Turistické cíle v okolí obce Záboří

Zaniklá středověká a renesanční tvrz v areálu dochovaného panského dvora na okraji osady. Od 17. století za majetku vyšebrodského kláštera upřednostěna jeho hospodářská funkce. Po požáru v r. 1819 celkově přestavěn do současné podoby. Nepřístupný. Soukromý majetek.

Tvrz byla postavena snad již ve 13. stol., kdy se zmiňují pánové z Chlumu. Rod z Chlumu se r. 1318 rozvětvil: Jindřich dál seděl na Chlumu a Smil na Křemži. Dalšími majiteli byli Dubenští, Častolárové či Eggenberkové. Tvrz mnohokrát stavebně upravována až k podobě hospodářského dvora (17. stol.).

Klášterní městečko Chvalšiny vysazené roku 1293 v místech starší osady, po které dostalo jméno, si dodnes přes četné požáry a devastaci po roce 1945 zachovalo řadu domů gotického původu a především původní půdorys a hmotové uspořádání.

Zřícenina mohutného gotického hradu založeného Rožmberky v roce 1349 (ojediněle dochováno panovníkovo svolení ke stavbě). Hrad měl funkci vojenskou a správní. V 16. stol. hrad opuštěn a brzy propadl úplné zkáze.

Terénní relikty tvrziště, fungujícího snad ve 14.–16. století na břehu rybníka. Zachován příkop, val a zbytky základů věžovitého objektu.

V centru města na hlavní, Masarykově třídě je na historickém domě čp. 38 pamětní deska Jana Kostohryze, posledního velitele 311. perutě RAF, který v tomto domě prožil dětství a mládí. Deska odhalena v roce 2016.

Bývalý panský dvůr, jehož čtyři přízemní křídla obklopují prostorné čtvercové nádvoří. Má barokní podobu, starší renes. zdivo se snad zachovalo ve východním křídle (renesanční tvrz - Jindřich Častolár z Dlouhé Vsi v letech 1575-1579; zanikla při barokních přestavbách na panský dvůr). Nepřístupný.

Hospodářský dvůr, postavený pány ze Schwarzenbergu v l. 1895- 98. Na místě původního dvora z r. 1550, vybudovaného Ondřejem Ugnadem ze Suneku. Díky členité architektuře nazýván "palácem pro dobytek". V době stavby nejmodernější v celém Rakousku-Uhersku a poté i ČSR. Soukromý, nepřístupný. Chov koní.

Patrová obytná budova fary, jejíž starší jádro pochází z poloviny 16. století. Přestavěna v roce 1749 a naproti ní nalevo od vjezdové brány postaven patrový špýchar. Další úpravy kolem poloviny 19. století. Hospodářské objekty z konce 19. a poč. 20. století. Areál fary památkově chráněn.

Fara stojí na západní straně náměstí u kostela sv. Jakuba. Původně renes. objekt s barokními, klasicistními a pozdějšími úpravami. Obdélná patrová budova se strmou sedlovou střechou; v přízemí vlevo vjezd do dvora, vchod do fary a mezi nimi dvě okna s mřížemi. Je jednou z nejstarších budov městyse.

Barokní, pův. renesanční fara s hospodářským areálem. Písemně doložena již k r. 1290. Budova fary je jednopatrová, krytá valbovou taškovou střechou. Hospodářský areál doplňuje budova stodoly, maštale, základy někdejší stodoly a ohradní zeď s bránou a brankou na jihu a ohradní zeď s bránou na severu.

Fara a její areál stojí vedle kostela sv. Jana Nepomuckého a tvoří spolu s ním komplex staveb v novorománském slohu. Byla vystavěna v letech 1914-1915 současně s kostelem. Patrová budova na obdélném půdoryse s valbovou střechou. Dochována téměř v intaktní podobě. Za farou areál zahrady a garáží.