Výsledky hledání míst

Nad minerálním pramenem, vyvěrajícím zde od nepaměti, byl r. 1972 vybudován socialistický altán. Dne 24.4.2009 byl doubravský pramen vysvěcen pravoslavným českým arcibiskupem a metropolitou Kryštofem a přejmenován na Pramen století. Toto vysvěcení je počátkem chystané revitalizace Doubravy.

Raně středověké hradiště v terénních náznacích na základě sporadických nálezů lze klást do 2. pol. 10. stol. První zmínka k r. 981 v Dalimilově kronice je patrně mylná. Od počátku patřilo knížatům z rodu Přemyslovců a tvořilo starobylé správní centrum jižních Čech až do konce 12. stol.

Soustava lokálních tratí ve východním předhůří Doupovských hor, v současné době se silně omezeným provozem. Postupně vznikly úseky Kaštice - Krásný Dvůr, Krásný Dvůr - Radonice, Radonice - Doupov a Prunéřov - Vilémov u Kadaně.

Zbytky bezejmenného skalního hrádku. Místo bylo osídleno již v mladší době kamenné. Ve 13. st. vybudován dřevěný skalní hrádek, který měl chránit obchodní stezku podél Jizery. Dochovány místnosti vysekané do skály a kotvící drážky dřevěných staveb.

Areál skalního hradu ze 13. stol. na sedmi pískovcových blocích s převažující dřevěnou zástavbou. V 15. století opuštěn. Dochováno množství stop po zakládání dřevěných konstrukcí.

Zaniklá tvrz. Dřevěná tvrz zde mohla stát již v obd. 600–1000. Určitě se píše o tvrzi r. 1324 kdy zde seděl Heřman z Drahlína. R. 1390 se Drahlín zmiňuje jako součást liteňského panství. R. 1413 tvrz koupili Dobeš z Tmáně a Zdeněk z Podmokel, tvrz zanikla již v průběhu 15. stol.

První zmínka o vsi je z roku 1294, kdy se uvádí Aldík z Drahoraze. V roce 1318 Sulek z Drahoraze. V roce 1361 vlastní ves Zdeněk ze Střevače. V letech 1434 až 1437 se uvádí Zdeněk z Kopidlna a Drahoraze. V druhé pol. 15. stol. připojena ke Kopidlnu. Pravděpodobně nedlouho poté panské sídlo zaniká.

Nevýrazné zříceniny hradu založeného Bohušem z Drahotuš v 13. století. Po roce 1476 připadl hrad Pernštejnům, ztratil sídelní funkci a zpustl.

Hradiště nedaleko Postoloprt bylo vybudováno na říční terase pouhé 2 až 4 m nad záplavovým územím Ohře pravděpodobně v druhé polovině 10. nebo počátkem 11. století. Zdejší místo bylo ale osídleno již od pravěku, v neolitu, době halštatské a římské.

Po zaniklém strážním hrádku zbyly pouze terénní pozůstatky, zřícenina hamru (nedokonalé vysoké pece) ze 14. st. a asi 10 m vysoká tavební věž.

Zaniklá tvrz Drasty je doložena pouze po dobu jednoho století, poslední zmínka je z r. 1482. Není známo, kde přesně stála ani jak vypadala. Osada Drasty asi o 20 staveních je nyní místní částí města Klecany.

Výrazný a zdaleka viditelný skalní rulový útvar ve výšce 775 m n. m., mající původ ve starších čtvrtohorách. Je tvořen mohutnou, 200 m dlouhou a velmi úzkou skalní hradbou, dosahující výšky až 35 m. Oblíbené cvičné místo horolezců.

Zřícenina hradu z pol. 13. stol., založeného Řehořem z Litovic. Hrad goticky přestavěn v letech 1329–1343. V r. 1424 vypálen katolickými pány. R. 1448 dobyt a vypálen vojsky Jiřího z Poděbrad. Koncem 16. stol. opuštěn.

Sporé zbytky tvrze. V pramenech není uvedena, pouze v přídomku rodu z Orla a Dřele (1439-1480). Krátce poté opuštěna či vyhořela. Zříceniny zničeny hledači pokladů v 19. stol. Dochována zeď obytné stavby a terénní nerovnosti po ostatních stavbách.

Dřevařský (Plavební) rybník byl postaven pravděpodobně v 17. či 18. století v nadmořské výšce 770 m jako retenční nádrž pro plavení dřeva na Černickém potoce. Jeho vysoká hráz přehrazuje hluboké údolí.