Výsledky hledání míst

Renesanční zámek postavil v l. 1585–90 Mikuláš st. z Bubna, zřejmě na místě gotické tvrze. Kolem r. 1630 za Jindřicha Jana z Bubna stavebně upraven, znovu v l. 1670–90 v raně barokním stylu Františkem Adamem z Bubna. Oprava zámku r. 1886 a v l. 1958-60. S výjimkou obd. totality patřil rodu z Bubna.

Pozůstatky tvrze se zachovanou Černou věží. První zmínka z r. 1351. V 15. st. pobořeno husity, v r. 1481 opět postaveno. Pozdější renesanční podobu dali tvrzi Stvolové, kteří ji drželi od r. 1520. Počátkem 70. let 20. st. byla věž opravena.

Telekomunikační věž a rozhledna v jednom, 504 m n. m., vysoká 48 m. Stojí na kopci Drahoušek. Postavena r. 2003, otevřena r. 2004. Zajímavost: stejný typ věže stojí na Sokolím vrchu u Dobrné.

Dřevěnka je nejstarší úpická stavební památka, vystavěná z neotesaných klád a je tímto ojedinělou stavbou tohoto druhu v Čechách. První dochovaný záznam je z r. 1559. Do r. 1990 sloužila jako restaurace, dnes je zde muzejní expozice.

Dřevěný evangelický kostel postavený v typicky valašském lidovém stylu v letech 1950 až 1953 podle projektu pražského architekta Bareše. Dnes slouží Českobratrské církvi evangelické.

Zámek byl postaven na místě pův. tvrze (1326). Renesančně přestavěn Karlem st. ze Žerotína v l. 1595-1617. Raně barokně upraven v l. 1649-60. R. 1897 prodán hraběnkou L. Skrbenskou obci, poté zde byla škola, skladiště či ústav pro mládež. Od r. 2002 v majetku obce, je zde muzeum a kulturní centrum.

V r. 1353 je zmiňován Jindřich z Drnovic. Zřejmě již v té době zde existovala i tvrz, která je prvně zmíněna r. 1391. Do kdy byla tvrz panským sídlem, není známo. V r. 1820 již byla vedena jako sýpka. V r. 1887 byla přestavěna a sloužila jako byty. Od r. 1945 slouží obecní správě.

Dvoukřídlý renesanční zámek vystavěn Lobkovici v 1. polovině 16. stol. Za třicetileté války zdevastován. V 18. století zrekonstuován a vyzdoben umělci jako jsou: Reiner, Braun, Brokoff. V 19. století barokní fasáda nahrazena jednoduchou klasicistní.

Bývalý slavný cínový důl Mauritius, v němž se těžilo od r. 1545 do r. 1944, se nachází nad Hřebečnou. Od r. 2014 je od května do září částečně zpřístupněn. Ve štole Kryštof jsou umístěny informační tabule, jedné prohlídky se může zúčastnit nejvýše 12 osob. Nutná předchozí rezervace.

Areál bývalého uhelného dolu, dnes hornický skanzen a tzv. "expozice posledního dne", kdy jsou uchovány stroje a zařízení tak, jako by jej horníci právě opustili.

Hornické muzeum v budovách bývalého dolu Michal. Expozice zachycuje život a práci horníků, prohlídka vedena po stopách horníků nastupujících do práce.

V areálu hosp. dvora zámku Štiřín stojí konferenční centrum, dům Atis, pojmenovaný podle arch. Kačera, který ho koncem 90. let 20. stol. navrhl, projektoval a zčásti postavil. Převládající znaky zařazují dům k realizacím organické architektury.

Původně gotický měšťanský dům U zlatého hřebene, přestavěný do dnešní podoby po požáru roku 1823. Dne 4. 2. 1808 se zde narodil Josef Kajetán Tyl, dramatik a autor textu dnešní české hymny. Tuto skutečnost připomíná od roku 1862 pamětní reliéf a jedna ze stálých exposic, která je v domě umístěna.

Barokní stavba z r. 1781, vystavěna cisterciáky z kláštera Plasech. Po zrušení kláštera továrna, hostinec, tiskárna, pošta a obydlí pro chudinu. Od r. 1936 muzeum. Dnes jsou zde historické a přírodovědné expozice muzea T.G.M.

Klasicistní palác, vybudovaný po r. 1835 pro rodinu Schumpeterů. Pozdně klasicistně upraven v pol. 19. stol. Rodný dům ekonoma J. A. Schumpetera. Dnes sídlo informačního centra, expozice Muzea Vysočiny, stálé expozice Spolku přátel betlémů.