Výsledky hledání míst

Původní snad románský kostel byl několikrát přestavěn, dnešní podoba je výsledkem stavebních úprav v letech 1742–44. V interiéru se nachází náhrobky pánů ze Zástřizel a vzácný oltář s obrazem sv. Jakuba od holešovského malíře Jana Chambreze.

Vypleněný kostel nejistého stáří i stavebního vývoje v dominantní poloze nad hrobčickou kotlinou v západní části Českého středohoří. Jednolodní stavba s hranolovou věží má podobu z poslední přestavby na konci 19. století. Kolem zpustlý hřbitov.

Blízko staršího románského kostela byl r. 1740 postaven kostel nový a starý kostel r. 1754 zbořen. Věž kostela pochází z roku 1848.

Novogotický kostel byl postaven na místě menšího románského kostela z 12. stol. (doložen r. 1292). Protože rozrůstající se farnost potřebovala větší kostel, nový byl postaven v l. 1901-1903 (arch. M. Krcha). Z pův. kostela se zachoval jen gotický sanktuář. V l. 1992-1994 prošel kostel rekonstrukcí.

Kostel sv. Jakuba St. (a sv. Filomeny od r. 1843) se prvně zmiňuje r. 1344. R. 1766 opraven, v l. 1769-71 barokně rozšířen a přistavěna nová věž (pův. přestav. na hřbit. bránu r. 1856). Kostel opravován v l. 1925, po požáru r. 1956 a v l. 2005-06. Hřbit. zeď s cenným souborem reliéfů křížové cesty.

Barokní kostel nechal postavit Albrecht z Valdštejna. Roku 1701 byl vysvěcen, 1768 podruhé vyhořel, do roku 1770 rekonstruován. Kostel nemá věž. Strany lodi zdobí obrazy svaté rodiny a obraz sv. Anny s Pannou Marií, sochy sv. Zachariáše a sv. Anny.

Barokní kostel postavený ke konci 17. století stojí na mírném návrší v západní části obce, zřejmě na místě svého staršího předchůdce. Zařízení z doby výstavby kostela. Ve stěnách kostela druhotně osazeny renesanční náhrobníky.

Barokní kostel, původně gotický (13. stol.), přestavěn v pozdně barokním stylu v l. 1730-34, přestavbu zadal Jan Arnošt Václav z Goltze, architektem byl zřejmě Václav Špaček. Interiér s bohatou sochařskou i malířskou výzdobou. V 2. pol. 20. stol. rekonstrukce kostela (objeveny fresky ze 14. stol.).

Pozdně románský kostel byl postaven patrně r. 1226, kdy byl vysvěcen. Na poč. 17. stol. zpustlý, r. 1606 byl opraven. V průběhu dalších let zchátral - poč. 20. stol. byl určen k demolici. R. 1912 byl celkově opraven. R. 1958 zapsán mezi národní kulturní památky ČR. V l. 2005-10 prošel rekonstrukcí.

Gotický kostel z pol.17. století, stojící na starší stavbě, r. 1845 vážně poničen požárem a r. 1848 částečně stržen. V l. 1853–65 byl znovu vystavěn podle plánů Ing. Ant.Vacha z Pardubic. Ve věži nejstarší poličský zvon Medián, z r. 1511 a je zde rodná světnička skladatele B. Martinů.

Barokní kostel vznikl přestavbou středověké kaple r. 1742. R. 1799 staveb. upraven, v 19. stol. přistav. jižní kaple. Ze 16. stol. náhrobníky místní šlechty, socha Panny Marie Hromničné (1507). Obraz Krista (1848) vytvořil B. Sylva-Tarouca, hl. oltář (1942) H. Kotrba. Samostatná zvonice (16. stol.).

Zřícenina poutního kostela Svatý Jan. Údajně existuje již od 11. století. První písemná zmínka z roku 1572. Císařem Josefem II. byl kostel zrušen, poté byl rodem Nosticů přestavěn na porcelánku. V roce 2000 se zde natáčel film Z pekla štěstí 2.

Kostel sv. Jana Křtitele stojí snad na místě původního dřevěného kostelíka. Dnešní kostel byl vysvěcen roku 1790, za 2. světové války poškozen a v letech 1954 až 1962 opraven.

Základy celodřevěného původně protestantského kostela ze 17. stol. na severním břehu východního cípu Flájské přehrady. Kostel byl přenesen do Českého Jiřetína v roce 1969 v důsledku stavby vodního díla.

Barokní kostel ze 17. stol. s věží vtaženou do vstupního průčelí, obdélnou lodí a trojboce zakončeným presbyteriem.