Výsledky hledání míst

Památník na rodné místo knížete arcibiskupa olomouckého Františka Salomona Bauera (1841 - 1915).

Památník premonstráta, faráře a vynálezce Prokopa Diviše (1698-1765). V Přímětcích vynalézal různé přístroje včetně první konstrukce bleskosvodu. Památník otevřen r. 1936, vedle něj replika bleskosvodu.

Památník postaven nad základy kamenného velkomoravského kostela z 9. století s přilehlým pohřebištěm. Lokalita byla objevena r. 1949, památník otevřen v r. 1969. V l. 2008–09 generální rekonstrukce památníku (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti). Památník s novou expozicí otevřen r. 2010.

Původně zajatecký tábor z let 1947-1949 pro německé válečné zajatce byl v období let 1949-1951 přebudován v tábor nucených prací. V období let 1951-61 sloužil jako vězeňské zařízení zejména pro politické vězně komunistického režimu. Nyní součást Hornického muzea Příbram.

Pamětní síň Jana Knebla a bratří Strnadlů, rodáků obce Trojanovice. Významní umělci zdejšího kraje. Muzeum v rodném domě z roku 1757, doplněným roubenkou a zvonicí.

Pamětní síň Foerstrova rodu v Osenicích byla zřízena úpravou bývalé školy a je věnována významnému rodu kantorů a hudebníků, z něhož vzešel i významný hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster. Příslušníci rodu působili kromě Osenic také v Praze, na jižní Moravě a ve Slovinsku.

Pamětní síň v místě dlouholetého pobytu básníka Petra Bezruče.

Železná rozhledna (55 m, 650 m n. m.) byla postavena jako typizovaná věž mobilní společnosti Vodafone, sloužící zároveň jako rozhledna. Vyhlídková plošina je ve výšce 40 m. Rozhledna byla pro veřejnost otevřena 15. 11. 2008, s výjimkou zimního období je volně přístupná.

Pozdně renesanční dům z konce 16. století na základech pozdně gotického objektu poprvé uváděn roku 1599. Roku 1622 jej koupil hrabě Adam Jiří Kokořovec z Kokořova, který zde zřídil sídlo vrchnostenského úřadu. Od roku 1849 sídlo berního úřadu a okresního soudu s vězením. Od roku 1900 sídlo muzea.

Na přelomu 16. a 17. stol. se v Kunovicích uvádí zámek starobylého původu a při něm panský dvůr. Později se zámek stal součástí dvora. V průběhu 18. a 19. stol. byl komplex upravován. V r. 1994 prohlášen kulturní památkou. Po rekonstrukci v letech 2008–2011 slouží mimo jiné jako restaurace.

Areál dvora skládající se z barokního zájezdního hostince s mansardovou střechou a z mohutné kamenné věžovité sýpky, přeměněné na stylovou restauraci. Dvůr nahradil na přelomu 16. a 17. stol. zaniklou dobrozemickou tvrz.

Jediná papouščí zahrada v Evropě byla založena v Bošovicích roku 2005 a postupně se stále rozšiřuje. Je přístupná veřejnosti kromě zimního období.

Původně vodní tvrz, ve 14. st. přeměněna na hrad. Za Pernštejnů přestavěn na renesanční zámek. Čtyřkřídlá budova do jejíž severozápadního nároží byla pojata mohutná hradní věž. Dochované opevnění s dělovými rondely.

Naučně poznávací okruh s dokonalými maketami (měřítko 1:25) významných stavebních a technických památek České republiky v překrásném prostředí krajinného parku.

Mlýn pod hrází telčského Staroměstského rybníka vznikl v I. pol. 16. století. Od roku 1807 textilní továrna, mlýn obnoven s kombinací vodního a parního pohonu ve II. pol. 19. století. Fungoval do 1957, poté silně zdevastován. Od roku 2007 přístupný.