Výsledky hledání míst

Lurdská jeskyně na Starém Rejvízu pochází z r. 1908. Tradice poutí zanikla v r. 1948. Místo znovu objeveno r. 2003, opraveno a od r. 2009 zpřístupněno.

Lurdská jeskyně vznikla r. 1928 zásluhou faráře Ant. Práška spolu s unikátní křížovou cestou tvořenou 55 sochami z cedrového dřeva, dílem řezbáře Bohumila Beka. Křížová cesta zanikla v 50. letech 20. století, dochované sochy nyní vystaveny na místním zámku.

Zámek vznikl pravděpodobně začátkem 18. stol. přestavbou starší tvrze. V l. 1760–74 byl upraven do dnešní podoby. Ve 2. pol. 20. stol. byl zámek opraven a dnes je v držení několika soukromých majitelů, část budovy slouží jako obecní úřad a pošta.

Zaniklý lovecký zámeček založený na břehu Divoké Orlice v r. 1806 Bubny z Litic či po r. 1815 Parishy. Od r. 1850 sloužil jako hájenka. V r. 1936 vyhořel po patrně umělém založení požáru. Již nebyl obnoven.

Samota Lusthaus vznikla jako myslivna a hostinec v 2. pol. 17. stol. na místě asi původního tzv. Horního dvora, možná i středověké tvrze (doposud jsou spíše nejasnosti). Objekt zanikl při husitském tažení. Dějiny místa jsou spjaté s nedalekými Drahanovicemi.

Mezi obyvateli hornického města Hrob se od poloviny 16. stol. šířilo luterství. S pomocí saských souvěrců si roku 1611 postavili kostelík. Jeho zboření 12. 12. 1617 bylo jednou ze záminek k povstání proti Habsburkům, kterým začala třicetiletá válka.

Hradiště lužické kultury z mladší doby bronzové zaujímá plochu velkou 4,4 ha a leží uvnitř národní přírodní rezervace Čtvrtě vyhlášené r. 1989 poblíž vsi Studce, která je místní částí městyse Loučeň. Dochované valy a příkopy nejsnáze přístupné ze Studců po modrém značení.

Zaniklá tvrz, v písemných pramenech není zmiňována, příslušela však podle všeho k zaniklé vsi Lykodery (Ostrá louka), připomínané r. 1437. Tvrz zanikla asi již ve 14. stol. Byla pravděpodobně dřevěná a dle nálezů uhlíků se předpokládá (v tehdejších dobách častý) zánik požárem.

Nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd (1324 m). Dominanta kraje se vzácnou faunou i flórou. Oblíbený turistický cíl.. Na vrcholu turistické chaty s ubytováním, vysílač, meteostanice, vrcholový obelisk a daleké výhledy do kraje.

Tvrz postavil zřejmě Bohuš ze Seničky po r. 1353. R. 1371 ji držel Půta z Holštejna, r. 1382 Oldřich z Pateřína, který ji patrně obnovil. R. 1392 zapsal Dobeš z Lysova tvrz Staníkovi z Odrlic. R. 1406 ji získal Jan z Lazník. Zanikla patrně za husitských válek, r. 1482 zmíněna jako pustá.

Zaniklá tvrz byla postavena patrně ve 14. stol. Tvrz i osada zcela zanikly v průběhu husitských válek, snad již r. 1420. Pozůstatky tvrze byly objeveny náhodně až r. 1976 při polních pracích. V písemných pramenech není tvrz zmiňována, a tak doba jejího založení nebo zakladatel nejsou přesně známi.

Zaniklá vodní tvrz, kterou postavili někdy v 15. stol. Kunášové z Machovic. R. 1687 prodal Jiří Jaroslav Kunáš majetek Ferdinandovi ze Schwarzenbergu, který ho připojil k hlubockému panství. Tvrz byla před r. 1800 rozbořena a rozebrána na stavební materiál. Poblíž leží tvrziště Staré Machovice.

Pískovcový kříž z roku 1859 v sedle pod Božanovským Špičákem, na významné křižovatce cest. Na podstavci je reliéf Panny Marie s nápisem a stopami polychromie, na zadní straně je údaj o opravě, kterou roku1886 provedl Matouš z Úpice.

Původně gotická tvrz v jižní straně dvora, později proběhla renes. přestavba a následně barokně přestavena na sýpku. První známý majitel byl Dobeš. Jan z Mačic škodí okolním městům a proto je tvrz v r. 1520 dobyta a vypálena, následně opět obnovena. Po stavbě zámku už pouze hospodářská funkce.

Dřevěná 7,5 m vysoká rozhledna (vyhlídková plošina ve výšce 4,8 m) na bývalé důlní výsypce, postavena podle projektu arch. kanceláře e-MRAK v roce 2012 a oficiálně otevřena 24. července téhož roku. Z volně přístupné rozhledny je vidět kromě dolů a elektráren i na Krušné Hory a České Středohoří.