Výsledky hledání míst

Zbytky skalního hradu z 1. poloviny 14. století postaveného pravěpodobně hejtmanem Nice Hokakerem. Při obležení byl prý silně poškozen, ale nebyl dobyl. Poslední zprávy jsou z roku 1457, kdy byl ještě obydlen.

Doba vzniku hradu není známa. Předpokládá se, že již ve 14. století stál. Malý šlechtický hrad měl díky rozložení skal a terénu dvě jádra. Zanikl pravděpodobně v době husitských válek. Dochovaly se valy a příkopy.

Výrazné vyhlídkové skalisko při vrcholu Tanvaldského Špičáku turisticky zpřístupněno r. 1889 vybudováním žebříku, tedy před vybudováním kamenné rozhledny s turistickou chatou.

Zříceniny mlýna známého od roku 1975 pro menší chov koní, který zanikl v průběhu 90. let 20. stol.

Barokní budova fary z r. 1771, cenné stavební konstrukční prvky a dochovaný interiér. Od r. 1958 kulturní památka.

Křížová cesta z roku 1883 na úbočí vrchu Na Čepici. Tvoří ji 14 kamenných kapliček s nikou s pašijovými výjevy a s na konci stojící Farskou kaplí (1827). Úplný závěr křížové cesty tvoří později postavená Jeskynní kaple (též kaple Panny Marie Lurdské) z roku 1892 s božími muky a se studánkou (1616?).

Farská kyselka je volně přístupný minerální pramen v okolí Mariánských Lázní. Je nejvýše položenou zachycenou kyselkou v CHKO Slavkovský les a patří bezesporu k nejchutnějším v okolí města. Je snadno dostupná po turisticky značených cestách z města nebo od parkoviště na silnici do Pramenů.

Unikátní železniční památka bývalé Severní dráhy ve vsi Slavíč. Tunel postaven v letech 1845-1846, ukončení provozu v roce 1895.

Vynikající přírodní skalní vyhlídka Finkův kámen, pojmenovaná podle průmyslníka Finkeho, který se zasloužil o rozvoj města Smržovky, byla turisticky zpřístupněna dvěma německými spolky r. 1898, které nechaly vytesat schody a zabezpečit vrchol skaliska. Novější názvy místa se neujaly.

Vysoká cihlová barokní výklenková kaplička z 18. století, zvaná Fischerova muka (Fischer-Marterl). Postavena na obdélníkovém půdorysu, s velkým výklenkem na čelní straně. Po roce 1945 opuštěna a chátrá. Dnes ve zdevastovaném stavu, bez omítek, bez vybavení výklenku a hrozí její celkové zřícení.

Barokní kašna se sochou sv. Floriána ve východní části náměstí, datována do r. 1699.

Má jméno po usedlosti a vinici, jejímž prvním majitelem byl Jakub Foliman.Objevuje se ve viničních knihách již r.1353. Usedlost vznikla pravděpodobně v 18.st., zbořena v 60. letech 20.st.,dnes po ní nejsou žádné stopy. Vznik parku není znám,na fotografiích z 20. let jsou svahy pod Karlovem holé.

Pro fontánu v petřínské stráni vytvořil Karel Dvořák roku 1948 sousoší dvou chlapců. Po 40 letech vyšlo najevo, že bylo vytvořeno podle fotografie vnuků prezidenta Masaryka Herberta a Leonarda Revilliodových.

Autorem fontány je sochař Břetislav Benda. Ten se nechal inspirovat starořeckou bájí o ženě spartského krále Tyndarea, kterou svedl Zeus, proměněný v labuť. Fontána pochází z druhé poloviny 20. století. Kolem plastiky vybudován bazén s vodotryskem.

Neobvyklá fontána z r. 2006 s námětem z historie města je dílem místního sochaře Jaroslava Černého. Připomíná událost z r. 1817, kdy byl místním kaplanem ve věži kostela nalezen tzv. Rukopis královédvorský.