v majetku obce.

Pramen označovaný též jako Leimbruckův minerální pramen. Dnes, díky stavebním úpravám silnice v 70. letech 20. stol., je nepitný.

Hlavní osídlení spadalo do 1.tisl. př.n.l. Místo je chráněno po délce svahy strmě spadajícími do údolí. Bylo obehnáno hradbami. Patrné zbytky valů. Na jižní straně zachovány zbytky kamenných základů hradeb. Hradiště zničeno za neznámých okolností.

Geologický útvar a paleontologické naleziště z období mladších třetihor, spodního miocénu (před 22 mil. let), kdy se travertin vytvářel ze silně mineralizovaných vod. Jediné rozsáhlejší souvrství sladkovodních vápenců v ČR. Prostor pův. vápencového lomu, od r. 1983 chráněná přírodní památka.

Panské sídlo datované podle sběru keramiky do období od 13. stol. do přelomu 15. a 16. stol. Dodnes se dochovalo rozsáhlé tvrziště ohraničené novodobou kamennou zdí, na západní, severní i východní straně s dosud dobře znatelným valem.