Výsledky hledání míst

Světoznámá archeologická lokalita pravěkého člověka-Homo predmostenzis, s travertinovou plastikou „Sonda do pravěku“, „Památníkem lovců mamutů“ a vlastivědnou stezkou „Předmostím až do pravěku“ vybavenou informačními tabulemi.

Původně gotická tvrz, poprvé výslovně připomínaná r. 1447. Její počátky můžeme pravděpodobně klást do 1. pol. 14. století, neboť v r. 1349 se Archlebov již nazýval městečkem. Roku 1460 je připomínáno již jen tvrziště; tvrz stávala v místech dnešního kostela sv. Šebestiána a Rocha. Zcela zanikla.

Barokní patrová budova bývalých sirných lázní s areálem ohrazeným hospodářskými budovami a smíšenou kameno-cihlovou zdí. Současnou barokní budovu vybudoval r. 1782 Karel Maxmilián Dietrichstein na místě staršího objektu. Lázně ukončily svou činnost po 2. světové válce. Nyní zde sídlí obecní úřad.

Arionova kašna postavené náhradou za původní kašnu dítěte s delfínem, která stála v Olomouci. Je z maletínskeho pískovce, z dílny sochaře Ivana Theimera a bylo slavnostně uvedena do provozu 27. září 2002.

Romantický hrad jako brána nad silnicí, postavený jako umělá zříceniny a upravena do dnešní podoby v roce 1876. Hrad byl dříve také nazýván jako Starý hrad. Datum vzniku není jasný.

Jako astronomický střed Evropy byl stanoven průsečík 50. rovnoběžky severní šířky a 15. poledníku východní délky. Tento bod byl přesně zaměřen v den podzimní rovnodennosti 23. září 1995 a naposledy byl přeměřen a s konečnou platností Českou astronomickou společností potvrzen v roce 2000.

Zřícenina hradu z přelomu 13. a 14. století vystavěný na příkaz mocného rodu Pernštejnů. Od roku 1403 uváděn jako pustý.

Augustiniánský dům s kaplí sv. Tomáše v Luhačovicích je výstavním kouskem Pražské čtvrti zdejších lázní. Tvůrcem byl opat brněnských augustiniánů z kláštera sv. Tomáše F. S. Březina, architektem Ing. Prof. V. Fischer. Stavba je z r. 1903. Dnes hotel a veřejně přístupná kaple.

Prostějovská automobilka Wikov vyráběla vozy ve 20.-30. letech 20. stol.. Závod dnes slouží jako Průmyslový dvůr. V místě bylo vyrobeno na 600 osobních vozů a na 450 nákladních. Dodnes zůstalo asi třicet vozů z celé produkce.

Přírodní rezervace Baba se rozkládá na 242,7 ha. Chráněnou rezervací byla prohlášena r. 1950. Důvodem ochrany je komplex lesních a nelesních přírodě blízkých ekosystémů s koncentrací významných typů biotopů. Park tvoří dva vulkanické čedičové vrchy Baba (362 m) a nižší Dědek.

Výběžek s malou zříceninou nad Vltavou byl sídlištěm již v pozdní době kamenné. R. 1650 zde byl postaven viničný lis, později přestavěn na letohrádek, ve 40. l. 18. st. byl vypálen. R. 1858 při stavbě železnice jej upravili na romantickou zříceninu.

Vrch Baba je částečně zalesněný dominantní vrch nad východním okrajem vsi. Ve směru od vesnice je velice příkrý svah tvořený žulovými balvany. Z druhé strany na něj navazuje pastvina, která se zvedá pozvolna. Má nadmořskou výšku 406 m.

Hradiště z pozdní doby bronzové podkovovitého tvaru nad levým břehem Vltavy u Hluboké nad Vltavou. Hradiště patří do soustavy tří hradišť mezi Hlubokou a Týnem nad Vltavou (Litoradlice a Hradec u Dobřejovic). Sporadické nálezy na hradišti. Zachovány terénní náznaky, zvláště mohutné valy a příkopy.

Betonová rozhledna, 521 m.n.m. Stojí na místě vyhlídkového Ripkova altánu. Poblíž stávala ještě dřevěná Rohrerova rozhledna (obé zaniklo za 2. svět. války). V l. 1959-61 vystavěna členy Sokola v Lelekovicích rozhledna nová (arch. M. Korvas).

Drobné zbytky hradu jehož jméno a historie nejsou dodnes jasné. Vznikl pravděpodobně v době kolonizace kolem řeky Svitavy.