Turistické cíle v okolí obce Dolní Prysk

Dvouobloukový kamenný akvadukt je součástí náhonu tkalcovny Floriana Hübela v Dolní Chřibské. Vybudován byl v roce 1886, sloužil do uzavření továrny ve 30. let 20. století. Říčku Chřibskou Kamenici překonává ve výšce cca 8 m nad její hladinou.

Stavení z lomového pískovce, které je jediným pozůstatkem mlýna, dnes slouží k rekreačním účelům. Mlýn postaven r. 1830, v r. 1877 přestal sloužit původnímu účelu. V 60.-70. letech 20.stol. byl objekt přestavěn na rekreační obydlí.

Pozdně barokní patrový dům z 2. pol. 18. stol. V 19. stol. prošel klasicistními úpravami. Kvalitní ukázka pozdně barokní městské zástavby. V dnešní době zděný patrový objekt s polovalbovou mansardovou střechou. Dům uzpůsoben pro trvalé bydlení, v přízemí provozovna. Kulturní památka od r. 1965.

Dolní zámek sestává ze tří v zásadě samostatných objektů: Janova (Antonínova) paláce z l. 1540–4, Wolfova paláce z l. 1570–6 a z budovy, postavené hraběnkou Černínovou r. 1878. První dva jsou ukázkou vývoje saské renesance, třetí ji věrně napodobuje.

Nejstarší panské sídlo ve městě vzniklo zřejmě v posl. čtvrtině 15. stol. jako náhrada za opuštěný hrad Ostrý. Po roce 1522 prošlo přestavbou, při níž získalo v podstatě dnešní podobu. Další úpravy v 16. století. Dnes přístupné spolu s dolním zámkem.

Již neexistující Berkovský zámek z 16. století připomínají jen dvě brány pod skalním hradem Sloup v Čechách.

Pilíř z r. 1723 osazený sochou sv. Jana Nepomuckého s masivním podstavcem. Na čelní stěně letopočet opravy 1912. Reliéf Ukřižování s Bolestnou Pannou Marií a sv. Janem Evangelistou, reliéfy sv. Šebestiána a sv. Floriána v odění římského vojáka. Na zadní stěně reliéf sv. Václava v knížecím odění.

Údajné místo tajných bohoslužeb aktuálně netolerovaných křesťanských denominací bylo v pískovcových skalách přírodního parku v okolí Jehly zřízeno 1867. Po roce 1945 zdevastováno, roku 1993 obnoveno.

Dřevený hrádek neznámého jména základy vtesaný do skály vznikl ve 13. století poblíž dálkové zemské stezky ze snahy krále Přemysla Otakara II. zajstit severní hranice českého státu. Ve 14. století však již zanikl. Dnes patrné příkopy a tesaná lůžka.

Letní zámeček v Bynovci si nechali postavit Clary-Aldringenové na počátku 18. století. Roku 1790 vyhořel, obnoven ve zmenšeném rozsahu do roku 1846. Od roku 1945 státní, po roce 1990 soukromý. Dnes pekárna, vinárna a soukromé obydlí.

Hřbitov s kaplí se zvoničkou byl založen v roce 1900 pro obyvatele Lísky a Kunratic. Po odsunu německého obyvatelstva po 2. světové válce byl areál devastován a později upadl v zapomnění. Dnes jsou na místě vstupu dvě dřevěné cedule.

Renesanční letohrádek v sousedství zámku postavil Jetřich Jiří Berka r. 1583. Do 19. století sloužil k pobytům panstva, poté jako barvírna a hostinec. Od r. 1931 slouží muzejním účelům. Patrová budova s klenutými arkádami má dochovaná sgrafita.