Výsledky hledání míst

Budňanská skála je tvořena zvrásněnými vrstvani nejvyššího siluru a nejstaršího devonu. Jsou to mořské usazeniny, které se zde uložily asi před 420-400 miliony let. Ke zvrásnění došlo mezi 370-330 miliony let.

Z velké části porušený reliéf tvrziště, ve svahu nad obcí Buk.

Hrad byl postaven v pol. 13. st. za vlády Přemysla Otakara II. Majiteli byli páni z Bukové. Zanikl už v počátku 14. století, kdy jej zřejmě nahradil nedaleký Mitrov. Dodnes je patrný příkop, zbytek věže, paláce, hradeb a hospodářských budov.

Původně dvorec s rychtou, pravděpodobně upravenou v 18. století, lidově nazýván Zámeček. Budovy zchátraly po válce a po ničivé povodni 27.6.2009 byly nakonec strženy.

Přírodní rezervace z r. 1988 chrání zarůstající rašeliniště při polské hranici u obce Bukovec. Obchází ji naučná stezka vedoucí k nejvýchodnějšímu bodu ČR.

Nevýrazná zřícenina hradu z 1. poloviny 14. století. Pobořen zřejmě za válek krále Jiřího s uherským králem Matyášem. Od roku 1481 uváděn jako pustý.

Zaniklá tvrz, která je známá pod názvem Pustý zámek. Dle archeologických nálezů bylo místo osídleno již v době bronzové a později v době středověku, kdy zde stávala tvrz. Písemné prameny o době vzniku tvrze nebo její historii bohužel mlčí. Dle lokace snad sloužila jako tábořiště vojenských oddílů.

Pramen nalezl a určil proutkař baron Bülow v listopadu 1904. Nachází se na nádvoří zámku. Vyvrtán v hloubce 95,7 m. Utěsněn roku 1955. Nad pramenem pamětní deska barona Bülow.

Zvonička pravděpodobně z první pol. dvacátého století. V době první republiky prý hajný z Bunče, nebo jeho manželka, třikrát denně zvonívali, aby dělníci, kteří v okolních lesích pracovali, měli pojem o čase.

Bunkry vybudované za 2. světové války v oblasti, která byla vyklizena Němci za účelem rozšíření původní vojenské střelnice z roku 1935. Dnes zčásti přístupné objekty, které sloužily jako strojovny na tahání cvičných cílů nebo jako pozorovatelny.

Z části přístupné a z části nepřístupné objekty cvičného opevnění vybudovaného po roce 1935 a později za 2. světové války i Němci na části uzemí nuceně vysídlené Drahanské vrchoviny.

Hrádek, lidově zvaný Burgstein, byl založen asi na přelomu 13.–14. stol., pravděpodobně za Jiljího ze Švábenic a na Úsově či jeho synem. Existence sídla však neměla dlouhého trvání, proto zřejmě neexistují písemné záznamy. V místě asi původně dřevěného hrádku jsou dochovány valy a vylámané příkopy.

Hrad existoval od 2.pol. 13. st. do pol. 14. st. Byl centrem kolonizace zdejší krajiny. Dodnes je ve zřícenině znatelná studna v příkopu pod věží. Zajímavostí jsou hrázky kamení vymezující políčka prvních obyvatel nedaleko pod hradem.

Rozhledna Búřov je nevysoká dřevěná konstrukce z léta 2023, která nahradila zchátralou obdobnou stavbu z roku 2005. Stojí na vrcholu kopce Búřov na okraji golfového areálu asi 2 km jihozápadně od Valašské Bystřice. Je volně přístupná.

Buškovická tvrz stávala na Zámeckém vrchu, poprvé je zmíněna roku 1336 a opuštěna byla po roce 1616, kdy byla připojena ke Krásnému Dvoru. Tvrziště nad kostelem je dnes poničeno novověkou cestou, ještě v pol. 19. stol. byly patrný mohutný val a příkop.