Výsledky hledání míst

Dochovaná budova tvrze, pozůstatky středověké tvrze jsou vidět ze zadní strany, kde jsou stopy trámků balkonu tvrze. První písemná zmínka o tvrzi je z roku 1467. Dnes je budova bývalé tvrze (čp. 25) soukromým majetkem.

Hrad nad soutokem Metuje a Rozkoše stál dle archeologických nálezů už v 13. stol. R. 1370 se uvádí Dluhomil z Veselice. V l. 1371–1372 se zmiňují bratři Mladota, Jan či Ješek, Petr a Jindřich z Veselice. Koncem 15. stol. se zboží rozděluje na dvě části a hrad důsledkem toho zaniká.

Dřevěná vyhlídková věž o výšce 12 m byla vybudována na jaře 2014 jako připomínka někdejších triangulačních věží. Má dvě vyhlídkové plošiny ve výši 3 a 7 metrů a je od dubna 2014 trvale volně přístupná.

Veselská rozhledna z r. 2018 je dřevěná stavba s ocelovými výztužemi, která stojí na betonovém základu obsypaném břidlicí do tvaru pyramidy. Její celková výška činí téměř 14 metrů, krytá vyhlídková plošina se nachází ve výši 9 metrů a vede na ni 44 schodů. Rozhledna je volně přístupná.

Vesnická památková zóna Krnín chrání především dva svobodnické statky (čp. 1 a 3) s pozdně gotickými jádry, z nichž čp. 3 má navíc i status národní kulturní památky. Spolu s ostatními objekty ve vsi vytvářejí malebný celek, na poměry českého venkova v uspokojivém stavu.

Vesnická památková rezervace Dobrovíz byla vyhlášena r. 1995. Zahrnuje soubor usedlostí vesměs v podobě z 19. století soustředěných kolem návsi s barokní kaplí. Její součástí je i osamocený, tzv. Žákův mlýn na soutoku dvou potoků asi 1 km od centra obce.

Tvrz, která se připomíná v r. 1397, kdy Klára z Věteřova předala tvrz a ves Hynkovi z Miličína. V r.1409 ji vlastnil Aleš Kužel ze Zeravic. Tvrz byla zničena za husitských válek. V r.1514 se uvádí jako pustá. Dodnes zbylo jen opevnění a valy.

Zaniklá větrná jáma Antonín z roku 1846 stávala před dnešním Divadlem A. Dvořáka na Smetanově náměstí. Pro nedostatek uhlí sloužila jako větrací jáma pro Karolinu. Roku 1879 či po požáru r. 1883 zanikla.

Větrné kolo z 90. let 20. stol. bylo po zničení větrem obnoveno podle originálu bořetickou kovodílnou „Manex“ a zablokováno, aby se ve větru netočilo. Slouží jako technická zajímavost.

Větrné kolo z r. 1910 ve Višňovém je ojedinělá technická památka. Sloužilo k čerpání pitné vody pro místní velkostatek a okolní domy, v provozu do r. 1948. Od r. 1958 je chráněno též jako kulturní památka.

Menhir zvaný Větrný kámen stojí ve spodní části údajné pravěké svatyně staré několik tisíc let, kde se provádělo věštění počasí a lidé se zde harmonizovali s živou přírodou.

Novodobá replika menšího větrného mlýna, které stávaly v obci a okolí.

Větrný mlýn byl postaven nejpozději před r. 1875. V r. 1927 objekt koupil Zikmund Desfours-Walderode, který jej přebudoval na rozhlednu. V r. 1949 ji zničila vichřice a od té doby chátrala, až byla v 70. letech 20. stol. stržena. Ještě někdy kolem r. 2010 zde byly patrné zbytky zdí.

Větrný mlýn holandského typu z roku 1853 na návrší nad vsí Poruba, částí městyse Hustopeče nad Bečvou. Nyní obestavěn budovami velkokapacitního vepřína.

Mlýn zřejmě postavil před r. 1858 Josef Kala, který zemřel v r. 1866 při epidemii cholery. V r. 1888 měl mlýn vyhořet. Později sloužil jako dům rodině Šamalíkově. Po 2. světové válce mlýn zchátral. Donedávna byl na místě pouze drobný pahrbek. Dnes jsou odkryty asi jeden metr vysoké zbytky zdí.