Turistické cíle v okolí obce Habartice

Novogotický katolický kostel z konce 19. století, postavený na západním čele Michalského kopce, na němž od konce 12. století stával hrad Syden s kostelem Archanděla Michaela, opěrný bod christianizace zdejšího území, tehdy obydleného slovanským obyvatelstvem.

Z původního středověkého venkovského kostela místně obvyklého typu se dochovaly spodní partie zdí presbytáře, východní části lodi a sakristie. Roku 1737 byl nákladem hraběte Filipa Josefa von Gallas prodloužen k západu, zvýšen a opatřen novou věží. Po roce 1945 zchátral.

Kostel z počátku 15. století je dodnes dokladem úzkých vazeb Žitavy na české prostředí. Jeho architektura vychází ze současných děl parléřovské huti. Poškozen za třicetileté války, obnoven po 1651. Po roce 1945 zchátral, v letech 1996–99 obnoven jako výstavní síň Velkého postního plátna.

Evangelická obec si na jižním předměstí rostoucího města v letech 1913–16 postavila podle projektu R. Bitzana kostel ve stylu reformované architektury, zbavené vlivu historizujících stylů 19. století. Dochován bez větších změn v původním stavu.

První zmínka o kostele v Arnolticích pochází z roku 1404, pravděpodobně je nejméně o 100 let starší. Z původní stavby se dochovala spodní část věže a nejzápadnější část lodi, zbytek vznikl v letech 1738–39. Poslední velká oprava 1894.

Kostel na levém břehu Smědé je pravděpodobně nejstarší dochovanou svatyní na území města Frýdlant. Předpokládá se, že k němu se vztahuje zmínka z roku 1316. Z původní stavby se zřejmě dochovala spodní část zdí lodi, presbytář pochází buď z 15. nebo 16. století, současný vzhled z počátku 18. století.

Stáří kostela v obci, poprvé připomínané roku 1381, je nejasné. Technika stavby zdí lodi vede k domněnce o jejím vzniku na přelomu 13. a 14. století. Současný vzhled výsledkem přestavby cca 200 let poté, presbytář a sakristie z 18. století.

Stavba z II. poloviny 13. století, spolu s arnoltickým jediný z venkovských kostelíků Frýdlantska s doloženou středověkou kamennou věží, zvýšenou roku 1560. Úpravy v 18. století přinesly zvětšení oken, počátkem 20. století definitivní úprava věže. Po roce 1945 zchátral, dnes bez využití.

Kostel se v dnešní vsi Miedziana (do roku 1945 Küpper) připomíná poprvé roku 1346 jako filiální k Zawidowu (Seidenbergu). Od 16. století byl luterský, původní snad dřevěná stavba zanikla za třicetileté války. Dnešní kostel z let 1725–30, od roku 1945 opět katolický.

Kostel v jedné z nejstarších obcí Frýdlantska pochází zřejmě z konce 13. století, nelze vyloučit staršího předchůdce. Pozdně gotická přestavba z počátku 16. století (zaklenutí lodi) znamenala poslední větší zásah do jeho vzhledu. Dochována řada renesančních náhrobníků místní šlechty.

Původně středověký kostel doložený poprvé roku 1376 byl důkladně barokně přestavěn koncem 18. století (1785–91). Obklopen funkčním hřbitovem, v jehož zdi jsou osazena zastavení Křížové cesty. V severní části areálu novogotická márnice z konce 19. století.

Rozlehlá budova s hrázděným patrem pochází zřejmě ze 17. století, dnešní podobu jí dala přestavba na přelomu 18. a 19. století a oprava koncem 20. stol. Ve II. polovině 17. století zde vykonával kovářské řemeslo Andreas Stelzig, vůdčí postava snah o zlepšení podmínek rolníků na frýdlantském panství.