Výsledky hledání míst

Poutní cesta z Českého Krumlova do Kájova je cenným dokladem historické barokní komunikace s úzkou vazbou na poutní areál.

Zaniklá tvrz stojící na kopci zvaném Durana; který získal jméno dle Durancie, manželky olomouckého knížete Oty. III. Dětleba (úřad vykonával v l. 1140–1160). Na základě archeologického průzkumu se na tvrzi žilo v období 13. a 14. stol. Od pol. 13. stol. bylo toto území v majetku kláštera Hradisko.

Reliéf „Ústa pravdy“ je součástí triptychu nazvaného Národní památník odposlechu ve stěnách bývalých žulových lomů u Lipnice nad Sázavou. Je dílem sochaře Radomíra Dvořáka z roku 2006.

Se stavbou léčebny započato v roce 1914. R. 1916 areál ústavu otevřen a sloužil jako vojenská nemocnice pro raněné vojáky. Kaplička postavena při rozšiřování ústavu po r. 1926. Ústavní kostelík postaven zásluhou olomouckého arcibiskupa, kardinála Bauera. Kaplička stojí v krásném prostředí.

Rozlehlé hradisko doby středohradištní (do 10.–11.stol.) nad levým břehem Bečvy v k.ú. Ústí. Na jv. straně zachován systém čtyř příkopů a valů. Na lokalitě nalezeny i středověké šipky. Hypotéza ztotožňuje lokalitu i se středověkým hradem Teplice.

Zaniklý hrad ve středověkém městě Ústí nad Labem nemá přesnou lokaci. Podle nejnovějších poznatků stával pravděpodobně severovýchodně od kostela sv. Vojtěcha. Jediná písemná zmínka pochází z r. 1283. Zanikl asi po vzniku hradu Střekova, který jistě převzal jeho funkce (clo, stráž Labe, a pevnost).

Budova postavena koncem 1. pol. 18. století premonstráty z kláštera Hradisko u Olomouce. Od samého počátku využívána jako hostinec pronajímaný pachtýřům. Žudr, který dal hostinci název, patří k největším na Olomoucku. Na zdi žudru umístěn erb klášterní vrchnosti.

Dobře dochované tvrziště tvrze z pol. 14. stol. Nejstarší známý držitel byl Heřman z Ústrašína, připomínán r. 1354. Kolem r. 1410 získali Ústrašín Hazmukové z Proseče a do poloviny 15. stol. tvrz zcela zaniká. Dochován příkop a mohutné valy.

Městská památková zóna Úterý chrání od roku 1992 kromě významných solitérů (viz hesla) i unikátně zachovalou maloměstskou zástavbu ze 14.–19. století, ze značné části hrázděnou, doplněnou drobnou sakrální i užitkovou architekturou a plastikou.

Útulna Libušín a Maměnka byly navrženy architektem Dušanem Jurkovičem. V roce 1898 byla postavena Maměnka, v roce 1899 Libušín.Obě stavby jsou nově zrekonstruované.

Úzkokolejná průmyslová dráha (11,3 km) postavena v letech 1897-1898 firmou Franz Schön a synové. Vedla z Králova Dvora přes Beroun a lomy nad Tetínem do Koněprus. Postupně byla rozšiřována, koncem 50. let 20. stol. začala ztrácet na významu (přesun těžby, nová dráha). Provoz ukončen 31.12.1962.

Úzkokolejná dráha byla postavena r. 1898, v prosinci téhož roku na ní vyjel první vlak. Dráha je dlouhá 20 km. I když stále slouží k běžné dopravě, stává se významným turistickým cílem této oblasti. Výhodou úzkokolejek (rozchod 760 mm oproti normálnímu 1435 mm) bylo snažší a levnější trasování.

Přírodní rezervace vyhlášena r. 1988 na území zatopené bývalé pískovny. Chráněn mokřadní biotop s faunou a florou na něj vázanou. Významné hnízdiště a letová zastávka vodního ptactva. Vodní plocha napojena na Svépravický potok a Rokytku.

Barokní kaple na obdélném půdorysu, součást křížové cesty vybudované před rokem 1693 místními jezuity. Uvnitř je novodobý obraz, odpovídající příslušnému zastavení křížové cesty, v tomto případě znázorňující scénu Ecce Homo aneb Pilát představuje Pána Ježíše lidu. Kaple není památkově chráněná.

Téměř zaniklý hrad na hraně skalnaté výšiny na levém břehu řeky Ohře, naproti chebskému hradu. Hrad byl vybudován Václavem II. jako mocenský opěrný bod Českého království. Hrad a jeho dispozice zanikly lomem – až na fragment jedné zdi.