Výsledky hledání míst

Pomník v lese mezi městem Zbýšov a obcí Zakřany na katastrálním území města Oslavany připomíná tragickou nehodu vojenského letounu s dvoučlennou posádkou při letu z Vyškova do Třebíče dne 30. srpna 1938.

Pomník připomíná oběti jednoho z mnoha leteckých útoků z dubna a května 1945 na jihozápadní Moravě. Odehrál se 25.4.1945. Letec považoval zemědělskou techniku za dělo a svržená bomba zabila pět lidí, kteří se v té chvíli na místě nacházeli. Nejmladšímu, Františku Vítkovi, tehdy byly necelé 4 roky.

Pomník odhalený v květnu 1946 připomíná tragédii, která Dalešice postihla 7. května 1945. Bombardovací letouny Rudé armády na obec ve dvou vlnách náletu svrhly během deseti minut 369 pum. Zničeno nebo poškozeno bylo 45 budov včetně školy, kostela či zámku, o život přišlo 27 dalešických obyvatel.

Původní pomník padlých byl postaven v roce 1921, ale němečtí fašisté ho v roce 1940 zničili. Nynější pomník jiného uměleckého ztvárnění pochází z roku 1948 a připomíná památku padlích z obou světových válek.

Jednoduchý hranolový pomník z roku 1946. Sestavený z kamenných kostek, s nápisovou deskou a vrcholovým prostým křížem. Stojí na konci parčíku u silnice nedaleko kostela Panny Marie Královny Andělů.

Pomník obětem povodní se nachází na konci lesní cesty do které ústí stebenská ulice, zvaná jejími obyvateli Na protektorátě nebo Německá ulice. Leží na Podviničném potoce.

Jeden z pomníků vojáků padlých při ústupových bojích v okolí České Kamenice po bitvě u Kolína 18.–20. 7. 1757. Nechal je roku 1906 zhotovit vysloužilý důstojník Eduard Lehmann z nedaleké Chřibské.

Mohutný pomník obětem světových válek z černé a světle hnědé žuly na kamenném podstavci. Umístěný na návsi obce Smolotely.

Pomník obětem 1. a 2. světové války v centru města. Socha představuje raněného vojáka, který padá k zemi. Podstavec z bílého travertinu. Pomník odhalen v roce 1930. Letopočet 1939-1945 na pomník doplněn později. Za tabulkou uložena prsť z bojišť československých legií.

Mohutný kamenný památník byl postaven po 1. světové válce. Po druhé světové válce na něj byla doplněna tabulka se jmény obětí 2. světové války, včetně padlých rudoarmějců. Pomník není památkově chráněný a v centrální evidenci válečných hrobů je evidován pod číslem CZE-2105-01637.

Památník obětem 1. světové války je tvořen sousoším s názvem „POHŘEB V KARPATECH“ podle návrhu slavného sochaře Jana Štursy.

Centrální pomník padlým v bitvě o Dvůr Králové ve válce v roce 1866. Má tvar stupňovitého pískovcového jehlanu s reliéfem tropea (polní dělo, brnění, kopí, šavle, praporce) a nápisem "Památce padlých vojínů z roku 1866". R. 2009 restaurován.

Pískovcový památník tragédie na místě, kde bylo 7. května 1945 popraveno 14 účastníků protinacistického povstání ve Velkém Meziříčí. Odhalen byl na první výročí tragédie, 7. května 1946, jeho autorem je meziříčský rodák akademický sochař Jiří Marek. Jedna ze tří nejstarších připomínek tragédie.

Pískovcový památník na zděném žulovém podstavci na místě, kde bylo 7. května 1945 popraveno 41 účastníků květnového povstání ve Velkém Meziříčí. Odhalen byl na první výročí tragédie, jeho autorem je meziříčský rodák akademický sochař Jiří Marek. Jde o jednu ze tří nejstarších připomínek tragédie.

Památník tragédie, jehož ústředním prvkem je sousoší tří postav ve středu s hrdinou, dle návrhu akademického sochaře Ludvíka Kodyma z roku 1957. Stavba začala v roce 1958, odhalen byl generálem Ludvíkem Svobodou v roce 1960. Celková úprava pietní části hřbitova je dílem architekta B. Fuchse.