Turistické cíle v okolí obce Boží Dar

Blatenský příkop vznikl jako přívod vody z božídarských rašelinišť pro pohon hamrů na zpracování rud barevných kovů. Stavbu zahájil r. 1540 Šimon Lenk. Dílo o délce 12 km bylo opraveno r. 1929, znovu v letech 1995-2001. Podél něj vede naučná stezka s 23 zastaveními.

Kamenná rozhledna stojí na vrcholu hory ve výši 1043 m n. m. Postavena společně s hotelem r. 1913 Spolkem po zimní sporty (arch. Karl Matusch). Po 2. světové válce využívána pohraniční stráží a poničena. Přilehlý hotel zbourán. Je 21 m vysoká s vyhlídkovou plošinou ve výši 18 m.

Kamenná barokní boží muka gotisujícího provedení z roku 1731 stála původně na dolním konci města u Panského mlýna (Herrnmühle). Při stavbě císařské silnice v polovině 30. let 19. století byla přemístěna na její opačnou stranu, koncem 20. století našla své místo u bývalé královské mincovny (museum).

Dřevěná rozhledna opláštěná nerezovými šablonami má podobu krabičky zápalek se dvěma zasíťovanými okny. Celkem je 7,7 m vysoká. Vyhlídková plošina ve výši 5,5 m je dostupná po 20 schodech. Stavba vznikla v letech 2018-2019 v horní části lyžařského areálu Neklid nad Božím Darem.

Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště o rozloze téměř 930 ha leží v sousedství města Boží Dar a je přístupná jen po trase okružní naučné stezky o délce 3,2 km, převážně po povalových chodnících, které není dovoleno opouštět. Chráněno je vrchovištní rašeliniště se specifickou flórou.

Zámek v empírovém slohu nechala postavit Anna Veithová r. 1846. Dvoukřídlá jednopatrová budova má v přízemí předního křídla šest půlkruhových arkád, v zadním křídle ve střední ose mělký rizalit. Využíván je zemědělským podnikem.

První zmínka o Děpoltovicích je z roku 1273 kdy ves patřila k příslušenství tepelského kláštera. Statek s tvrzí – později tzv. starý zámek – pochází patrně ze 16. stol., kdy byly Děpoltovice v majetku Šliků.

Trať o rozchodu 750 mm byla postavena v letech 1894–1897. Provoz byl slavnostně zahájen 19. 7. 1897. Kromě osobní dopravy měla význam především doprava nákladů. Od roku 1899 byla zavedena doprava nákladních vozů rozchodu 1435 mm. Dnes slouží převážně turistům.

Druhý dosud funkční jáchymovský důl vznikl pod názvem Heleneschacht kolem roku 1520. Od roku 1764 majetkem města, tehdy při oživení dolování rekonstrukce nadzemních objektů. Při návštěvě císaře Josefa II. byl po něm pojmenován. Roku 1901 zasypán, 1948 obnoven pro těžbu uranu. Poslední úpravy 1987.

Bývalý slavný cínový důl Mauritius, v němž se těžilo od r. 1545 do r. 1944, se nachází nad Hřebečnou. Od r. 2014 je od května do září částečně zpřístupněn. Ve štole Kryštof jsou umístěny informační tabule, jedné prohlídky se může zúčastnit nejvýše 12 osob. Nutná předchozí rezervace.

Hlubinný rudný důl v samém centru Jáchymova funguje zřejmě od vzniku města. Původně těžba stříbra, od pol. 19. století uranu. Mnohokrát přestavovaný areál, dnešní podoba pochází z 19.–20. století. Dnes slouží spolu s dolem Josef (viz heslo) pro čerpání radioaktivní léčebné vody pro zdejší lázně.

Nejstarší dochovaný vejprtský nesakrální objekt byl postaven roku 1787. Jedná se o velký barokně-klasicistní dům, zřejmě původně sídlo majitele některého zdejšího průmyslového podniku. Po roce 1945 zchátral, od roku 2006 probíhá postupná oprava.