Turistické cíle v okolí obce Habartice

Zdevastovaný a částečně zaniklý poplužní dvůr obsahuje pravděpodobně ve svém západním křídle pozůstatky někdejšího manského sídla, na kterém se ve 14.–17. století vystřídalo několik rodů drobné šlechty. Roku 1670 ho vykoupili Gallasové, čímž ztratil rezidenční funkci.

Asi 150 m dlouhá a místy až 200 m vysoká křemenná žíla vystupující na povrch byla roku 1997 vyhlášena za přírodní památku.

Areál hospodářského dvora, úřední budovy a zdemolovaného zámku byl postaven roku 1793 hrabětem Filipem Josefem Clam-Gallasem. Zámek byl dále rozšířen roku 1808, po roce 1838 sloužil jen správním potřebám. Po roce 1945 ve správě státního statku, zámek zbořen 1984, ostatní budovy v havarijním stavu.

Největší z bašt městského opevnění byla postavena roku 1490 na jeho nejzranitelnějším místě, u Reichenbašské brány. Svůj název získala při obraně města 1641. Od roku 1848 kasárna, od roku 1932 museum.

Okrouhlé tvrziště, obklopené rybníčkem (příkopem) v dolní části vsi sloužilo v 15.–17. století jako sídlo zdejší drobné šlechty (manů frýdlantských pánů). Po jeho zániku převzal jeho funkci nedaleký poplužní dvůr.

Pozůstatky jednoho ze tří zdejších manských sídel v dnešním domě č. p. 194, obytném stavení hospodářského dvora u kostela. Do 20. let 17. století královské léno přešlo za Albrechta z Valdštejna na majitele Frýdlantu, od roku 1655 jejich přímým majetkem. Od roku 1926 soukromý majetek.

Podstávkový patrový dům s částečně zděným přízemím a vysokými bedněnými štíty sloužil od konce 18. století jako obytné stavení zemědělské usedlosti. Její ostatní stavby zanikly po roce 1945, dům sám je prázdný a silně zchátralý.

Původně renesanční, několikrát přestavovaný dům v jižní frontě frýdlantského náměstí. Lidové pojmenování je odvozeno od průčelí, výrazně předstupujícího před ostatní objekty. Dnes sídlo bankovní pobočky a bytové jednotky.

Soubor kostela, sborového sálu a fary byl podle projektu Otto Bartninga postaven v letech 1911–12 na západním okraji města. Po roce 1945 jej převzala Českobratrská církev evangelická, areál chátral až do přelomu tisíciletí, kdy začaly nutné opravy.

Renesanční zámek přestavěný ze středověkého hradu. 1. fáze úprav se před pol. 16. st. soustředila na horní hrad. Mezi léty 1580-90 nechali Redernové postavit Dolní zámek na místě někdejšího předhradí. Později upravován barokně a novorenesančně.

Městská památková zóna Frýdlant, vyhlášená roku 1992, chrání kromě významných soliterů soubor domů různé konstrukce na území někdejšího hrazeného města, jeho historických předměstí a zámeckého okrsku. Zachovaná zděná i kombinovaná zástavba pochází převážně z 18.–19. století.

Drobný předměstský domek na předměstí Frýdlantu byl postaven počátkem 19. století. Na roubené přízemí nasedá hrázděné polopatro s podstávkou, zevně obedněné. V letech 1873–1953 zde žil zemědělec Gustav Simon, tvůrce betléma se 130 pohyblivými a 50 pevnými figurkami.