Výsledky hledání míst

Pamětní síň Jana Knebla a bratří Strnadlů, rodáků obce Trojanovice. Významní umělci zdejšího kraje. Muzeum v rodném domě z roku 1757, doplněným roubenkou a zvonicí.

Pamětní síň Foerstrova rodu v Osenicích byla zřízena úpravou bývalé školy a je věnována významnému rodu kantorů a hudebníků, z něhož vzešel i významný hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster. Příslušníci rodu působili kromě Osenic také v Praze, na jižní Moravě a ve Slovinsku.

Pamětní síň v místě dlouholetého pobytu básníka Petra Bezruče.

Železná rozhledna (55 m, 650 m n. m.) byla postavena jako typizovaná věž mobilní společnosti Vodafone, sloužící zároveň jako rozhledna. Vyhlídková plošina je ve výšce 40 m. Rozhledna byla pro veřejnost otevřena 15. 11. 2008, s výjimkou zimního období je volně přístupná.

Pozdně renesanční dům z konce 16. století na základech pozdně gotického objektu poprvé uváděn roku 1599. Roku 1622 jej koupil hrabě Adam Jiří Kokořovec z Kokořova, který zde zřídil sídlo vrchnostenského úřadu. Od roku 1849 sídlo berního úřadu a okresního soudu s vězením. Od roku 1900 sídlo muzea.

Na přelomu 16. a 17. stol. se v Kunovicích uvádí zámek starobylého původu a při něm panský dvůr. Později se zámek stal součástí dvora. V průběhu 18. a 19. stol. byl komplex upravován. V r. 1994 prohlášen kulturní památkou. Po rekonstrukci v letech 2008–2011 slouží mimo jiné jako restaurace.

Areál dvora skládající se z barokního zájezdního hostince s mansardovou střechou a z mohutné kamenné věžovité sýpky, přeměněné na stylovou restauraci. Dvůr nahradil na přelomu 16. a 17. stol. zaniklou dobrozemickou tvrz.

Původně vodní tvrz, ve 14. st. přeměněna na hrad. Za Pernštejnů přestavěn na renesanční zámek. Čtyřkřídlá budova do jejíž severozápadního nároží byla pojata mohutná hradní věž. Dochované opevnění s dělovými rondely.

Naučně poznávací okruh s dokonalými maketami (měřítko 1:25) významných stavebních a technických památek České republiky v překrásném prostředí krajinného parku.

Mlýn pod hrází telčského Staroměstského rybníka vznikl v I. pol. 16. století. Od roku 1807 textilní továrna, mlýn obnoven s kombinací vodního a parního pohonu ve II. pol. 19. století. Fungoval do 1957, poté silně zdevastován. Od roku 2007 přístupný.

Větrný mlýn německého typu postaven r. 1837 Antonínem Mockem, r. 1953 –1955 prošel generální opravou a ještě v 80. letech 20. stol. byl příležitostně využíván ke šrotování. Dnes rodinné muzeum.

Výletní restaurace ve stylu romantického hrádku na vrcholu děčínské Pastýřské stěny byla otevřena 1. 6. 1905. Naštěstí byla ušetřena devastace v 90. letech 20. stol. V letech 1983–1994 sem vedl z nábřeží výtah, na jeho místě je od r. 2012 nástup na zajištěnou lezeckou stezku, tzv. ferratu.

Barokní zámek na vysokém pravém břehu Ohře, uvnitř areálu starých i novějších hospodářských budov, které jej z návsi téměř zakrývají. Vznikl přestavbou letohrádku roku 1697. Pozoruhodná centrální dispozice vrcholící střešním polopatrem se stanovou střechou a věžičkou.

Dvůr nechal postavit kolem r. 1815 rytíř Franz Xaver Tersch. Následně vznikl uprostřed severního křídla klasicistní dům, který nechal v letech 1875-1876 přestavět A. Scholz podle návrhu Moritze Hinträgera. Dnes v objektu sídlí Vlastivědné muzeum v Šumperku.

Muzeum čs. opevnění s expozicí o budování a životě v pohraničním opevnění umístěné v objektu pěchotního srubu K-S 14 (U cihelny). Tento oboustranný dvoukřídlý pevnostní objekt byl vystavěn na podzim r. 1936.