Výsledky hledání míst

Památník pod terasou kaple Zvěstování Panny Marie je věnován srbskému důstojníkovi, který zde padl za sedmileté války v roce 1758.

Nejkratší železniční trať dlouhá 4090 mm s klasickým rozchodem 1435 mm. Vybudována byla léta páně 2007 jako upomínka na nikdy nevystavěnou železniční trať spojující Litomyšl s Poličkou. V areálu u kapličky na Kněžství se nachází Pomník železniční tratě, koleje a stará lípa.

Pomník z r. 1960, v r. 2000 obnovený pietní deskou, připomíná největší železniční neštěstí v dějinách Československa. Dne 14.11.1960 kus od stanice Stéblová na trati Pardubice–Hradec Králové došlo k čelní srážce dvou osobních vlaků s následným požárem. Zahynulo 118 lidí.

Pomník zmizelým obcím, připomínající zmizelé obce a osady v okolí v padesátých letech 20. století. Odhalený v roce 2001. Pomník z hrubě otesaného kamene s mramorovou deskou, po obou stranách doplněný deskami s názvy obcí.

Památník věnovaný památce 1228 vojáků zraněných a padlých v bitvě u Slavkova v roce 1805, kteří prošli valašskomeziříčským vojenským lazaretem. Památník postaven v městském parku při řece Rožnovská Bečva v r. 1899.

První písemný pramen potvrzuje tvrz r. 1481, kdy ji vlastní Jan z Ponikve. Zanikla poč. 16. století. Místo sídla je dodnes neznámé.

Zaniklá tvrz na uměle upraveném pahorku, zvaném Mohyla, byla postavena patrně v 2. pol. 14. stol. V písemných pramenech se uvádí, že ve 14. stol. sídlil ve vsi rozvětvený rod z Popic. R. 1366 ves držel Martin z Popic, r. 1406 Petr Bílý z Popic. Tvrz samotná se zmiňuje až r. 1414 již jako pustá.

Na vyvýšenině zvané Viničky nad vsí Poplze stávalo opevněné sídliště z mladší doby bronzové., tj. z doby zhruba 1300 až 950 let před Kristem. Zatím zde byl proveden pouze záchranný průzkum a povrchové sběry. 7ha hradiště mělo mělo cca 3ha akropoli chráněnou 14 m širokým a 2,2 m hlubokým příkopem.

Terénní náznaky dvojdílného tvrziště ze 14. století se dvěma trojúhelníkovými pahorky na ostrohu nad hlubokým údolím na severovýchodním okraji obce. Část tvrze hospodářsky využívána.

Kámen, u něhož byl 4. června 1729 sťat tajný evangelík, panský myslivec Tomáš Svoboda z nedalekého Češova, a pamětní deska se nacházejí v Kopidlně v ulici, která nese jméno popraveného. Dům s pamětní deskou stojí v těsné blízkosti železničního přejezdu a místního nádraží.

Zbytky někdejší bečovské šibenice na Šibeničním vrchu nad městem. Používala se od počátku 15. století do roku 1765, v 16. stol. zřejmě upravena.

Spodní zděná část někdejšího městského popraviště z roku 1543 nad centrem Ústí, nedaleko od restaurace Větruše. Používáno do konce 18. století, poté zanikly dřevěné části. Rekonstruováno na vyhlídku počátkem 21. století.

Dva pomníky, vzdálené od sebe asi 30m, připomínají zastřelené vůdce Rumburské vzpoury v roce 1918. Oba pomníky jsou v lokalitě Lesního hřbitova v Novém Boru.

Původní litomyšlské popraviště. Dvouramenná šibenice s kamennou podezdívkou pro dva až tři odsouzené zde stávala až do roku 1788. Poté byla stržena a další popravy se konaly už jen na jednorázově vztyčené šibenici na hranici města.

Zřícenina hradu. Připomínaný prvně r. 1312, založen Bavory ze Strakonic. Směnou za Vitějovice přešel do rukou příbuzných vladyků, kteří se po něm psali. Po r. 1423 se stal maj. Rožmberků, kteří ho r. 1434 nechali zbořit (hrozba opevnění husity).