Výsledky hledání míst

Pozůstatky tvrziště pravděpodobně z poloviny 14. století. V terénu jsou patrné valy s příkopem.

Stavební historie tvrze v Čimicích na místě románského dvora je kladena do 13. a 14. století, přímá zmínka o ní však pochází až z r. 1524. Tvrziště bylo archeologicky prozkoumáno v letech 1978-1984, poté zasypáno a prostor parkově upraven. Od r. 1985 archeologická památka.

Církevní areál založený poč. 9. století západními misionáři. Po návratu sv. Metoděje z bavorského zajetí sloužil zřejmě jako jeho sídlo. Zanikl na konci 9. st., kostel v 10. stol. obnoven jako pohřební kaple, sloužil do 13. stol. Je považován za místo hrobu knížete Svatopluka a arcibiskupa Metoděje.

Nad Nakléřovským kostelem sv. Jakuba byla r. 1913 postavena ke 100. výročí bitvy s Napoleonem kamenná rozhledna. Zpočátku byla nazývána Císařská, později na památku ústeckého propagátora turistiky Karla Weise. Zřítila se r. 1944 po zimní bouři.

Stavba Císařských lázní probíhala v letech 1878 – 1880. Jednopatrový objekt se zvýrazněným středním pavilonem s vestibulem. Stavba má podobu francouzské neorenesance. Vstupní hala postavená ve stylu vídeňské novorenesance. Před Císařskými lázněmi stojí socha císaře Františka Josefa I.

K výročí stříbrné svatby císaře v parku zřízen památníček. Nejvýraznější se stal sloup z Panské skály vysoký 570 cm. Památníček hotov r. 1880. Přemístěn na dnešní místo pod Hudební altánek r. 1906. V den 124. výročí došlo k povalení sloupu a rozlomení na několik kusů.

Dřevěná rozhledna (20 m, 637 m n.m.) z r. 2009 nad obcí Milíře s přispěním obcí mikroregionu Císařský Kámen podle projektu sdružení projektantů TOINSTA. V srpnu 2018 narušená konstrukce stržena a do října 2018 nahrazena ocelovou stavbou s dřevěným obložením.

Zaniklý vodní mlýn na spodní vodu, založený na počátku 16. stol. pány z Pernštejna na mlýnské strouze z řeky Chrudimky. Po r. 1560 v držení císaře. Později v soukromých rukou. Po r. 1910 zrušen, místo přeměny v muzeum byl mezi l. 1966-1968 zbořen. Dnes jen část zdi s kamenným nápisem.

Zaniklá tvrz. R. 1301 se zmiňuje Hartleb z Cizkrajova, jeho potomkem Benešem prodána r. 1358 Oldřichovi ze Želetavy. R. 1371 majitelem Jimrman z Jakubova, r. 1387 postoupena Konrádu Krajířovi z Krajku. Kolem r. 1440 tvrz poškozena, snad husity, a patrně nebyla opravována. R. 1487 se již nezmiňuje.

Zaniklá tvrz, která není v písemných pramenech přímo zmiňována. Spojuje se s osadou Čížov, která se prvně zmiňuje r. 1358, kdy byla prodána Frenclinem Schoberem z Hor a r. 1466 v souvislosti s Oldřichem z Miličína. Osada zanikla na přel. 15. a 16. stol. a v té době neexistovala patrně ani tvrz.

Kříž nechal na vysoké skále postavit majitel vranovského zámku hrabě Stanislav z Mniszku v 1. polovině 19. stol. jako památku na svého přítele - spisovatele, malíře a humanistu knížete Karla Claryho. Je přístupný po naučné stezce z Vranova nad Dyjí přes Onšov, v jehož katastru se nachází.

Monumentální sousoší z hořického pískovce vytvořené Josefem Václavem Myslbekem pro Palackého most. Sousoší vytesali přímo na mostě bratranci J.a F. Ducháčkovi v l. 1887– 88. Po americkém bombardování v únoru 1945 bylo z mostu sneseno. Na Vyšehrad umístěno r. 1947, na dnešní místo přeneseno r. 1979.

Rulový skalní útvar ve výšce 732 m, tvořený skupinou tří větších skalisek, z nichž nejtypičtější, Čtyřpaličatá skála, dala jméno celému útvaru podle svých čtyř vrcholových bloků - palic. Přírodní rezervace.

Čtyřúhelníkové valy Kokrdov jsou pozůstatkem keltského sakrálního místa z doby laténské. Obdobu obětiště můžeme nalézt na více místech střední i západní Evropy. Původně mělo dvě stavební fáze a zemní zbytky využili ve středověku husité jako opevněný tábor.

Přírodní památka v místě pravěkého hradiště z pozdní doby kamenné. Nečetnými povrchovými nálezy doloženo osídlení z pozdní doby kamenné, podrobnější výzkumy nebyly provedeny.