Turistické cíle v okolí obce Boží Dar

Sloup vrcholící skupinou Nejsvětější Trojice (Gnadenstuhl), obklopený sochami příslušníků Kristova nejbližšího příbuzenstva na sloupcích zábradlí, byl jižně od jáchymovského farního kostela postaven r. 1703. Neznámý autor pracoval v jemnozrnném pískovci. Součást památky UNESCO.

Barokní sloup s plastikou Piety stál od roku 1726 u hřbitovního kostela sv. Mikuláše v Přísečnici. V rámci likvidace města byl přenesen k lesnímu hřbitovu ve Vejprtech a umístěn jižně od vstupního prostranství. Zřejmě se jedná o práci sochaře z blízkého okolí.

Socha z II. čtvrtiny 18. století zpodobňuje tehdy čerstvého světce ve standardním provedení a postoji (kněžský oděv, krucifix v náručí). Stojí na místě mostku silnice na Boží Dar přes pravý přítok Jáchymovského potoka, zatrubněný v průběhu 19. století. Součást skupiny soch před farním kostelem.

Barokní sousoší Kalvarie z roku 1717 se nachází severně od farního kostela Všech svatých. Rozměrná skupina s Ukřižovaným, Pannou Marií a svatým Janem Evangelistou patří k poměrně bohaté sochařské výzdobě města, doplněné z nedaleké Přísečnice.

Barokní sousoší Nejsvětější Trojice na hranolovém sloupu připomínalo od r. 1704 původní polohu obce Stráž nad Ohří jihozápadně od dnešní zástavby, opuštěnou koncem 17. století. Po poškození při dopravní nehodě bylo r. 2009 rekonstruováno a přeneseno ke kostelu sv. Michaela archanděla v centru obce.

Barokní monument zřejmě lokální provenience v západní části měděneckého náměstí. Kromě titulního sousoší zachycuje na reliéfech další postavy, spojené s monoteistickými náboženstvími (Archanděl Michael, svatý Jan Nepomucký aj.).

Sousoší Nejsvětější Trojice stávalo od roku 1714 u farního kostela Panny Marie v Přísečnici. V rámci její likvidace bylo roku 1972 přeneseno východně od presbytáře kostela Všech svatých ve Vejprtech a je tak jednou z několika připomínek zaniklého města.

Zpřístupněnou středověkou štolu Johannes u Božího Daru, kde se dolovaly měděné a především cínové rudy, si mohou návštěvníci prohlédnout v letním období po předchozí rezervaci. Prohlídka je fyzicky náročná a je zajišťována ve dvou trasách. Štola je od r. 2019 součástí památky UNESCO.

Původně dědičná štola vyražená od jižního úpatí Mědníku sloužila později vzhledem k minimální potřebě odvodňování přímo k těžbě rud, používaných především k výrobě modré a zelené skalice. Težba zastavena r. 1840. Veřejnosti zpřístupněna v l. 1910–14, r. 1994 a 2007. V současnosti není přístupná.

Štola je hornickým dílem v Měděném vrchu, kde se cca od 10. stol. těžila měděná ruda. Nejpozději r. 1800 byla štola vytěžená. R. 2010 bylo založeno OS Historické rudné doly Mědník, usilující o zpřístupnění štoly, zapsání oblasti na seznam UNESCO atp. Ve štole objeveny vzácné stopy tzv. "krušení".

Historický hraniční kámen na dnešní česko-saské hranici poblíž Božího Daru. Vztyčen již roku 1677, od roku 1729, kdy byla definitivně vyznačena zemská hranice, označoval místo styku hranic tří panství.

Pozůstatky vápenky, zřízené v první polovině 19. století majitelem panství hrabětem Buquoyem jiozápadně od městečka. V provozu do počátku 20. let 20. století. Dochovány dvě polygonální pece a trosky dalších budov.