Výsledky hledání míst

Hradiště Biskoupka nese částečné valové opevnění, východní prostor zaujal ve středověku Ježův hrad. Nálezy z doby kultury lužických popelnicových polí a též středověkého zaměření. Lokalita zatím nebyla podrobně zkoumána.

Zchátralý zámek přestavěný z tvrze. Tvrz byla postavena před r. 1513, po r. 1541 přestavěna renesančně a v 18. stol. ve dvou fázích rozšířena na čtyřkřídlý barokní zámek. Po r. 1945 zámek sloužil obci, dnes je částečně obydlen, zbytek bez využití.

Terénní pozůstatky zaniklého hrádku založeného many olomouckých biskupů snad poč. 14. století. Zanikl zřejmě již během 15. století, jako pustý zmiňován až r. 1569.

Kamenná rozhledna vysoká 18 m nahradila roku 1909 původní dřevěnou stavbu, kterou bylo nutno pro zchátralost zbořit. Postavena na oslavu německého kancléře Otto von Bismarck. Po roce 1945 nepřístupná, v hraničním pásmu. Po opravě otevřena roku 2005.

Terénní pozůstatky zaniklé tvrze rodu Bítovských na výběžku severovýchodně od obce. Archeologický výzkum datoval existenci tvrze od 14. do konce 15. století.

Konstrukci rozhledny tvoří kombinace pilastrů z dřevěných lepených panelů a ocelové příhradové pozinkované konstrukce středového nosníku, kolem kterého se vine kruhové vřetenové schodiště, zakončené vyhlídkovou plošinou ve výšce 15 m nad terénem. Stavba pochází z r. 2021 a je volně přístupná.

Z písemných pramenů víme, že na hoře Blaníku stával hrad či vojenské opevnění. Záznamy máme z r. 1402, 1420, či 1518. Opevněná lokalita se klade nejčastěji na horu Malý Blaník či k Velkému Blaníku do míst původního hradiště. Bohužel dodnes se jednoznačně nepotvrdilo přesné místo.

Rozsáhlé zříceniny biskupského hradu. Hrad založen před r. 1275 biskupem Brunem ze Schauenburgu. R. 1430 či 1431 snad dobýván husity, v blíže neurčené době zanikl požárem a r. 1461 již je pustý.

Zříceniny hradu posteveného kolem roku 1400 pány z Lungvic. 1402 hrad dobyt. Do počátku 17. století hrad využíván jen jako vězení, po připojení k děčínskému panství byl opuštěn a rychle chátral.

Blatenský příkop vznikl jako přívod vody z božídarských rašelinišť pro pohon hamrů na zpracování rud barevných kovů. Stavbu zahájil r. 1540 Šimon Lenk. Dílo o délce 12 km bylo opraveno r. 1929, znovu v letech 1995-2001. Podél něj vede naučná stezka s 23 zastaveními.

Bývalá vodní nádrž pro zadržování vody k plavení dříví pro čeladenské a frýdlantské železárny. Založena na počátku 19. století. Hráz, vystavěná v nejužším místě soutěsky, je protržená a klaus tak skoro bez vody.

Po tvrzi zůstaly náznaky místa obklopeného ze tří stran úvalem. Poprvé bylo zmíněno r. 1348 jako součást zboží Zubštějna. V 2. pol. 14. st. se po místě píše několik zemanů, po té zřejmě tvrz zanikla.

Mlýn u potoka Velká Trasovka stával v této lokalitě již v době 1. vojenského mapování, tedy před polovinou 18. století. První známý majitel je Anton Wohlrat, který mlýn vlastnil v roce 1841. Mlýn fungoval do konce 40. či začátku 50. let 20. století, od 60. let z něj zbyly jen rozvaliny.

Dnes již zaniklý hrádek, který připomínají pouze nerovnosti terénu.

Skromné zbytky hradu z 13. století postaveného Bludem III. Zanikl za uherských válek po dobytí Matyášem Korvínem. Zbytky hradního zdiva byly použity v pol. 19. stol. na stavbu silnice.