Výsledky hledání míst

Pseudorománský kostel byl postaven v letech 1852–53 snad v místě starší sakrální stavby (ves připomínána už roku 1275). Jednolodní stavba s polygonálním závěrem, sakristií na jižní straně a hranolovou věží s jehlancovou střechou v západním průčelí. Od r. 1958 chráněnou kulturní památkou ČR.

Raně gotický kostel z 2. pol. 13. st. Dnešní podoba novorománská z přestavby r. 1896. Poslední oprava r. 1955. Jednolodní stavba má pětiboký závěr se sakristiemi po stranách. Cenný barokní hlavní oltář (F. Pacák, 1747) a další. Vstup do areálu je hranolovou zvonicí se šindelovou střechou z 16. stol.

Kostel Proměnění Páně na kopci Hůrka vznikl údajně na místě dřevěného kostelíka z 10.stol. V polovině 13. stol. byl rozšířen. Vypálen byl za husitských válek, obnoven v r.1693, zrušen v r.1785 a zbořen v r.1818.

Barokní kostel se špitálem byl vybudován r. 1691 přestavbou pův. kaple z r. 1518. R. 1939 byla oblast vysídlena a stala se vojenským cvičištěm, později hraničním pásmem. Chátrající kostel byl r. 1967 zbořen. Po r. 1989 byla zrušena hraniční oblast, r. 1992 vyznačeny základy kostela a místo upraveno.

Zaniklý dřevěný katolický kostel sv. Anny a Mikuláše z poč. 14. stol. Zmiňován r. 1390 a 1447. R. 1553 vyhořel a byl jen provizorně opraven. Využíván až do konce třicetileté války, kdy byl pro katolíky zabrán mladší zděný protestantský kostel. Starý kostel se hřbitovem chátral a byl rozebrán.

Základní kámen novorománského kostela sv. Antonína Paduánského uložen r. 1905 a následujícího roku byl dostavěn. K jeho vysvěcení došlo 16. června roku 2007.

Zřícenina kostela, který nechal postavit roku 1670 Georg Maximilian Lindel u místa, kde vyvěral léčivý pramen. Ves zanikla po 2. sv. válce. Neudržovaný kostel je v první polovině 20. století v havarijním stavu.

Presbytář kostela postaven kolem r. 1500, v renesanci přistavěna loď. Po r. 1760 přistavěna sakristie, zaklenuto kněžiště. R. 1847 přistavěna západní část s kruchtou a věží. R. 1945 poškozen střelbou, r. 1947 vyhořel. Opraven v l. 1947–8.

Zřícenina jednolodního gotického kostela západně od Běšin, původní farní kostel Podolí. Opraven po požáru v roce 1579. Zrušen roku 1788, vybavení přeneseno do kostela v Běšinách, což znamenalo postupnou zkázu stavby. Hřbitov kolem kostela sloužil k pohřbívání až do roku 1804.

Areál repliky románsko-gotického, barokně upraveného kostelíka, postaveného z fragmentů původní stavby ve vsi Červená, jejíž zbytky jsou dnes pod hladinou Orlické přehrady. Původní stavbu z 12. století nechala postavit zřejmě paní Zdislava, matka Jiřího z Milevska kolem roku 1190.

Kostelík datovaný do přelomu 13. a 14. století, vzhledem k poloze na tehdejší sídelní periferii působící značně archaicky. Součást areálu se hřbitovem a hranolovou zvonicí s bedněným patrem.

Zdevastovaný kostel v Přílezech pochází zřejmě z poloviny 13. stol. Původně pozdně románský, barokní úprava (okna, vnitřní výmalba, zařízení). Po roce 1945 zpustl, vnitřní zařízení zničeno. Obklopuje ho nefunkční hřbitov, západně od něj kamenná boží muka.

Původní raně gotický farní kostel z pol. 13. stol. zpustošen vojsky dvou křížových výprav i husity. V l. 1555-1624 luteránský, od r. 1624 katolický. V l. 1778-81 nahrazen pozdně barokním jednolodním kostelem. Po r. 1945 přestal být užíván a sloužil jako vojenský sklad. V 60. l. po požáru stržen.

Kostel zal. po r. 1262, v 15.–16. stol. husitský, poté bratrský. 1625 zapálen farářem při odchodu do exilu, obnoven po r. 1672. Orientovaná plochostropá stavba s polygon. závěrem s opěráky, na západě hranolová věž, na severu sakristie.

Starý kostel sv. Bartoloměje prokazatelně existoval r. 1567, kdy je datován zvon, je však patrně starší. Dřevěná jednolodní stavba s malou průčelní věží přestavěna r. 1871. Roku 1895 sloužena poslední mše a r. 1896 byl zbořen a dřevo rozprodáno.